Kontrarozvědka

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance. Napsala to ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na své zdroje. Ty agentuře řekly, že česká Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila před blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu síť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Viktor Medvedčuk.

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Ve čtvrtek to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. O rozkrytí ruské propagandistické sítě a spolupráci s českými zpravodajskými službami ve čtvrtek podle listu Politico informoval i belgický premiér Alexander De Croo.

Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), která nyní vystupuje pod názvem Die Heimat (Vlast), bude kvůli svým protiústavním cílům na šest let vyloučena ze státní finanční podpory. Podle agentury DPA o tom v úterý rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Strana rozhodnutím soudu přichází o daňové výhody a finanční příspěvky.

Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro Česko, uvádí ve výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Dodává, že kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v tuzemsku ale loni mírně poklesly. V budování kontaktů s politiky pokračovali příslušníci čínských zpravodajských služeb, píše dále kontrarozvědka. Nízká podle ní zůstala v minulém roce hrozba islamistického terorismu.

Kvůli vynášení informací na Hrad v době úřadování bývalého prezidenta Miloše Zemana skončil v Bezpečnostní informační službě (BIS) Martin Kropík, který působil ve speciální sekci kontrarozvědky. Odebrání bezpečnostní prověrky, tím i konec služebního poměru v BIS, potvrdil tento týden Městský soud v Praze, píše Aktuálně.cz. Důstojník se scházel s pracovníkem bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře Jiřím Romem, který dříve u BIS také pracoval. Schůzky kontrarozvědka monitorovala, Kropík mimo jiné Romovi radil, jak se dá odhalit zpravodajská technika, dodává web.

Prezidenta Miloše Zemana vyslechla inspekce Bezpečnostní informační služby, která vyšetřuje podezření na únik utajených informací. Návštěvu agentů potvrdil při své účasti u voleb svého nástupce sám prezident. Podle Deníku N šetření souvisí se Zemanovým dřívějším prohlášením, že tajná služba odposlouchávala jeho okolí, přičemž se odkázal na důstojníka BIS.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Na osm set německých vyšetřovatelů ve středu provedlo v jedenácti spolkových zemích zátah proti pravicovým extremistům. Zadrženy byly čtyři osoby z okolí organizace bojových sportů z Eisenachu, informovala podle agentury DPA mluvčí spolkového státního zastupitelství v Karlsruhe. Padesát lidí bylo obviněno. Jde mimo jiné o členy zakázané sítě Combat 18 nebo organizace Atomwaffen Division. Nacistické uskupení původně ze Spojených států se netajilo úmyslem rozpoutat v Německu rasovou válku.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Německý správní soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že civilní kontrarozvědka může označit celou Alternativu pro Německo (AfD) jako stranu podezřelou z krajně pravicových aktivit. Soud tak umožnil kontrarozvědce sledování představitelů AfD s použitím všech zpravodajských postupů včetně odposlechů. Představitelé protiimigrační strany se proti rozsudku mohou odvolat. O AfD se už nyní zajímají tajné služby v některých spolkových zemích.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil, že do Kyjeva dorazila další dodávka z balíku americké vojenské pomoci. Ve svém projevu v parlamentu se snažil uklidnit obyvatelstvo, že v nejbližší době vojenský střet s Ruskem nehrozí, protože ruské jednotky ještě nevytvořily „bojová uskupení“ k průniku přes hranice. O situaci kolem Ukrajiny a eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem budou v pátek telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Americký prezident Joe Biden nevyloučil v případě ruského útoku na Ukrajinu uvalení sankcí přímo na Putina.

Izraelská kontrarozvědka Šin Bet zatkla za špionáž muže zaměstnaného v domácnosti ministra obrany Bennyho Gantze. Omri Goren podle informací izraelských médií nabídl spolupráci skupině hackerů napojených na Írán. Sedmatřicetiletý Goren pracoval v domě jako uklízeč a byl zadržen po svém kontaktu s člověkem napojeným na Írán.

Pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na čtvrtečním jednání Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS odmítl, že by nechal odposlouchávat nejvyšší ústavní činitele, sdělili účastníci schůze. Hrad reagoval dalším obviněním ze zneužívání zpravodajských prostředků. Podle předsedy sněmovní komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde pouze o tvrzení. Důkazy chtějí i další členové komise. Tématu se věnovala čtvrteční Devadesátka a Události, komentáře.

Policii se nepodařilo vypátrat, kdo stál za loňským únikem informací o údajném ohrožení českých komunálních politiků jedem ricin. Ten měl do Prahy přivézt ruský diplomat. Policie případ odložila, sdělil ČT dozorující státní zástupce Marek Bodlák. Policisté případ prověřovali na základě trestního oznámení, které loni podala Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle BIS únik informací zásadně zkomplikoval práci kontrarozvědky i policie a téměř znemožnil vyšetření případu.

Německá kontrarozvědka na celostátní úrovni sleduje celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) kvůli podezření z pravicového extremismu. S odvoláním na své zdroje to ve středu napsal magazín Der Spiegel a dodal, že sledování má řadu výjimek. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, případ prozatím komentovat odmítl.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) požaduje rozpuštění vnitrostranického uskupení Křídlo (Der Flügel), které kvůli pravicově extremistickým tendencím sleduje německá kontrarozvědka.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) plnící roli kontrarozvědky označil čínský komunistický režim za největší hrozbu pro Spojené státy. Snaží se totiž krást technologie „všemi dostupnými prostředky“. Ředitel FBI Christopher Wray oznámil, že úřad vyšetřuje asi tisíc takových případů. Týkají se obrany, zdravotnictví i průmyslu. O hrozbě čínské špionáže píše i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Bezpečnostní informační služba.

U sídla moskevského ústředí ruské kontrarozvědky FSB se střílelo. Informace o incidentu se zprvu rozcházely a uváděly různé počty mrtvých, raněných i útočníků. Sama FSB později oznámila, že útočník byl jeden a byl zneškodněn. Uvedla také, že zemřel jeden její pracovník. Podle ministerstva zdravotnictví je pět lidí zraněných.

Čína se v poslední době snaží oslovovat a získávat pro spolupráci příslušníky českých bezpečnostních složek. Pro Otázky Václava Moravce (OVM) to řekl mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha. Hlavní zájem ale mají čínští zpravodajci v Česku o průmyslové informace, uvedl. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu označil tajné služby Číny a Ruska za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR.

Společnost Google se chystá omezit čínské firmě Huawei používání svého operačního systému Android. Ta kvůli tomu přijde o aktualizace a později i o přístup k řadě služeb amerického gigantu, jako jsou například aplikace Play Store, Gmail a YouTube. Google tak reaguje na krok amerického ministerstva obchodu, které zařadilo Huawei na černou listinu. A podle agentury Bloomberg se rozhodly zmrazit dodávky pro Huawei i další velké americké firmy, například Intel, Qualcomm nebo Broadcom.

Nadace, která se stará o bývalý nacistický koncentrační tábor v Buchenwaldu, vzkázala politikům z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), že nejsou vítáni na pietních akcích. V pátek o tom informovala agentura DPA. Protiimigrační AfD, která je známá svými xenofobními výroky, je v současnosti třetí nejsilnější stranou německého Spolkového sněmu.

Polská vězeňská služba i policie podle soukromé zpravodajské televize TVN 24 věděly o tom, že Stefan W. podezřelý z vraždy gdaňského starosty Pawla Adamowicze zastává extremistické názory. Civilní kontrarozvědka (ABW), která má dohled nad extremisty na starosti, však informace o tomto muži nedostala. Vdova po zavražděném tento týden obvinila veřejnoprávní televizi, jejíž vedení dosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), z nepřímého podílu na vraždě jejího manžela.