Děti

Zájem o doučování zdarma pro děti roste, České televizi to potvrdily oslovené organizace. Ty se ale často potýkají s nedostatkem dobrovolníků. Největší zájem je o individuální doučování. Dětem ze znevýhodněného prostředí ho nabízí například Člověk v tísni. V některých oblastech ale musí rodiny čekat na termín měsíce, v Praze až dva roky. Doučování zdarma pro všechny děti dlouhodobě nabízí i některé knihovny. Několik z nich, jako například v Sezimově Ústí, už ale muselo kvůli nedostatku dobrovolníků doučování přerušit.

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.

Dětské a volnočasové organizace varují, že plánované změny v dotacích mohou zasáhnout jejich provoz. Podle jejich propočtů jde o minus padesát milionů od ministerstva školství a dalších sedmdesát milionů od resortu životního prostředí. Podle organizací by se to mohlo promítnout i do skautských oddílů nebo mladých hasičů. Část nákladů by v krajním případě mohli nést rodiče či obce. Oba resorty ale tvrdí, že děti o podporu připravit nechtějí.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V Česku byla jedním z posledních žijících dětí, které Winton tímto způsobem zachránil, poznamenali zástupci projektu Paměť národa.

Intimní život českých školáků se přesouvá na internet, kde nad nimi rodiče nemají dohled. Vyplývá to z dat výzkumu, kterého se účastnilo přes čtyřicet tisíc dětí od třinácti do sedmnácti let. Studie Safer Internet Centrum ČR, vyhotovená ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, se zabývala sdílením lechtivých fotografií i seznamováním s cizími lidmi.

Změny ve školním stravování, které mají platit od letošního září, by se mohly odložit až na září 2027. Po pátečním jednání o vyhlášce, která mění pravidla pro složení školního jídelníčku stará 30 let, to prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Zatím podle něj ale nebylo nic definitivně rozhodnuto, protože návrh není projednaný v koalici, kterou ANO tvoří s SPD a Motoristy. V plánu jsou podle něj další jednání.

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.

Podezření na zdravotní potíže po závadné kojenecké výživě, jejíž šarže výrobci stahovali z trhu, hygienici v Česku prošetřují u čtyř dětí. Dva případy jsou z Prahy, po jednom z Ostravy a Liberecka, uvedla Hygienická služba ČR.

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.

Je to přesně měsíc, co premiérovi Andreji Babišovi (ANO) uplynula 30denní lhůta, během které měl podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Firmy, které vlastní a které pobíraly státní dotace, ale dosud nepřevedl do svěřenského fondu, jak slíbil. Čeká podle svých slov na souhlas ze dvou zemí Evropské unie. Nově se také objevily rozpory mezi tím, co Babiš slíbil, tedy že k majetku se dostanou jeho děti až po jeho smrti, a tím, co je údajně napsáno v zakládací listině fondu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.

Mateřské školy v Pardubicích zapojují do výuky aktivní seniory. V rámci projektu DOBRO-SEN pomáhají dobrovolné „babičky a dědečkové“ dětem ve třídách a učitelům s každodenní péčí. Projekt přináší prospěch oběma generacím a funguje už více než dekádu.

Španělsko má v úmyslu zakázat sociální sítě pro své občany mladší 16 let. Bude také od těchto platforem vyžadovat, aby používaly přísné nástroje pro ověřování věku, které nebude možné snadno obelhat. Připojí se tak k Austrálii, Francii a Dánsku, které už oznámily vlastní pravidla, která mají snížit negativní dopady sociálních sítí na děti. Zároveň chce Madrid zavést zákony, podle nichž by trestní odpovědnost za obsah sítí měli nést i manažeři firem provozujících sociální sítě.

Ministerstva školství a vnitra hledají odpověď na to, co se mají děti učit o postupech v mimořádných situacích ve školách. Příliš podrobné popisy totiž mohou také sloužit jako návod pro případného „vnitřního“ agresora, který se může mezi nimi vyskytovat. Jednotný standard má doplnit metodiku, kterou úřady aktualizovaly už na konci roku 2024 v reakci na útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od té doby narostla poptávka po speciálních kurzech, školám je zajišťují hlavně soukromníci. Jedno ze základních pravidel třeba říká, že v případě útoku ve škole je třeba utéct, schovat se a až v nejzazším případě bojovat.

Nezletilí loni spáchali přes 3600 trestných činů. Je to o zhruba 130 více než v roce 2024. Z policejních statistik vyplývá, že nejčastěji se děti a mladiství dopouštěli krádeží, sprejerství, výtržnictví, maření výkonu úředního rozhodnutí a nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Největší meziroční změnu pak zaznamenali policisté u trestných činů znásilnění a tvorby dětské pornografie.

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.

Český statistický úřad (ČSÚ) představil výsledky Minisčítání. V tomto projektu děti pomocí sociologických metod zkoumají své vrstevníky. Zaznělo 26 otázek na děti ve věku devíti až patnácti let. Výsledkem je jedinečný, byť ne dokonalý pohled nejmladší generace na ni samotnou.

Ve čtyřech základních školách ve Zlíně a v Otrokovicích se tento týden koná kybermaraton. Lektoři Českého telekomunikačního úřadu při něm upozorňují děti na nástrahy digitálního světa. Při hraní her nebo sledování videí mohou čelit například pedofilii, kyberšikaně či vydírání.

Francouzské vlaky TGV nově od začátku ledna nabízejí svým cestujícím možnost využít exkluzivní první třídy, kam se ve všední dny nesmí s dětmi do dvanácti let. Krok státní železniční společnosti vyvolal kritiku v on-line prostoru, médiích, ale i mezi francouzskými politiky. Někteří spojili tento krok se stagnující porodností v zemi. Loni úřady ve Francii zaznamenaly historický zlom, kdy počet úmrtí poprvé od konce druhé světové války převýšil počet narozených dětí. Železniční firma se kritice brání. Na sociálních sítích zveřejnila video, ve kterém obhajuje své rozhodnutí. Podle ředitelky nabídky TGV Inoui Gaëlle Babaultové představují tato místa pouze osm procent sedadel, která jsou ve vlacích k dispozici od pondělí do pátku.

Do boje proti falešné pornografii generované umělou inteligencí (AI) vyrazila kromě americké demokratické poslankyně Alexandrie Ocasio-Cortezové také dědička hotelového impéria Paris Hiltonová. Společně chtějí větší regulaci a zavést zákon umožňující stíhat tvůrce takzvaných deepfaků, které v současnosti bývají téměř nerozeznatelné od reality. Kvůli stejnému problému se snesla kritika na AI Grok miliardáře a majitele sítě X Elona Muska. A situace se řeší i na plénu Evropského parlamentu.

Mateřská škola Sluníčko v Holešově na Kroměřížsku patří mezi první desítku mateřských škol v Česku, které se zapojily do pilotního projektu Technické školky. Jeho cílem je rozvíjet už v útlém věku u dětí zručnost, zájem o techniku a práci s nástroji. Na Slovensku projekt funguje už deset let.

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.