Zdraví

Počet pacientů v tuzemských spánkových laboratořích v posledních letech narůstá. Podle oslovených nemocnic i soukromých klinik meziročně i o desítky procent. Stále častěji také přicházejí mladší ročníky a dokonce i děti. Podle lékařů za poruchami spánku stojí digitální životní styl, stres, úzkosti i rostoucí obezita spojená s poruchami dýchání. Kvůli velkému zájmu o vyšetření se čekací lhůty pohybují mezi dvěma až čtyřmi měsíci.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.

Řadu žen trápí bolestivá nebo nepravidelná menstruace. V některých případech se může jednat o příznaky onemocnění, jako jsou syndrom polycystických ovarií (PCOS) nebo endometrióza. Právě ta podle odhadu trápí jednu z deseti žen v produktivním věku. V tuzemsku se tak může týkat až čtvrt milionu žen, ty ale často o svém onemocnění vůbec nemusí vědět. Přitom může být i příčinou neplodnosti. Lékaři proto apelují na včasnou diagnostiku. Právě březen je měsícem osvěty o endometrióze. Jednou z akcí, kde se ženy o tomto onemocnění mohou dozvědět více, je také festival v Brně, na kterém během soboty vystoupí řada odborníků.

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.

Probiotika jsou tabletky s bakteriemi a kvasinkami, které se přirozeně vyskytují ve střevech, a můžou tam pomoct napravit rovnováhu – například po léčbě antibiotiky. Lidé je berou také někdy na imunitu nebo při ekzémech a zažívacích obtížích. Probiotika se prodávají jako doplňky stravy a Češi jsou v dnešní době zvyklí je kupovat. Podle některých odborníků se ale jejich účinek přeceňuje a často jde spíš o zbytečnou investici, nemusí být také vhodná pro všechny jedince.

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.

Podstatná část Čechů stále věří různým mýtům o pití alkoholu. V rozporu s jasným pohledem Světové zdravotnické organizace si půlka z nich třeba mylně myslí, že pití malého množství je zdraví prospěšné. Čtvrtina je přesvědčená, že zlepšuje kvalitu spánku, a pětina, že občasné pití v těhotenství neohrožuje matku ani dítě. Sedmina lidí dokonce ani nevěří v existenci závislosti na alkoholu. Dopady užívání alkoholu na společnost a hlavně její zdraví přitom narůstají – jen VZP loni na léčbu v souvislosti s nadměrným pitím vydala přes miliardu korun. Vědci se ptali více než tisíce lidí, kteří uvedli, že v posledním roce a půl alkohol pili. Jedním z hlavních sdělení jejich studie je, že nějakému mýtu o alkoholu věří skoro každý. Dáno je to i tím, že je pevnou a tradiční součástí kultury.

Loni se v Česku konalo rekordních 25 místních referend o větrných elektrárnách. V posledních měsících odpor proti větrným turbínám zesílil. Opírá se přitom nejen o legitimní obavy, jako je třeba tradiční ráz krajiny, ale také o strašení přehnanými či zcela smyšlenými dopady na zdraví či zvířata. V šíření dezinformací hrají klíčovou roli slovenští aktivisté, kteří od loňského podzimu přesvědčují obyvatele českých vesnic, aby větrníkům řekli ne. Tématu se pro pořad Reportéři + věnoval Jan Moláček.

Lidi v tuzemsku tloustnou – a nejen lékaři si kladou otázku, jak to zvrátit. Například v pražském IKEMu půl roku sledovali stovku pacientů, kteří hubli za pomoci čím dál populárnějších antiobezitik. Klinika uvádí, že každý shodil nejméně devět kilogramů. Moderní léky na obezitu má podle lékařů předepsáno až 80 tisíc Čechů. Léčbu, která vyjde měsíčně zhruba na tři až deset tisíc korun, si pacienti platí sami. Podle náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena (za Motoristy) by se to ale mohlo v budoucnu změnit. Aktuálně vzniká pracovní skupina – ta by měla určit, kterým pacientům by mohla medikamenty hradit pojišťovna.

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.

Nápoje plné cukrů mají prokazatelně negativní dopad na lidské tělesné zdraví. Nový výzkum se teď podíval na možné dopady na zdraví duševní – a podle něj také v této oblasti existují náznaky negativních dopadů.

Umělou inteligenci (AI) využívá čím dál víc nemocnic a ambulancí. Tato technologie dokáže zkrátit délku vyšetření i čekací lhůtu na něj. Zatím ale chybí pravidla pro její využívání, ministerstvo zdravotnictví se to proto teď chystá napravit. Úřad také chce, aby zdravotní pojišťovny hradily technologie spjaté s AI.

Kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli podezření z těžkého ublížení na zdraví kvůli implantacím defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc, které nebyly potřebné nebo doporučené. Týká se to několika set pacientů, sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman. V této souvislosti zatím nebyl nikdo obviněn, uvedla policie na webu. Nemocnice v úterý opětovně odmítla, že by defibrilátory mohly pacientům ublížit. Policie podle ní nepřesně používá lékařské pojmy.

Lidé berou stále víc léků. Důvodem je stárnutí populace, dřívější nástup chronických nemocí i větší dostupnost léčiv na trhu. Jejich nevhodná kombinace ale může způsobit komplikace. V průměru na každého Čecha připadají dva léky denně, na seniory až devět. U pěti a více léků se podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáše Boráně objevují nežádoucí interakce v desíti až patnácti procentech případů, u patnácti a více až ve čtyřiceti procentech. Pohlídat si souběh léčiv pomáhá i mobilní aplikace českých vývojářů Molecula. V její databázi jsou nahrané všechny v tuzemsku dostupné léky a při zadání medikamentů zkontroluje, zda spolu nemají škodlivou interakci.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) je otevřený debatě o zavedení hrazené léčby obezity s pomocí medikace pro vybrané pacienty. Pojišťovny léky zatím platí jen diabetikům. U největší pojišťovny v Česku je loni bralo třicet tisíc lidí. Pro účely redukce váhy by preparáty musely znovu projít schvalovacím procesem u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nadváhou nebo obezitou trpí v Česku víc než polovina dospělé populace, častěji muži než ženy.

O úřední změnu pohlaví v dokladech loni požádalo 1045 osob, přibližně šestkrát více než v roce 2024, řekl ČT mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Přes devadesát procent lidí podalo žádost až ve druhém pololetí loňského roku, kdy přestala platit povinnost podstoupit před úřední tranzicí kastraci nebo hormonální léčbu. Jedinou podmínkou úřední změny pohlaví je od 1. července 2025 potvrzení od sexuologa.

Rozsáhlý evropský výzkum se snaží uklidnit veřejnost, která se obává dopadů moderních telekomunikačních sítí na lidské zdraví.

Zatímco v minulých letech patřila environmentální a klimatická témata na Světovém ekonomickém fóru v Davosu mezi ty nejčastější, letos se z konference téměř vytratila.

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.