Jiří Mašek

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrh na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla.

Svaz měst a obcí a ministerstvo vnitra žádají, aby mohli strážníci odcházet dříve do důchodu bez toho, aby se jim krátil. Navrhli to při projednávání chystané penzijní reformy, kterou by měla v únoru řešit vláda. Podobně to už platí u záchranářů nebo podnikových hasičů.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) dosud nezahájila trestní řízení v souvislosti s policejním zásahem při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) loni v prosinci, řekl ve čtvrtek poslancům z bezpečnostního výboru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle kterého byl postup policie i dalších složek záchranného systému profesionální. Zásah už zkoumala vnitřní kontrola, pochybení nezjistila. Na jednání měl emotivní vystoupení jeden z poslanců, jehož dceru útočník postřelil. Vytkl policii i vedení školy styl komunikace. Sněmovní výbor projednávání po zhruba třech hodinách bez přijetí závěrů či úkolů přerušil na neurčito.

Útočník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy disponoval celým arzenálem zbraní. Politici napříč stranami se ale shodují, že Česko má k jejich držení odpovídající legislativu. Útokům osamělých střelců se podle nich dá předcházet jen velmi těžko.

Sněmovna ve čtvrtek schválila smlouvy, které uzavřela EU s Thajskem a Malajsií. Oba dokumenty zahrnují spolupráci mezi evropskou sedmadvacítkou a uvedenými asijskými zeměmi v řadě témat od lidských práv přes boj proti terorismu a organizovanému zločinu po boj s migrací. Dopoledne měli poslanci na programu také písemné interpelace. Opět se ale nedostali k plánovanému projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k hradním kauzám z éry bývalého prezidenta Miloše Zemana. Odpoledne pak premiér Petr Fiala (ODS) odpovídal na ústní interpelace, během kterých opozice upozorňovala na hospodaření státu.

Poslanci ve středu schválili vládní novelu o důchodovém pojištění, která zpřísňuje pravidla předčasných odchodů do důchodů a zpomaluje řádné valorizace penzí. Že se bude hlasovat ve středu po poledni, si vynutila koalice, opoziční ANO avizovalo, že kvůli pevnému času hlasování obrátí na Ústavní soud. Novela ale jde dál – do horní parlamentní komory. Senátoři by o ní mohli rozhodovat na své příští schůzi, která začne 23. srpna.

Poslanecká sněmovna odsouhlasila ratifikaci obranné smlouvy se Spojenými státy. Senát totéž učinil již dříve, nic tedy nebrání závěrečnému podpisu prezidenta republiky. Ve druhém čtení ve sněmovně kritizovali dohodu zejména poslanci SPD, kteří pak jednotně hlasovali proti smlouvě. Ve svých projevech prohlašovali, že jejím smyslem je umožnit americkým vojákům pobyt v Česku. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ji naopak označila za dohodu, která je v národním zájmu. Poslanci ve středu zahájili také závěrečné čtení důchodové novely, která mění výpočet valorizací a zpřísňuje podmínky pro předčasné odchody do penze. K vládnímu návrhu se opět vrátí v pátek.

Zdravotní pojištění, které stát hradí za děti nebo důchodce, by se od příštího roku mělo zvedat podle předvídatelného vzorce. Automatickou valorizaci vloni schválil parlament, vláda teď záměr potvrdila při přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Po neděli by mohlo být jasnější, o kolik se platby zvednou. Kromě jiného se do toho promítne inflace, která je pořád vyšší, než se při vzniku zákona předpokládalo. Rozhodnutí se tak může o miliardy korun prodražit.

Policisté při zásahu po březnové demonstraci před Národním muzeem v Praze nespáchali podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) trestný čin. Poslancům to ve čtvrtek oznámil náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. Reagoval tak na požadavek místopředsedy sněmovního výboru Jiřího Maška (ANO), aby GIBS řádně prošetřila zásah čtyř policistů proti jednomu z demonstrantů na schodišti muzea, který koloval na sociálních sítích.

Policejní zásah po březnové demonstraci na Václavském náměstí v Praze proti lidem snažícím se dostat do budovy Národního muzea byl podle vnitřní kontroly pražské policie přiměřený a oprávněný. Na sněmovním bezpečnostním výboru to ve čtvrtek řekl policejní prezident Martin Vondrášek.

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě DNES (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Premiér Petr Fiala (ODS) ale jakékoliv nové regulační poplatky ve zdravotnictví odmítá.

Jde o správný a taktický krok, řekl v pořadu Události, komentáře ke zmírnění kontrol na hranicích se Slovenskem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že pokud by čísla na jaře znovu rostla, nebyl by problém kontroly znovu zavést. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Martina Exnera (STAN) je potřeba zaměřit se i na ochranu vnějších hranic Schengenu, s tím souhlasí i další místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO), který podotkl, že je potřeba jednat i s Tureckem.

Možnost předčasného odchodu do důchodu bez krácení penze zřejmě budou mít od příštího roku nově vedle zdravotnických záchranářů také podnikoví hasiči. Okruh lidí v úterý sněmovna rozšířila v důchodové novele na návrh senátorů. Předloha měla původně jen opravovat dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu předčasných záchranářských penzí. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Rozpaky vzbudily úvahy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o možném zavedení placených nadstandardů ve zdravotnictví. Opozice i odbory jsou jednoznačně proti, jasně se ale k nadstandardům nehlásí ani všichni zákonodárci z vládních stran. Podle dvou Válkových předchůdců na ministerstvu Romana Prymuly (nestr.) a Leoše Hegera (TOP 09) by byl největší problém vybrat přijatelné nadstandardy. Oba se shodli hlavně na tom, že by bylo možné se připojistit a mít nižší doplatky na léky. O definování nadstandardů diskutovali politici i zdravotničtí experti v 90‘ ČT24.

Stát má ve skladech hmotných rezerv miliony testů na covid-19, které byly původně určené pro školy. Některým brzy končí trvanlivost. Ministerstvo školství by ji chtělo formálně prodloužit. Podle opozice měla vláda jednat dřív. Stát testy koupil začátkem roku, kdy platilo povinné testování žáků.

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve sněmovně prvnímu pokusu opozičních ANO a SPD o svržení. Povede dál zemi s důvěrou dolní komory. Debata trvala přes 22 hodin. Hlasování o nedůvěře vyvolala opozice kvůli aféře kolem již bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka a vládnímu postupu v řešení zejména energetické krize. Hlasování se uskutečnilo zhruba osm měsíců po jmenování kabinetu ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.

Důvod k odvolání nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka většina poslanců z bezpečnostního výboru sněmovny nevidí. Podpořili jej a odmítli opoziční výzvu, aby sám rezignoval. Stejně tak neprošel návrh na jeho postavení mimo službu v komisi pro kontrolu ÚZSI. Opozice novému šéfovi rozvědky vytýká, že byl v minulosti v kontaktu s Michalem Redlem, který je jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Ta se týká údajné korupce v pražském dopravním podniku.

Sněmovna pokračovala v projednávání návrhu na zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb (EET) v úvodním kole. Druhé čtení návrhu na snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce už bylo ukončeno. Sněmovní jednání o obou vládních předlohách už v minulosti provázely obstrukce opozičních ANO a SPD. V očekávání toho, že budou pokračovat, poslanci na návrh koalice schválili možnost jednání a hlasování i po půlnoci. Rozprava o EET tak pokračovala i po dvanácté večerní. Opozice mimo jiné navrhovala, aby bylo EET alespoň ponecháno v režimu dobrovolnosti.

Obviněný Petr Hlubuček (STAN) rezignoval na funkci náměstka pražského primátora, člena rady hlavního města a člena dozorčí rady Pražských služeb. Informovala o tom mluvčí pražského hnutí STAN Šárka Kuželová. Městské opozici to nestačí, žádá i rezignaci primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a dalšího jeho náměstka Adama Scheinherra (Praha sobě). Hlubuček už ve středu po výzvě vedení strany rezignoval na všechny stranické funkce včetně pozice na kandidátce STAN pro podzimní volby do zastupitelstva, kde figuroval na třetím místě. Přesto čelí celostátní vedení hnutí opoziční kritice a jeho předseda Vít Rakušan navrhuje, aby se uskutečnil mimořádný sněm.

Sněmovna schválila roční odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona, které zavádějí státní stavební správu. V závěrečném kole dolní komora schválila výjimku z přestávek pro řidiče kamionů v určitých úsecích silnic a uzákonění povinných prověrek bezpečnosti dálnic a silnic. Debatovalo se také o vládních prioritách při zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Páteční jednání sněmovny odblokovala dohoda vládních klubů s opozicí, uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný, který věří, že podobně by komora mohla fungovat i dál.

Vláda zbytečně čeká se zahájením zintenzivněného testování ve firmách, domnívá se poslanec opozičního ANO Jiří Mašek. Podivil se, že karanténa se s ohledem na očekávaný nástup varianty omikron zkrátí již od 11. ledna, ale ve firmách se plošně začne testovat až 17. ledna. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je však přesvědčen, že postupuje správně a nástup omikronu, který je výrazně nakažlivější než předchozí varianty koronaviru, se podaří zkrotit. Mašek s Válkem diskutovali v Událostech, komentářích.

O délce izolací a karantén nařizovaných kvůli covidu-19 jednala na středečním zasedání vláda Petra Fialy (ODS). Rozhodla o jejich zkrácení na pět dní, změna začne platit v úterý 11. ledna. Karanténa ovšem bude nově povinná i pro očkované, dostanou-li se do rizikového kontaktu s nakaženým. Půjdou do ní i bezpříznakoví lidé s pozitivním antigenním testem, pokud nepodstoupí konfirmační PCR test. Počínaje 17. lednem začne také povinné testování všech zaměstnanců na koronavirus, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by mělo trvat tři týdny. Kabinet se tímto opatřením snaží bránit prudkému nástupu varianty omikron.

Hradní kancléř Vratislav Mynář podle Deníku N tlačil na výměnu ředitele zlínské policie Jaromíra Tkadlečka. Několikát se kvůli tomu prý obrátil na policejního prezidenta Jana Švejdara. Ten žádost podle serveru opakovaně odmítl. Důvod Mynářova požadavku na výměnu krajského policejního ředitele není jasný, trestně stíhaný kancléř ale ve Zlínském kraji částečně žije a podniká. Mynář na informace deníku nereagoval. Záležitostí se má zabývat sněmovní bezpečnostní výbor.