Andrej Kiska

Ivan Korčok uznal porážku v druhém kole prezidentských voleb. Vítězi klání Peteru Pellegrinimu poblahopřál. Zároveň v projevu ve svém volebním štábu prohlásil, že Pellegrini vedl netransparentní kampaň a vyhrál i díky tomu, že z Korčoka udělal „kandidáta války“. Doufá, že vítěz voleb bude prezidentem nezávislým.

Slovenská společnost se dle bývalého slovenského prezidenta Rudolfa Schustera začíná vlivem politiků rozdělovat. Nová hlava státu tak podle něj musí nastolit klid a vytvářet podmínky, aby opozice a vláda začaly spolupracovat. Také exprezident Slovenska Ivan Gašparovič míní, že by měla hlava státu hledat konsenzus. Její pravomoci jsou k tomu dostačující, nicméně by ocenil, kdyby měla legislativní pravomoc. Letošní volby podle něj přelomové nejsou. Další bývalý prezident Slovenska Andrej Kiska je však hodnotí jako zásadní. Prezident má podle něj silný mandát, protože je volený přímo občany.

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odmítla jmenovat kandidáta nacionalistické Slovenské národní strany (SNS) Rudolfa Huliaka ministrem životního prostředí ve vládě vznikající po zářijových parlamentních volbách. Zdůvodnila to kromě jiného tím, že uchazeč podle ní neuznává existenci klimatické krize. SNS podle médií na Huliakově nominaci na post ministra životního prostředí trvá. Robert Fico, předseda Smeru – sociálna demokracia (SD), který je kandidátem na premiéra, představil kandidáty své strany na ministry.

Slovenský soud první instance uznal tamního exprezidenta Andreje Kisku vinným z daňového podvodu. Vyměřil mu trest dva roky vězení, který odložil na zkušební dobu tří let. Současně mu uložil pokutu patnácti tisíc eur (asi 368 tisíc korun) a na šest let zakázal vykonávat funkci statutárního zástupce obchodních společností. Verdikt není pravomocný. Kiskův obhájce už ohlásil odvolání proti rozsudku.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Do zářijových předčasných parlamentních voleb na Slovensku se zaregistrovalo 24 politických stran a hnutí a také jedna tříčlenná koalice. Její součástí je kromě jiných dosud nejsilnější parlamentní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče. Lhůta pro podávání kandidátních listin skončila v neděli o půlnoci. Podle sondáží má šanci na zisk křesel jen menší část z celkového počtu přihlášených formací.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

Miloš Zeman se během deseti let a dvou funkčních období v čele státu vydal na zhruba devadesát zahraničních cest, při kterých navštívil 34 zemí. Nejčastěji zamířil na Slovensko, do Polska a Číny. Při svých návštěvách často hovořil o zahraničních investicích. V posledních letech ale v souvislosti s pandemií covidu-19 a zdravotním stavem jeho zahraničních cest ubylo.

Neformální večeří se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou ve Vysokých Tatrách zahájil v pondělí prezident Miloš Zeman návštěvu Slovenska. Do sousední země zavítal zhruba měsíc před skončením svého druhého prezidentského mandátu.

Před třiceti lety, 26. ledna 1993, se Václav Havel stal prvním českým prezidentem. Do funkce hlavy státu jej zvolila Poslanecká sněmovna, přesněji 109 poslanců. Šlo o velmi neklidnou dobu, kdy se Československo rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Ani doma v Česku si Havel nebyl jistý, že dostane nadpoloviční podporu poslanců. V Událostech, komentářích na něj vzpomínali hosté, kteří byli Havlovi nejblíž.

Slovenská prokuratura zrušila stíhání bývalého premiéra Roberta Fica, exministra vnitra Roberta Kaliňáka i dalších dvou osob v souvislosti s podezřením z dřívějšího zneužívání policie a finanční správy proti politickým oponentům Ficovy strany Smer-sociálna demokracia. Vyplývá to z úterního vyjádření generálního prokurátora Maroše Žilinky, který na tiskové konferenci také řekl, že stíháním byly porušeny zákony. Fico v reakci uvedl, že skupina vyšetřovatelů a prokurátorů měla za úkol zlikvidovat opozici.

Slovenský parlament ve středu nevydal k vazebnímu stíhání obviněného expremiéra a šéfa opoziční strany Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) Roberta Fica. Bude tak dál vyšetřován na svobodě. Prokuratura, která do sněmovny žádost o souhlas s jeho stíháním ve vazbě podala, tvrdila, že na svobodě by politik mohl ovlivňovat svědky. Fico obvinění opakovaně označil za politickou mstu a snahu o likvidaci opozice.

Slovenská prokuratura v pátek požádala sněmovnu o souhlas s vazebním stíháním bývalého premiéra a poslance Roberta Fica, kterého policie dříve v tomto týdnu obvinila z několika závažných trestných činů. Na poslance slovenské sněmovny nemůže soud uvalit vazbu, aniž s takovým krokem předem souhlasil parlament. Spolu se šéfem opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) Ficem čelí obvinění kromě jiného ze založení a podpory zločinecké skupiny také bývalý ministr vnitra Robert Kaliňák. O tom, zda někdejší dlouholetý místopředseda Smeru a nynější advokát skončí ve vazbě, rozhodne soud podle slovenských médií v sobotu odpoledne.

Slovenská policie požádá o možnost stíhat obviněného expremiéra Roberta Fica a bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka vazebně. Šéfa opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) Fica, který je poslancem parlamentu, nemůže soud podle ústavy poslat do vazby bez souhlasu sněmovny. Příslušný návrh by parlamentu musel předložit generální prokurátor. Fico své stíhání již dříve označil za politickou mstu.

Nejmenší slovenskou vládní stranu Za ľudí opouští po vnitrostranickém konfliktu ministryně spravedlnosti Mária Kolíková a šest z deseti poslanců strany. Nově budou působit v poslaneckém klubu jiné vládní strany Sloboda a Solidarita (SaS) ministra hospodářství Richarda Sulíka. Oznámili to Kolíková a Sulík. Stranu Za ľudí založil bývalý prezident Andrej Kiska, který loni z politiky odešel.

Na Slovensku začal soud s bývalým šéfem elitní složky prokuratury Dušanem Kováčikem, který je obžalován z korupce, zneužití pravomocí a z dalších trestných činů. Kováčik před soudem vinu popřel, v případě odsouzení mu hrozí dlouholetý trest vězení.

Bývalí členové vedení slovenské policie, kteří po obvinění z několika trestných činů skončili ve vazbě, se podle svědka podíleli na diskreditaci politických oponentů někdejší vládní strany Smer-SD, včetně exprezidenta Andreje Kisky a nynějšího premiéra Igora Matoviče. A také na vydírání podnikatelů. Napsal to slovenský list Sme s odvoláním na výpověď bývalého šéfa kriminálního úřadu slovenské finanční správy Ľudovíta Makóa, který byl původně mezi zadrženými a který spolupracuje s policií.

Bývalý slovenský premiér Robert Fico povede opoziční slovenské sociální demokraty (Smer-SD) i po vnitrostranickém rozkolu, po kterém v červnu vystoupila ze strany více než čtvrtina jejího poslaneckého klubu. Fica, jenž stojí v čele Smeru-SD od jeho založení v roce 1999, v sobotu potvrdil ve funkci předsedy strany její sněm.

Po roce od nástupu do úřadu vévodí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle průzkumů veřejného mínění žebříčku důvěryhodnosti politiků. Výrazná většina obyvatel země je spokojena s tím, jak Čaputová vykonává vrcholnou politickou funkci. Uvedl to v pondělí prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov. Dodal, že podle jeho názoru Čaputová vystupuje státnicky a nadstranicky.

Hned po svém uvedení do funkce slovenského premiéra letos 21. března prošel Igor Matovič ostrým startem v podobě zvládání situace kolem pandemie covidu-19. Země udržela nízký počet nakažených a nový premiér, do té doby enfant terrible slovenské politické scény a šéf hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO), podle médií začíná zmírňovat svoji dříve radikální rétoriku. Matovič míří na svou první premiérskou návštěvu Česka.

Slovenská sněmovna vyslovila důvěru nové vládě premiéra Igora Matoviče (OĽaNO), která vzešla z únorových parlamentních voleb. Kabinet po týden trvající rozpravě o jeho programovém prohlášení podpořilo 93 ze 141 přítomných poslanců, tedy potřebná nadpoloviční většina.

Slovenský parlament začal jednat o programovém prohlášení nové vlády premiéra Igora Matoviče (OĽaNO). Hlasování poslanců o vyslovení důvěry kabinetu se ale v pondělí ještě nečeká. Čtyřčlenná koalice, která vzešla z únorových parlamentních voleb, má ve sněmovně ústavní většinu.

Šéf hnutí OĽaNO Igor Matovič se v sobotu stane slovenským premiérem. V čele vládní čtyřkoalice chce pracovat tak, aby Slováci získali znovu důvěru ve stát a jeho instituce. Do cesty se mu však postavila jiná velká výzva: koronavirus, který ochromil také život na Slovensku. Podle Matoviče neučinila předchozí vláda Petera Pellegriniho (Smer-SD) v boji proti nákaze žádnou větší chybu, ovšem v dobách, kdy měla zemi zabezpečit ochrannými prostředky, prý raději vedla předvolební kampaň. Igor Matovič byl hostem Událostí, komentářů, rozhovor s ním vedl moderátor Jakub Železný.