Andrej Kiska strana 5 z 5

Slovenský expremiér Robert Fico stáhnul svou kandidaturu na ústavního soudce a varoval před spojením části koalice s opozicí při hlasování o kandidátech. Podle něj by tak došlo k bezprecedentnímu porušení koaličních dohod. V prvním kole volby ústavních soudců nezvolili poslanci ani jednoho z potřebného počtu 18 kandidátů, neúspěšní zájemci postoupili do čtvrtečního druhého kola.

Na Slovensku o půlnoci vyprší termín pro podání kandidatury pro březnové prezidentské volby. Zájem o účast projevilo patnáct osobností, reálnou šanci na úspěch má asi šestice z nich. V čele prvních průzkumů veřejného mínění jsou místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a vědec Robert Mistrík. Současná hlava státu Andrej Kiska se už o funkci ucházet nebude.

Slovenský prezident Andrej Kiska převzal Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity, která slaví sté výročí založení. Podle rektora univerzity Mikuláše Beka přispěl k uchování masarykovské a štefánikovské tradice v české a slovenské politice. Kiska varoval před populismem, šířením nenávisti a nedůvěry ve stát.

Bývalý slovenský premiér a šéf vládní strany Smer-sociální demokracie (Smer-SD) Robert Fico absolvoval veřejné slyšení kandidátů na post ústavních soudců, o který se sám uchází. Při této příležitosti označil volbu kandidátů na soudce ústavního soudu za silné politické rozhodování, které nevylučuje ze skupiny zájemců politiky. Slovenská opozice i někteří právníci dříve tvrdili, že dlouholetí politici by se neměli stát soudci ústavního soudu.

Mnozí diváci ji znají jako odvážnou advokátku, která ve snímku Hořící keř marně hájí matku Jana Palacha. Ve skutečnosti byla Dagmar Burešová kvůli tomuto případu sledována StB a její dcera nemohla vystudovat, i tak ale po letech nelitovala, že se do kauzy Palach pustila. Za minulého režimu bojovala proti „větrným mlýnům“ často, když hájila disidenty i jiné nepřátele režimu. Po listopadu 1989 se pak jako první ministryně spravedlnosti pustila do justiční reformy.

Do prezidentských voleb na Slovensku zbývá pět týdnů. Nejsilnější strana Smer-SD teprve teď přichází s možným kandidátem. Do boje o křeslo hlavy státu chce poslat místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Ten potvrdil, že nabídku zvažuje. Tím tak nejspíše padá kandidatura ministra zahraničí Miroslava Lajčáka, kterého průzkumy označovaly za favorita.

Slovenský prezident Andrej Kiska vyznamenal in memoriam Dagmar Burešovou. Advokátku matky Jana Palacha a někdejší předsedkyni České národní rady ocenil za zásluhy v oblasti práva a spravedlnosti. Státní vyznamenání udělil i českému herci Josefu Abrhámovi nebo muzikantovi Miroslavu Žbirkovi. Mezi třicítkou oceněných je i bývalá herečka a diplomatka Magda Vášáryová nebo zavražděný investigativní novinář Ján Kuciak.

Loňský rok změnila vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. V novoročním projevu to prohlásil slovenský prezident Andrej Kiska. Slováci podle něj museli po tomto hrozném činu odložit růžové brýle, společnost ale obstála. Kiska zdůraznil, že jako prezident promlouvá na Nový rok naposledy. Potvrdil tak, že o znovuzvolení už usilovat nebude.

Bývalý policejní prezident Tomáš Tuhý se ujal funkce velvyslance České republiky na Slovensku. Ve středu odpoledne odevzdal slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi pověřovací listiny.

Vrcholní slovenští politici připomněli odkaz událostí z listopadu 1989. Prezident Andrej Kiska se odpoledne spolu s premiérem Peterem Pellegrinim zúčastnil v okrajové části Bratislavy kladení věnců k památníku připomínajícímu čtyři stovky lidí, kteří zemřeli při pokusu o útěk z komunistického Československa do západních zemí přes přísně střeženou hranici.

Slováci budou už za čtyři měsíce vybírat novou hlavu státu. Zájem o křeslo dosud projevilo několik osobností z politiky i mimo ni. Stále se ale čeká na jméno, které podpoří nejsilnější politická síla v zemi Smer-SD expremiéra Roberta Fica. Rozhodnutí už několikrát odložila.

Slovenský soudce, který prezidenta Andreje Kisku vyzval k rezignaci a k vystěhování ze země, oznámil, že se vzdá funkce. S odvoláním na dopis, který soudce Miroslav Radačovský poslal slovenskému ministrovi spravedlnosti, to napsal týdeník Plus 7 dní.

Slovensko si připomnělo sté výročí přijetí Martinské deklarace, kterou se země přihlásila k myšlence československého státu. Prezidenti Miloš Zeman a Andrej Kiska připomněli komplikované začátky Československa a zdůraznili, že i přes rozchod na konci roku 1992 se obě země znovu sešly ve „skvělém“ projektu Evropské unie. Úterní den je na Slovensku mimořádně státním svátkem.

Československo by slavilo stovku, kdyby ještě existovalo. Místo něj ale vznikly dva nástupnické státy, a tak v ústředí oslav stojí hned dva prezidenti. Ten slovenský, Andrej Kiska, v poslední době aktivně zasahoval do politického dění během krize po vraždě Jána Kuciaka. I o tom mluvil v rozhovoru s Michalem Kubalem, zároveň se ale vrátil i ke společné československé historii i roli Evropské unie. (Překlad celého rozhovoru do češtiny zde).

Československo by slavilo stovku, kdyby ještě existovalo. Místo něj ale vznikly dva nástupnické státy, a tak v ústředí oslav stojí hned dva prezidenti. Ten slovenský, Andrej Kiska, v poslední době aktivně zasahoval do politického dění během krize po vraždě Jána Kuciaka. I o tom mluvil v rozhovoru s Michalem Kubalem, zároveň se ale vrátil i ke společné československé historii i roli Evropské unie. (Slovenská verze rozhovoru zde).

Založení Československa (ČSR) před sto lety sice nenaplnilo všechna očekávání Slováků, ti ale právě po vzniku společného státu mohli rozvíjet svou identitu. V televizní debatě za účasti tří vedoucích politiků Slovenska to řekl předseda slovenské sněmovny a nacionalistické Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko. Právě SNS po sametové revoluci patřila k nejhlasitějším zastáncům rozdělení společného státu Čechů a Slováků, které se nakonec uskutečnilo na konci roku 1992.

Sté výročí založení Československa si připomínají lidé v různých místech republiky. Politici v čele s prezidenty Česka Miloše Zemana a Slovenska Andreje Kisky položili věnce při pietním aktu u Národního památníku na Vítkově.

Slovenský prezident Andrej Kiska prohrál soud o vlastnictví pozemku v katastru obce Veľký Slavkov. Soudce po oznámení verdiktu na prezidenta zaútočil, že by měl rezignovat a odstěhovat se ze země někam, kde se cítí dobře – třeba do USA či Izraele. Kiska to považuje za zjevnou předpojatost a nenávist vůči své osobě. V kauze má 15 dnů na odvolání.

Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel u příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československa do Bratislavy. Po jednání se svým slovenským protějškem Andrejem Kiskou připomněl, že Francie byla první zemí, která Čechům a Slovákům přiznala právo na autonomii. Slovensko se podle něj ve své novodobé historii rozhodlo být v srdci Evropy a dokázalo tím, že „evropskému dobrodružství“ věří. Andrej Kiska zdůraznil, že být pevnou částí Evropské unie je životním zájmem Slovenska.

Ve Vysokých Tatrách začala dvoudenní schůzka hlav států čtyř středoevropských zemí, které společně tvoří Visegrádskou skupinu (V4). Prezidenti Česka, Slovenska, Maďarska a Polska se shodli, že Evropská unie je úžasným projektem a projektem budoucnosti, na kterém je třeba pracovat. Miloš Zeman podle svého mluvčího na schůzce ocenil roli čtveřice zemí ve věci migrace a vyzval V4 k další jednotě.

Slovenskou veřejností a tiskem se šíří informace, že se současná hlava státu Andrej Kiska chystá založit novou politickou stranu. Zatímco na jejím názvu se ještě pracuje, interní průzkumy prozrazují, že má víc než nadějné vyhlídky. V parlamentních volbách v roce 2020 by dokonce mohla ohrozit i dosavadního hegemona, stranu Smer Roberta Fica.

V Dolné Krupé u Trnavy se usídlili Noční vlci – v místě rozbili své evropské ústředí. Ruský gang blízký Vladimiru Putinovi, který mimo jiné hlásá, že Krym vždy byl ruský a masový vrah Josif Stalin byl hrdina, znepokojuje prezidenta Andreje Kisku. Vyzval vládu, aby proti spolku neprodleně zasáhla.

Český prezident Miloš Zeman se sešel se svým slovenským protějškem Andrejem Kiskou v Hodoníně. Odtud vyrazili na cestu historickým vlakem do Topoľčianek. Cesta má několik symbolických rovin. V Hodoníně položili květiny k památníku tamějšího rodáka a prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Do slovenského městečka jeli přesně 95 let poté, co tam Masaryk přijel poprvé. Topoľčianky pak byly řadu let jeho oblíbeným letním sídlem. Zároveň společnou jízdou oslavili letošní stoleté výročí vzniku Československa.

Prezident Miloš Zeman během návštěvy Slovenska u Štrbského plesa jednal se svým protějškem Andrejem Kiskou. Kiska ocenil, že první Zemanova cesta po znovuzvolení vedla právě na Slovensko a přijal pozvání na oslavy 100. výročí vzniku Československa 28. října do Prahy. Český prezident pak přijede 30. října do Martina.