TÉMA

Emil Hácha

Jerome Klapka Jerome zůstal autorem Tří mužů ve člunu. České čtenáře pobavil díky Emilu Háchovi

V roce 1889 stoupl počet registrovaných lodí na Temži o padesát procent. Už tak oblíbenou zábavu projížděk po řece ještě posílil bestseller Tři muži ve člunu (s dodatkem – o psu nemluvě). Jeho autor Jerome Klapka Jerome se narodil 2. května před 165 lety a sláva této knihy zastínila jeho další tvorbu, v níž čerpá rovněž ze svého života, byť už méně radostných zkušeností první světové války. Knižní dobrodružství tří přátel a jednoho psa má jistou návaznost i na české reálie – ovšem ne díky jménu Klapka, jak by asi mnozí předpokládali, ale díky protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi.
2. 5. 2024|

Do sněmovny dorazily desítky návrhů na státní vyznamenání. Mezi nimi je i Zeman či Hácha

Do sněmovny podle zjištění České televize dorazilo více než sedm desítek návrhů na státní vyznamenání. Lidé je poslancům mohli posílat do konce března. Nyní je projedná příslušný podvýbor a poté i plénum. Konečný seznam těch, kteří budou 28. října oceněni, vybere prezident Petr Pavel.
8. 4. 2024|

Strach a nejistota, popisuje pamětnice začátek nacistické okupace

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.
15. 3. 2024|

Hitler před 85 lety sliboval dávku svobody, za pár hodin byl s vojsky v Praze

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 14:18|

„Nemůžeme se kvůli strachu vzdát svobody,“ zdůraznil prezident Pavel v novoročním projevu

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.
1. 1. 2024Aktualizováno1. 1. 2024, 20:03|

Naše historie by měla být poučením pro celou Evropu, řekl Vystrčil k výročí začátku nacistické okupace

Česko si ve středu připomíná 84 let od začátku německé nacistické okupace Čech, Moravy a Slezska. Pietního aktu na Hradčanském náměstí v Praze, který pořádala Československá obec legionářská, se zúčastnili vedle zástupců armády a německého velvyslance i členové obou komor parlamentu. Den po okupaci vznikl protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše.
15. 3. 2023|

Věrnost republice slíbí prezident již po pětadvacáté. Podívejte se na inaugurace Masaryka, Háchy, Gottwalda či Havla

Funkce prezidenta republiky se ve čtvrtek ujme dvanáctý člověk od vzniku Československa. Prezidentská inaugurace to ovšem bude již pětadvacátá. Zpočátku to byla spíše formální drobnost – krátké zastavení na cestě Tomáše Garrigua Masaryka po návratu do Prahy – anebo tečka za volbou. Dnes, v době přímé volby hlavy státu, je to ale velká slavnost, které bývá vyhrazen takřka celý den.
8. 3. 2023|

Prezidenti na známkách jsou českou raritou. Rozcuchaný Havel ve svetru ale neprošel

Bývá pravidlem, že český, respektive československý prezident je vyobrazen nejen na oficiálních portrétech, ale i na poštovní známce. Je to český unikát, prezidenti na známkách, na rozdíl od panovníků, nebývají. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka. O „prezidentských“ známkách hovořili v pátečních Událostech, komentářích grafička Klára Melichová a kurátor dokumentace známkové tvorby Poštovního Muzea Pavel Kovařík.
21. 1. 2023|

Lány otevřou své brány. Poprvé po čtyřech letech

Barokní zámek v Lánech, který je jako sídlo prezidenta republiky běžně nepřístupný, se třetí a čtvrtý adventní víkend otevře veřejnosti. Vánočně vyzdobený zámek mohou zájemci navštívit od 9. do 11. prosince a mezi 16. a 18. prosincem. Informovala o tom prezidentská kancelář.
4. 12. 2022|

Hrdinové nebo oběti? Reportéři ČT odkryli politické postoje oceněných studentských funkcionářů

Prezident Miloš Zeman ocenil 28. října medailí za hrdinství in memoriam i devět studentských funkcionářů, které zavraždili nacisté. Akt bezpráví překryl politické postoje popravených. Podle řady historiků se sice nepochybně jedná o oběti, které si máme připomínat, nikoli však o hrdiny, kteří bojovali proti nacismu. Působení studentských funcionářů za druhé republiky a na začátku protektorátu odkryl pro Reportéry ČT David Vondráček.
15. 11. 2022|

Před 80 lety nacisté zavraždili Antonína Bořka-Dohalského. Kanovník ve službách odboje vadil německým kněžím

Kněz a účastník protinacistického odboje hrabě Antonín Bořek-Dohalský z Dohalic dokonal svůj život v bažinách koncentračního tábora Osvětim 3. září 1942. Výrazné osobnosti prvorepublikové společnosti se stala osudnou touha dvou německých kněží obsadit pražský arcibiskupský stolec. Ani odstranění Dohalského jim však vytoužený úřad nepřineslo. Výročí připomene zádušní mše a odhalení pamětní desky u kostela v Hluboši u Příbrami, ve které kněz působil.
3. 9. 2022|

Státní zástupce navrhl obnovu procesu v případu generála Syrového, požádala o to rodina

Státní zástupce podal k soudu návrh na povolení obnovy procesu s armádním generálem Janem Syrovým. Ten byl po druhé světové válce odsouzen ve zpolitizovaném soudním řízení k dvacetiletému trestu vězení za spolupráci s nacisty. Žalobce vyhověl žádosti rodiny, která se domáhá obnovy řízení a zrušení verdiktu nad bývalým předsedou vlády a ministrem národní obrany. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
21. 7. 2021|

Před 82 lety obsadili nacisté česká města. Okupaci následoval vznik protektorátu

Před 82 lety začalo obsazování republiky nacisty. První hitlerovské jednotky vstoupily na území pomnichovského Československa už 14. března 1939, hlavní část pak druhý den. Od Československa se oddělilo Slovensko a vznikl protektorát Čechy a Morava. Formálně v jeho čele stál prezident Emil Hácha, faktická moc však patřila protektorovi.
15. 3. 2021|

Národní soud měl potrestat přední kolaboranty. K nestrannosti měl ale daleko

Po skončení druhé světové války mnoho Čechů a Slováků toužilo po potrestání zločinců a kolaborantů. Pro známé postavy veřejného života a zejména politiky proto byl před 75 lety zřízen zvláštní národní soud, který kromě trestných činů prověřoval také to, zda se obžalovaní chovali, „jak se slušelo na věrné a statečné občany československé“. Do rozhodování soudu přitom zasahovali jak pováleční politici, tak sovětští poradci. Výsledek tak byl ovlivněn starými konflikty i snahou o likvidaci oponentů.
2. 10. 2020|

Prezident, který si své zvolení nepřál. Před 75 lety skonal za zdmi pankrácké věznice Emil Hácha

Ve vězení a v nedůstojných podmínkách skončil 27. června 1945 život jedné z nejrozporuplnějších postav československých dějin. Protektorátní prezident Emil Hácha, někdejší uznávaný právník, nacistickému vůdci v březnu 1939 odsouhlasil okupaci a v čele země zůstal až do konce války. Na druhou stranu se ale zasloužil o propouštění politických vězňů a první roky v úřadu také udržoval kontakty s exilem. Jeho politické působení navíc ovlivnila vážná nemoc.
27. 6. 2020|

Prezident a další ústavní činitelé položili věnec na hrob T.G.M.

Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Připomněli si tak 170 let od jeho narození. Pietní akt čelních představitelů země trval čtvrt hodiny, následně na hrob položili věnce zástupci dalších institucí.
7. 3. 2020|

První Vánoce pod tíživou protektorátní vlajkou. Češi si své tradice nacisty vzít nenechali

S mylnou nadějí brzké porážky nacistického Německa, s dárky s vlasteneckou tematikou, cenzurou a bez Stromů republiky. Před osmdesáti lety prožili Češi první Vánoce pod okupací nacistického Německa. První válečné svátky byly přitom pro mnohé ještě relativně klidné.
23. 12. 2019|

Dělník Sedláček zemřel spolu s Opletalem, na první oběť demonstrace v říjnu 1939 se ale téměř zapomnělo

Před 80 lety do ulic Prahy vyšlo sto tisíc lidí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s protektorátními poměry. Říjnová manifestace proti nacistické okupaci si v roce 1939 vyžádala dva mrtvé. Ze studenta Jana Opletala se stal symbol vzdoru proti totalitě a jeho odkaz dodnes připomíná Mezinárodní den studentstva. Na prvního zavražděného, dělníka Václava Sedláčka, se na dlouhá léta zapomnělo.
28. 10. 2019|

Před 80 lety byl jmenován premiérem Alois Eliáš, komunisty ukřivděný hrdina, kterého popravili nacisté

Přesně před osmdesáti lety – 27. dubna 1939 – jmenoval prezident Emil Hácha druhou protektorátní vládu. V jejím čele stanul vlastenec a významná postava československé armády generál Alois Eliáš. Někdejší legionář se kvůli své podpoře protiněmeckého odboje stal jediným premiérem okupovaného státu, kterého nacisté popravili.
27. 4. 2019|
1939

Za protektorátu jsme měli dožívajícího prezidenta v Lánech, jiného v Londýně a trojici říšských (skoro)protektorů

Mnichovská dohoda znamenala pro Československo nejen ztrátu významné části území, ale také výrazné změny v politickém uspořádání. Česko-Slovensko však nevydrželo ani půl roku, a politické pořádky se měnily znovu. Prezident a předseda vlády už byli pouhými loutkami, skutečnou moc měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa. Postupem času pak státní správa i samospráva přecházely do německých rukou.
16. 3. 2019|
1939

Hitler řval, ale Göring byl ďábel. Před 80 lety Hácha „vložil český národ do rukou vůdce“

Nikdy nechtěl být prezidentem, přesto stanul v čele státu, o který vzápětí přišel. Před osmdesáti lety odcestoval Emil Hácha do Berlína, aby se pokusil zachránit samostatnou republiku. Adolf Hitler mu však oznámil, že dal rozkaz k okupaci. Hácha vzdoroval, dokonce v hádce s Hitlerem prodělal srdeční záchvat. Nakonec však v noci ze 14. na 15. března 1939 podepsal všechno, co nacisté potřebovali.
14. 3. 2019Aktualizováno15. 3. 2019, 20:48|

Pietní akce po celém Česku připomínají 80 let od začátku nacistické okupace

Česká republika si v pátek na mnoha místech připomíná 80. výročí okupace nacistickým Německem. Den poté byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše. Na Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka upořádala pietu Československá obec legionářská a účastnil se jí mimo jiné předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL+Nestraníci) nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Přítomni byli také zástupci slovenské a německé ambasády.
15. 3. 2019Aktualizováno15. 3. 2019, 17:47|

Lidé mlčeli. Před 80 lety vjel Hitler triumfálně do Prahy a vyhlásil protektorát

Bylo chladno, padal déšť se sněhem a lidé mířili do práce a do škol stejně jako jindy. Jenže tentokrát procházeli na nárožích kolem vyhlášky, která tvrdila, že vládu nad Čechami a Moravou převzalo nacistické Německo. Souhlas s okupací si Adolf Hitler vynutil na československém prezidentovi Emilu Háchovi před třetí hodinou ráno. Odpoledne 15. března měla německá armáda zemi pod kontrolou. Den poté vyhlásil Hitler obsazená území za protektorát Čechy a Morava.
15. 3. 2019|

Masaryk spojoval osud národa se Západem. Gottwald vzýval v novoročním projevu Sovětský svaz

Novoroční, případně vánoční projevy hlav státu jsou už desítky let neodmyslitelnou součástí přelomu roku. Web ČT24 se zaměřil na přelomové osmičkové roky 1918, 1938, 1948 a 1968 v dějinách Česka, respektive Československa.
26. 12. 2018|