Emil Hácha strana 2 z 2

Česká republika si v pátek na mnoha místech připomíná 80. výročí okupace nacistickým Německem. Den poté byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše. Na Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka upořádala pietu Československá obec legionářská a účastnil se jí mimo jiné předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL+Nestraníci) nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Přítomni byli také zástupci slovenské a německé ambasády.

Bylo chladno, padal déšť se sněhem a lidé mířili do práce a do škol stejně jako jindy. Jenže tentokrát procházeli na nárožích kolem vyhlášky, která tvrdila, že vládu nad Čechami a Moravou převzalo nacistické Německo. Souhlas s okupací si Adolf Hitler vynutil na československém prezidentovi Emilu Háchovi před třetí hodinou ráno. Odpoledne 15. března měla německá armáda zemi pod kontrolou. Den poté vyhlásil Hitler obsazená území za protektorát Čechy a Morava.

Novoroční, případně vánoční projevy hlav státu jsou už desítky let neodmyslitelnou součástí přelomu roku. Web ČT24 se zaměřil na přelomové osmičkové roky 1918, 1938, 1948 a 1968 v dějinách Česka, respektive Československa.

Období druhé republiky zůstává pozapomenuto v sevření dvou historických milníků, mnichovské dohody a vyhlášení protektorátu. Necelých šest měsíců na přelomu let 1938 a 1939 si přitom zaslouží pozornost. Právě před 80 lety Národní shromáždění schválilo zmocňovací zákon, který fakticky ukončil parlamentní demokracii v Česko-Slovensku a posunul zemi k autoritářskému zřízení. Spolu s rozpadem politického systému mezi Čechy rostla nesnášenlivost a xenofobie.

Na trh se dostává nová poštovní známka s portrétem prezidenta druhé republiky a následně protektorátu Emila Háchy. Limitovanou edici patnáct tisíc kusů sice vydala Česká pošta, ale nejde o její emisi. Je to takzvaná vlastní známka, kterou připravil a zaplatil jiný subjekt. Náklady na výrobu edice byly přibližně 400 tisíc korun, peníze mezi sebou vybrali příznivci Emila Háchy.

Před osmdesáti lety byl československým prezidentem zvolen Emil Hácha. Uznávaný právník a také překladatel se stal jednou z nejrozporuplnějších osobností českých dějin. Muž, který v březnu 1939 Hitlerovi pod nátlakem odsouhlasil okupaci českého území. Méně známá je přitom jeho role při propuštění studentů, které věznili nacisté.

Nejdéle ze všech prezidentů strávil ve funkci hned ten první – Tomáš Garrigue Masaryk. Sedmnáct let a jeden měsíc. Přesto i Václav Havel drží jeden zajímavý rekord.

Zní to možná jako zvláštní paradox, ale pokud se pečlivě podíváme na životopisy Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy, zjistíme, že ne nepodstatné (možná u každého z nich nejpodstatnější) části svého prezidentství vlastně zastávali, aniž by do prezidentské funkce byli řádně či standardně zvoleni.