Mikuláš Ferjenčík

Lídrem pirátské kandidátky pro volby do Evropského parlamentu bude stejně jako v roce 2019 Marcel Kolaja, nynější první místopředseda strany a europoslanec. Rozhodli o tom členové Pirátů při sobotním jednání celostátního fóra. Získal 299 hlasů z celkového počtu 543. Dvojkou kandidátky bude současná europoslankyně Markéta Gregorová, trojkou moravskoslezská zastupitelka Zuzana Klusová.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová chce příští rok kandidovat do Evropského parlamentu na listině hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Její nominaci do čela listiny schválilo ve čtvrtek předsednictvo STAN. Hnutí by do voleb do Evropského parlamentu měl vést také bývalý šéf poslanců hnutí Jan Farský (STAN) z druhého místa. Definitivně o lídrech bude rozhodovat celostátní výbor STAN.

Pirátská strana má nové vedení. Staronovým předsedou se stal Ivan Bartoš. Všechny místopředsednické posty Celostátní fórum přeobsadilo. Volbě předcházela ostrá debata o Janě Michailidu, která se otevřeně přihlásila ke komunistickému přesvědčení a kandidovala na šéfku strany. Slovo použila jako označení pro utopickou demokratickou představu komunitní společnosti, bránila ji v Interview ČT24 europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Poslanci na odpolední mimořádné schůzi schválili vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na následujících pět let. U novely vláda chtěla, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení. Pokud by se nynější zákonná pravidla nezměnila, tyto platy by od ledna vzrostly zhruba o šest procent. Vládní novelu posoudí Senát.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl, že by pral peníze, a předsedovi České pirátské strany Ivanu Bartošovi pohrozil žalobou, pokud něco takového bude dál prohlašovat. Podle webu Investigace.cz Babiš v roce 2009 nakoupil přes karibské firmy nemovitosti ve Francii a podle Bartoše „vypral téměř čtyři sta milionů přes firmy v daňových rájích“.

Zhruba 140 tisíc lidí s nejnižšími příjmy stále neví, zda jim od příštího roku vzroste minimální mzda. Koaliční strany se na její výši ještě nedohodly. Zatímco sociální demokraté navrhují růst téměř o tři tisíce korun, hnutí ANO tak velkou částku odmítá –⁠ obává se nárůstu nezaměstnanosti. Kvůli rozporům se tak tento bod nedostal ani na pondělní jednání kabinetu.

Lídři politických stran, hnutí a uskupení v Pardubickém kraji hovořili v další předvolební debatě České televize o dotacích z Evropské unie. Většina z nich se shodla na tom, že by se čerpání evropských peněz mělo zefektivnit. Někteří také hovoří o zbytečné složitosti a byrokracii při žádostech o peníze. Politici debatovali i o rozvoji cestovního ruchu v Pardubickém kraji i v celé republice. Hosty byli Jaroslav Bašta (SPD), Mikuláš Ferjenčík (PirátiSTAN), David Kasal (ANO), Květa Matušovská (KSČM), Pavel Svoboda (SPOLU), Alena Šírová (ČSSD) a Zdeňka Víchová (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.

Volební lídři z Pardubického kraje v předvolební debatě hovořili o šíření dezinformací a jak tomu zabránit. Shodli se většinou na tom, že k jejich významnému nárůstu ve společnosti přispěla epidemie covidu. Hosty byli Jaroslav Bašta (SPD), Mikuláš Ferjenčík (PirátiSTAN), David Kasal (ANO), Květa Matušovská (KSČM), Pavel Svoboda (SPOLU), Alena Šírová (ČSSD) a Zdeňka Víchová (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.

Ochrana oznamovatelů korupce a také vznik speciálních soudních senátů zaměřených na korupční kauzy jsou návrhy, které chtějí kandidáti na poslance v novém volebním období prosadit. Návrhy, kterými chtějí omezit korupci, přednesli lídři stranických kandidátek z Pardubického kraje v předvolební debatě České televize. Hosty byli Jaroslav Bašta (SPD), Mikuláš Ferjenčík (PirátiSTAN), David Kasal (ANO), Květa Matušovská (KSČM), Pavel Svoboda (SPOLU), Alena Šírová (ČSSD) a Zdeňka Víchová (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.

Vláda si bude muset v příštím roce na důchody půjčit víc než šestatřicet miliard korun. S takovým rozdílem mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na penze počítá v návrhu státního rozpočtu resort financí. Deficit na důchodovém účtu má být přitom o dvanáct a půl miliardy vyšší než letos. Důvodem je hlavně rychlý růst penzí v příštím roce. Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že Česko si může vyšší zadlužení kvůli důchodům dovolit. Pravicová opozice nesouhlasí.

Většina bank v Česku stále neví, jak bude přistupovat k žadatelům o hypotéky, kteří se přihlásili k paušální dani. Tito živnostníci příští rok nebudou mít daňové přiznání a může pro ně být komplikovanější prokázat příjmy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) banky slíbily, že situaci vyřeší.

Schodek státního rozpočtu dosahuje rekordních hodnot. Ministerstvo financí ho v návrhu na příští rok snížilo, ale i tak se na něj především z opozičních řad snáší kritika, že je málo úsporný a že by mělo jít víc peněz do investic. Poslanec a místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) by šetřil na zemědělských dotacích nebo provozních výdajích ministerstev. Více peněz do rozpočtu by podle něj mohla přinést podpora práce na částečný úvazek. Daně zvyšovat nechce. Byl hostem Interview ČT24.

Příští týden začne ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyjednávat s vládními kolegy o konečné podobě státního rozpočtu na další rok. Vláda zatím počítá se schodkem 390 miliard korun. Česká televize ale zjistila, že v návrhu už teď chybí – hlavně kvůli novým prioritám kabinetu – téměř třicet miliard. A ministři přichází s požadavky za desítky miliard navíc.

Spotřební daň z tabáku letos přinesla do rozpočtu o tři miliardy méně než ve stejném období loni. Je to propad o zhruba desetinu – a to přesto, že daň z cigaret a dalších tabákových výrobků naopak o deset procent vzrostla. Ministerstvo financí tvrdí, že za poklesem je předzásobení výrobců i to, že v Česku už míň nakupují cizinci. Část opozice vidí za propadem příjmů spíš velké zdražení cigaret a mluví o rostoucím černém trhu.

Více než čtyřicet miliard korun v minusu představuje prozatímní dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty. Takový výpadek příjmů kritizuje část opozice. Podle ní související snížení daní pomohlo zejména vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří ušetřené peníze neutrácejí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dál krok hájí s tím, že se peníze státu vrátí ve spotřebě domácností.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Současní poslanci už nejspíše nestihnou schválit některé zákony. Mezi nimi je například pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance, zavedení digitální daně, zmrazení platů politiků na příští rok nebo zákon zpřísňující lobbing. Celkem jde o 550 bodů. Sněmovna během léta s jejich projednáváním nepočítá. Těsně před volbami bude navíc kvůli odporu Senátu na jejich schválení pozdě.

Za slevy na jízdném studentům a seniorům zaplatil stát za první půlrok 800 milionů korun. Kvůli epidemii je to výrazně méně než loni. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tvrdí, že program vedle podpory cestování pomáhá i dopravcům. Část opozice trvá na tom, že slevy jsou nesystémové a populistické.

Přídavky na děti se zvýší zhruba o čtvrtinu a rozšíří se okruh rodin, které na ně mají nárok. Rozhodli o tom v úterý na jednání poslanci, když schválili když schválili hlasy 177 ze 178 přítomných novelu o sociální podpoře s technickými úpravami Senátu. Předloha také zvýší sazby přídavků pro pracující rodiny a daňové zvýhodnění na druhé a další děti. Nyní ji dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Zvýšené krizové ošetřovné, které se vyplácelo v epidemii kvůli zavřeným školkám či školám, končí. Od července se bude z nemocenského pojištění poskytovat znovu dřívější nižší částka po kratší dobu podle zákonných pravidel. Informovala o tom Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Od čtvrtka se přestává vyplácet také příspěvek k nemocenské lidem v karanténě či izolaci, tedy takzvaná „izolačka“.

Sněmovna by měla příští týden projednávat navýšení důchodů. Vláda chce jejich růst o tři sta korun nad rámec zákonné valorizace, která bude v průměru kolem 450 korun. Dodatečné navýšení kabinet navrhl dolní komoře projednat ve zrychleném režimu.

Vláda má už v pondělí projednat první návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. ČT zjistila, že v klíčovém dokumentu ministerstva financí ale chybí vládní priority za víc než 20 miliard korun –⁠ například zvažovaný růst plateb za státní pojištěnce nebo vyšší přídavky na děti. Naopak je v návrhu zahrnut skoro třímiliardový výnos z digitální daně, kterou ale sněmovna ještě neschválila. Šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO) ale tvrdí, že navržený schodek se už zvyšovat nebude.

Poslanci schválili návrh odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Projednávaly se také úpravy dětských skupin, které dříve vznikaly v reakci na chybějící místa v mateřských školách. K hlasování o jejich přeměně na jesle ale nedošlo. Podle kritiků předloha skupiny zlikviduje, ministryně Maláčová ji hájila. Sněmovna také v prvním čtení podpořila novelu poslanců ČSSD, jejímž cílem je zmírnit podmínky pro přiznání ošetřovatelského volna.