Ochrana oznamovatelů korupce a také vznik speciálních soudních senátů zaměřených na korupční kauzy jsou návrhy, které chtějí kandidáti na poslance v novém volebním období prosadit. Návrhy, kterými chtějí omezit korupci, přednesli lídři stranických kandidátek z Pardubického kraje v předvolební debatě České televize. Hosty byli Jaroslav Bašta (SPD), Mikuláš Ferjenčík (PirátiSTAN), David Kasal (ANO), Květa Matušovská (KSČM), Pavel Svoboda (SPOLU), Alena Šírová (ČSSD) a Zdeňka Víchová (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.
Lídři z Pardubického kraje nabídli recepty proti korupci, shodu na nich však nenašli
SPD ve svém programu píše o tom, že by chtěla prosadit povinnost doložit původ majetku nad 20 milionů korun, a to i zpětně. Podle lídra její krajské kandidátky v Pardubickém kraji Jaroslava Bašty by to mělo být preventivní opatření. „Znemožnit, aby bylo umožněno užívání majetku získaného trestnou činností. K závažným trestným činům patří také korupce,“ poznamenal.
Že by to mohlo být pro lidi nepříjemné, protože 20 milionů korun je – vzhledem k nynějším cenám nemovitostí – poměrně nízká hranice odpovídající třeba dvěma bytům v centru Prahy zděděným po prarodičích, odmítl. Připomněl, že někteří občané svůj majetek pod takový drobnohled již dávají sami – to když žádají o bezpečnostní prověrku. „Takové prokazování už existuje v zákonu o utajovaných skutečnostech. Mimo jiné člověk uvádí majetek a zdůvodňuje, jakým způsobem k němu přišel,“ poukázal.
Pro koalici PirátiSTAN je hlavním protikorupčním bodem zákon na ochranu oznamovatelů korupce. „Zaručí podmínky pro to, aby člověk, který zpozoroval třeba ve své firmě pokusy o úplatky vůči veřejné sféře, mohl bezpečným způsobem kontaktovat orgány činné v trestním řízení, případně někoho, komu důvěřuje, aby nemohl být pronásledován ze strany firmy – aby ho nemohl někdo vyhodit nebo šikanovat,“ shrnul lídr krajské kandidátky koalice Mikuláš Ferjenčík.
Odmítl však, že by takový zákon mohl otevřít cestu pro snadnou pomstu zhrzených zaměstnanců prostřednictvím falešných obvinění. „Oznámení ve finále posoudí policie a soudy,“ ujistil.
Zákon o oznamovatelích korupce slibuje i vládní hnutí ANO. Jednička jeho krajské kandidátky David Kasal je přesvědčen, že se ANO s Piráty a Starosty na podobě takového předpisu shodne. „Myslím, že najdeme společný jmenovatel. Pokud je oznamovatel korupce a dá informace, které vedou k odhalení korupce, tak – protože jsme protikorupční hnutí – to určitě podpoříme,“ řekl.
Vládní hnutí avizovalo také zákon o regulaci lobbingu. Kasal připomněl, že se připravoval již v nynějším volebním období, zákonodárci jej však nestihli projednat. Zdůraznil však, že tento zákon musí mít určité hranice. „Má mít určitou míru toho, aby to nebylo tak, že budeme mít nahlášené úplně všechno,“ zdůraznil.
KSČM je podle krajské lídryně Květy Matušovské nakloněna zákonu o oznamovatelích. Domnívá se, že jde svého druhu o rozšíření již existujícího institutu účinné lítosti. „Už před rokem 2009 tady byl takzvaný index nebo účinná lítost, která je něco jako oznamovatelé. Byla to motivace k tomu, aby lidé korupci hlásili,“ odkázala na předpis, který však částečně pardonuje lidi, kteří jsou do korupčních případů sami namočeni.
Komunisté také chtějí, aby státní úředníci, kterým je korupce prokázána, měli po zbytek života zakázáno pracovat ve státní službě nebo působit ve statutárních orgánech právnických osob. „Situace není ideální. Chápu, že když se taková kauza objeví, dochází u občanů ke ztrátě důvěry ve spravedlnost. Proto si myslíme, že by tam měla být tvrdost,“ ozřejmila Matušovská.
Koalice SPOLU v programu spojuje omezení korupce se „zmenšením“ státu, respektive menším množství byrokracie. „Kde máte menší potenciál, děje se to méně,“ míní její krajský lídr Pavel Svoboda.
Ohradil se proti některým dalším návrhům, od nichž si jiné strany slibují omezení korupce, jako je ten na majetková přiznání pro všechny, kdo mají majetek za více než 20 milionů. „Když budeme řešit privátní záležitosti a co má který člověk, tak to úplně odvádí pozornost od důležitých věcí,“ řekl.
ČSSD se ve svém programu o korupci přímo nezmiňuje. „Souvisí to i s jinými zákony,“ komentovala tento fakt Alena Šírová, která vede sociální demokraty v kraji do voleb. Připustila, že ochrana oznamovatelů by byla namístě. Upozornila, že zaměstnanci mohou být zaměstnavatelem postihováni, i když upozorní na jiný problém než korupci.
„Mám zkušenost z posledních dní, že přišel inspektorát práce, který odhalil pochybení nebo i nelegální zaměstnávání. (…) Zaměstnavatel oznámil, že protože někdo oznámil na inspektorát práce protiprávní jednání, tak nebudou vyplaceny vánoční prémie,“ vylíčila Šírová.
PŘÍSAHA považuje za nejúčinnější způsob, jak omezit korupci, vytvoření speciálních soudních senátů, které se na ni zaměří. Podle krajské lídryně hnutí Zdeňky Víchové by v nich zasedali soudci, kteří by se nevěnovali jiným případům. „Chtěli bychom, aby byli vyjmuti, aby byli vzdělaní v závažné trestné činnosti, že projdou určitým stupněm vzdělání v rámci justiční akademie, že bude v rámci jejich celoživotního vzdělávání nastaven kreditní systém, a od toho si slibujeme, že dojde k rychlejšímu soudnímu řízení,“ shrnula.
Soudci podle ní v současnosti občas věcem, o kterých rozhodují, nerozumí. Tvrdí, že se ve své praxi bývalé policistky setkala s případem, kdy soudce specializovaný na občanské právo rozhodoval v trestní věci. Po výtkách politických konkurentů, že je soudců málo, Víchová připustila, že ještě lze diskutovat o tom, kolik z nich by se mělo jednostranně specializovat. „My předpokládáme nějaké číslo, zatím říkáme 60. Ale je to na diskusi s odborníky, jaké číslo by to mělo být,“ uzavřela.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.