Jiří Kobza

Buď příznivě, anebo přinejmenším jako snahu o využití potenciálu hodnotí čeští politici návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) ve Washingtonu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a poslankyně Fialovy strany Evy Decroix ukázala návštěva současnou politickou sílu Česka na světové scéně. Leccos si slibují i od toho, že hovořil s vlivnými členy amerického Kongresu v době, kdy se schylovalo ke klíčovému jednání o pomoci Ukrajině. I stínový ministr zahraničí opozičního ANO Jaroslav Bžoch považuje návštěvu, při níž Fiala jednal i s americkým prezidentem, za důkaz výborných vztahů. Podle bývalého diplomata a nynějšího poslance SPD Jiřího Kobzy je to ale hlavně „odměna“ za rozhodnutí o nákupu stíhaček F-35. Zástupci vládních a opozičních stran diskutovali v Událostech, komentářích.

Na Václavském náměstí v Praze se v sobotu sešli lidé na protivládní demonstraci, kterou pořádala neparlamentní strana PRO (Právo Respekt Odbornost) a spřízněný spolek Česko proti bídě. Podle organizátorů kabinet Petra Fialy (ODS) ztrácí důvěru obyvatel a tím i mandát vládnout. V horní části náměstí byli i odpůrci tohoto shromáždění, kteří měli české a ukrajinské vlajky i vlajky NATO. Policie podle mluvčího Richarda Hrdiny nemusela zasahovat a nikdo z účastníků nenarušil veřejný pořádek.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Příspěvek poslance hnutí SPD Jiřího Kobzy o prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl trestný. Kriminalisté proto případ takzvaně uložili, aniž by zahájili trestní řízení. ČT to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk. Kobza na sociální síti mimo jiné označil pachatele střelby za „špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství“. Později se za příspěvek omluvil, univerzita na něj ale podala trestní oznámení.

Byli na místě tragické střelby na filozofické fakultě a teď se s tím vyrovnávají. O tom, co prožili, chtějí sami mluvit a své pocity sdílet. Ubližuje jim i nenávist, která se šíří na sociálních sítích. Speciální vydání Reportérů ČT se věnovalo přeživším i těm, kteří zasahovali 21. prosince na Filozofické fakultě UK.

Policie v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v pátek registrovala 149 případů vyhrožování jeho napodobením nebo schvalování činu. Podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže kriminalisté svou práci dělají dobře. Upozornil ale, že jde především o verbální trestné činy, za které by se neměly ukládat příliš přísné tresty. S tím i souhlasí ústavní právník Marek Antoš. „Ale nejde to říci paušálně. Může nastat okolnost daného výroku, kdy je potřeba sáhnout k silnější represi,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Příkladem podle něj může být třeba výrok směřující ke konkrétní akci.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by nespojoval zrušení cesty premiéra Petra Fialy (ODS) do Nigérie s českou podporou Izraele v Organizaci spojených národů (OSN). Česká diplomacie podle něj žádné takové signály nezaznamenala. O tom, že zrušení Fialovy návštěvy může souviset s českou podporou Izraele v OSN, mluví někteří politici či analytici. Fiala měl Nigérii navštívit v rámci své cesty po subsaharské Africe, Abuja ale návštěvu na poslední chvíli zrušila.

Praha hostí mezinárodní parlamentní summit Krymské platformy. Na Pražském hradě začal večeří, debatovat se bude ale hlavně v úterý.  Čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa budou jednat především o rozšiřování protiruských sankcí a jak obnovit územní celistvost Ukrajiny. Do Prahy už dorazil například předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

Visegrádská skupina (V4) je budoucností Evropy, míní poslanec Jiří Kobza (SPD). Její spolupráci vidí na základě společných konzervativních hodnot. I když poslankyně Barbora Urbanová (STAN) souhlasí s kooperací států střední Evropy, tak budoucnost České republiky vidí spíš v užších vazbách Prahy, Bratislavy a Vídně, řekla v pořadu Události, komentáře.

Současná polsko-ukrajinská roztržka, která se rozhořela na pozadí sporu o dovoz obilí, přispěje ke katarzi napětí a problém bude během několika týdnů vyřešen, řekl v Otázkách Václava Moravce vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Narážel na to, že do sporu se promítají blížící se parlamentní volby v Polsku. Také člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) míní, že je třeba rozlišovat mezí tím, jaká sdělení určuje polská vláda domácímu publiku a jaká směřuje do zahraničí.

Senát podpořil česko-americkou dohodu o obranné spolupráci. Tu ještě musí odsouhlasit sněmovna. Člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) o smlouvě říká, že je vazalská, a obává se, kdo ji bude vykládat. Je podle něj i zbytečná. „Kdyby to byla vazalská smlouva, tak nám ji někdo nařídí. My se ale můžeme svobodně rozhodnout, jestli ano nebo ne,“ namítl v Událostech, komentářích předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). S tím souhlasí místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO).

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Návrh na odvolání děkana Miroslava Ševčíka by měl akademický senát Národohospodářské fakulty VŠE projednat přesně za týden. ČT o tom informovala jedna z jeho členek. Hlasování inicioval rektor Petr Dvořák. Podle jeho názoru poškodil dobré jméno univerzity svou účastí na demonstraci u Národního muzea, kde se skupina lidí snažila odstranit ukrajinskou vlajku z budovy. Ševčík uvedl, že pro své odvolání důvod nevidí.

Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) Miroslav Ševčík představuje pro univerzitu reputační problém, uvedl ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v úterý večer na svém Facebooku. Domnívá se, že Ševčíkovo postavení v čele fakulty je neudržitelné. Doplnil ale, že ministr školství nemá žádné právní nástroje na odvolání děkana z funkce. Ševčíka v pondělí vyzval kvůli jeho dlouhodobému vystupování na veřejnosti včetně účasti na sobotní protivládní demonstraci k rezignaci rektor VŠE Petr Dvořák. Ševčík uvedl, že pro své odvolání nevidí důvod a odmítl, že by poškozoval dobré jméno VŠE, jak tvrdí jeho kritici.

Je dobře, že první cesta prezidenta Petra Pavla vedla právě na Slovensko, je to velká historická tradice, řekl v Událostech, komentářích poslanec a člen sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL). Návštěva podle něj upevňuje jasnou prozápadní, proatlantickou proevropskou orientaci. Jiřího Kobzu (SPD), dalšího člena zahraničního výboru, mrzí Pavlova slova o Visegrádské skupině. Vztahy Česka a Slovenska považuje za naprosto klíčové.

Závěrečné, třetí čtení k vládnímu návrhu na nižší červnové zvýšení důchodů začne v sobotu v osm hodin ráno. Takový je výsledek dramatického pátečního dění ve sněmovně. To vrcholilo ve večerních hodinách, kdy koalice odhlasovala omezení času pro vystoupení na nejvýše dvakrát pět minut včetně řečníků s přednostním právem. S tím nesouhlasil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a odmítal opustit řečniště. Několik opozičních poslanců,  z ANO i SPD, ho obklopilo, aby zabránili jeho případnému vyvedení ze sálu. K vyřešení situace došlo až na následné schůzce širšího vedení sněmovny, které zahrnuje koaliční i opoziční zástupce.

Sněmovna po desítkách hodin diskuze schválila, že se míra červnové valorizace penzí bude projednávat ve stavu legislativní nouze. Jednala o tom tři dny, schůze se protahuje kvůli obstrukcím opozičních poslanců. Právě na návrh opozičního Patrika Nachera (ANO), který navrhl zařadit hlasování o schválení legislativní nouze pevně na 20 hodin, se však debata posunula dál a nyní se poslanci věnují už návrhu snížení valorizace.

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie schválili ve čtvrtek vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od ledna příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci těchto dvou zemí uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun, zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatného Česka. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Sněmovna na úterním zasedání v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech čtrnáct zákonodárců opozičního SPD.

Prezident Miloš Zeman ocenil 28. října medailí za hrdinství in memoriam i devět studentských funkcionářů, které zavraždili nacisté. Akt bezpráví překryl politické postoje popravených. Podle řady historiků se sice nepochybně jedná o oběti, které si máme připomínat, nikoli však o hrdiny, kteří bojovali proti nacismu. Působení studentských funcionářů za druhé republiky a na začátku protektorátu odkryl pro Reportéry ČT David Vondráček.

Aby se kandidát stal senátorem, musí získat alespoň 50 procent hlasů voličů, kteří se zúčastní voleb a odevzdají svůj platný hlas. Není to ale úkol jednoduchý, zvláště když v obvodu kandiduje více uchazečů. Proto se v naprosté většině případů koná kolo druhé, v němž se utkají dva postupující a je tak zajištěno, že vítěz získá nadpoloviční většinu hlasů. V letošních volbách se však třem kandidátům podařilo zvítězit už v kole prvním.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 10 postoupují kardiochirurg Jan Pirk (TOP 09) a dosavadní senátorka Renata Chmelová (STAN). Pirk získal 44,77 procenta hlasů, druhá Chmelová 24,35 procenta. Voleb se zúčastnilo přibližně 42 procent voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?