Poslanecká sněmovna

Opozice v úterý neprosadila úplné vyškrtnutí volby šestice radních České televize (ČT) z programu nynější sněmovní schůze. Opoziční zástupci ohlásili už před odpoledním zahájením pokračování poslaneckého jednání snahu volbu zablokovat. Koalice ale v úterý zařazení bodu na původně plánovanou středu nenavrhla. Vystoupení k programu schůze vyplnila i s hlasováním zhruba čtyři hodiny. Poslanci by v úterý měli například projednat v úvodním kole novelu o rozšíření trestného činu neplacení výživného.

Hosté Událostí, komentářů probrali představenou vládní novelu financování veřejnoprávních médií a také hovořili o chystané poslanecké novele, která by mohla být představena v pátek. Pozvání přijali místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL). Ten podotkl, že vládní návrh vytváří prostor pro přímý politický tlak na veřejnoprávní média a může být začátkem konce jejich nezávislosti. Nacher oponoval, že nejde o politický tlak, který by byl jiný oproti současnému stavu, kdy lze změnou zákona výši televizních a rozhlasových poplatků upravovat. „Princip poplatků je neefektivní, protože je nyní hradí vlastně všichni. Každý, kdo má zařízení s internetem, je musí platit. Je to daň z internetu, kterou zavedla minulá vláda,“ tvrdí. „Poplatky fungují jako bariéra mezi lidmi a politiky,“ míní Talíř s tím, že systém je „složité měnit“. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Sněmovna ve čtvrtek po deseti hodinách debat přerušila mimořádné jednání, které vyvolala opozice mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot či změně financování veřejnoprávních médií. Rozpravu ovládli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, kteří ji využili ke kritice svých odpůrců, předchozího kabinetu a k pozitivnímu vylíčení svých dosavadních nebo chystaných kroků. Promluvit mohli pouze představitelé s přednostním řečnickým právem, na všechny se ale během vymezené doby nedostalo.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila zavedení významného Dne české vlajky, tedy novelu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zamítla návrh Senátu, který místo toho jen upravoval název svatováclavského svátku. Zrychlit povolování a rušení pobytu cizinců v Česku má od roku 2029 nový digitální informační systém. Vládní návrh nového cizineckého zákona podpořili poslanci v úvodním kole. Předtím se ve druhém čtení zabývali zákonem o veřejných rozpočtech. Ve druhém čtení projednala komora i novelu zákona o podpoře bydlení. Zákonodárci si odhlasovali, že budou moci jednat i po 21. hodině.

Vláda bude zřejmě moci od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.

Na čerpacích stanicích v Česku platí cenová regulace. Resort financí stanovuje na každý den maximální ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala, že vládní opatření fungují a cena dle ní „v podstatě neroste“. Kabinet se prý snažil zakročit proti vysokým maržím prodejců. Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítl, že se vláda chová „od samého začátku nekoncepčně“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.

Starostové a nezávislí nominují na místopředsedkyni sněmovny poslankyni Barboru Urbanovou. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan se rozhodl dál o funkci neucházet. Starostové to uvedli po pondělním jednání poslaneckého klubu, který rozhodoval o dalším postupu poté, co dolní komora ani na čtvrtý pokus Rakušana nezvolila místopředsedou. Urbanová je podle STAN „zkušená a schopná jednat napříč politickým spektrem“.

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.

Starostové a nezávislí po opakovaném nezvolení šéfa hnutí Víta Rakušana místopředsedou sněmovny nevylučují, že by mohli navrhnout jiného kandidáta. Sám exministr vnitra uvedl, že je smířený s tím, že zvolen nebude, a naznačil, že by o kandidaturu sám neusiloval. Další postup má začátkem příštího týdne probrat poslanecký klub. Koho by STAN mohl místo Rakušana nominovat? Už dřív se mluvilo třeba o bývalé místopředsedkyni dolní komory Věře Kovářové. Ta nyní situaci nekomentovala a odkázala na pondělní jednání klubu. Že by volba jiného kandidáta mohla skončit odlišným výsledkem, připouští i představitelé vládní koalice. Další hlasování by se mohlo odehrát na nejbližší řádné schůzi. S tou sněmovna počítá v polovině dubna.

Ministerstvo zemědělství provádí monitoring marží v celém řetězci, uvedl šéf resortu Martin Šebestyán (za SPD), a to od prvovýrobců po maloobchod. Funguje to částečně jako osvěta, řekl s tím, že tuzemský trh je specifický, osmdesát procent potravin se prodává přes řetězce, ve Francii je to asi 46 procent. „Musíme se zaměřit na výchovu spotřebitelů, abychom je vedli k nákupu v jiných částech a abychom co nejvíc domácí lokální produkce dokázali uplatnit v řetězcích,“ zmínil. Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) zdůraznil nutnost posilování malých a středních producentů potravin. Upozornil také, že tlak na marže souvisí také s platy a investicemi a jejich možným snižováním. V debatě v Událostech, komentářích hovořili také o cenách hnojiv či pohonných hmot. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Poslanecká sněmovna v úterý zahájila svou 13. schůzi. V jejím úvodu složil slib nový poslanec SPD Josef Nerušil. Několik dalších hodin poté vyplnila vystoupení poslanců s návrhy na změny pořadu schůze. Ten dolní komora schválila až krátce po devatenácté hodině. Poslanci pak v úterý večer schválili možnost důchodců ukončit penzijní spoření bez sankcí a větší ochranu spotřebitelů. Sněmovna také schválila unijní legislativu o mezinárodní justiční spolupráci a povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Sněmovní ústavně-právní výbor schválil návrh, který má prezidenta republiky připravit o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Místopředseda výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), který je autorem návrhu, tvrdí, že jde o princip, ne o konkrétní postavy. Prohlásil také, že „jsme zažili z jeho (prezidentovy) strany mnoho různých naschválů“ či snah jít na hranu nebo za ni. Vnímá to jako zpřesnění pravomocí při kontrasignaci. Místopředseda téhož výboru Karel Dvořák (STAN) vnímá návrh naopak jako „naschvál vládní koalice vůči prezidentovi“. Má prý několik úskalí – vnímá ho procesně jako přílepek, který dle něj není v souladu s ústavou, boří to i ústavní zvyklosti. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sněmovní schválení rozpočtu pro letošní rok. Poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se vyslovili pro schodek ve výši 310 miliard korun. V rozpočtu jsou nižší výdaje na obranu oproti závazku NATO. Debata se věnovala také rostoucím cenám pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. V diskusi zmínili také nadprůměrnou konzumaci piva v Česku. Pozvání přijali bývalý ministr financí Ivan Pilný, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák, redaktorka Deníku N Petra Procházková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.