Republikáni vybrali nástupce sesazeného McCarthyho. Dostatek hlasů ale Scalise nemá

Republikáni v americké Sněmovně reprezentantů si vybrali Stevea Scaliseho jako kandidáta na příštího předsedu komory. Kongresman z Louisiany a druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně získal podle stanice CNN ve vnitrostranickém hlasování 113 hlasů, jeho oponent, šéf sněmovního výboru pro soudnictví Jim Jordan, získal 99. Hlasování pléna o příštím předsedovi bylo plánované na dnešních 21:00 SELČ, záhy bylo však odvoláno. Scalise by patrně potřebné hlasy nezískal, soudí list The New York Times a CNN.

Osmapadesátiletý Scalise z Louisiany je šéfem republikánské sněmovní většiny, odpůrcem sesazeného předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a zástupcem konzervativního křídla strany. Ačkoliv je nyní favoritem většiny republikánů, aby vysoký post získal, musí mít podporu nejméně 217 kongresmanů v názorově rozpolcené komoře, která má 433 členů.

Sněmovna o novém předsedovi už ve středu hlasovat nebude. Obavou části republikánů je, že Scalise nezíská mezi spolustraníky podporu dostatečnou na to, aby převážila jen těsnou demokratickou menšinu ve Sněmovně reprezentantů. Republikáni po loňských volbách drží 221 křesel, takže pouhých pět rebelujících hlasů stačí, aby kandidát neprošel.

Někteří republikáni, kteří při výběru kandidáta hlasovali pro Scaliseho oponenta Jordana, již soukromě novinářům sdělili, že na plénu by nehlasovali jinak. „Jdu jedině s Jordanem, až do konce,“ prohlásil například kongresman z Ohia Max Miller.

Křehkost republikánské většiny ve sněmovně se projevila i při volbě nyní sesazeného předsedy McCarthyho, který v lednu potřeboval patnáct kol hlasování a předsednický post získal za cenu četných ústupků konzervativnímu křídlu strany. To jej ale nakonec začátkem října ústavního postu společně s demokraty zbavilo.

Za koketování s Ku Klux Klanem se Scalise omluvil

Výběr McCarthyho nástupce probíhá v okamžiku, kdy je stále na obzoru hrozba zablokování peněz pro americké vládní úřady v důsledku absence rozpočtu a kdy vláda prezidenta Joea Bidena volá po uvolnění dalších financí na podporu Ukrajiny. Výčet naléhavých otázek nyní rozšiřuje palestinský útok na Izrael, který by mohl rovněž vyžadovat intervenci Kongresu.

Scalise před spolustraníky jako jednu ze svých hlavních předností prezentuje schopnost zajistit financování strany a voličskou podporu, podotýká list The New York Times (NYT). V průběhu své kongresové kariéry pro stranu získal přes 170 milionů dolarů (téměř čtyři miliardy korun) a v roce 2022 strávil 112 dní cestováním po Spojených státech a děláním kampaně pro republikánské kandidáty.

Mezi nejkontroverznější momenty jeho kariéry patří projev, který v roce 2002 přednesl pro skupinu zastánců bělošské nadřazenosti Ku Klux Klan (KKK). NYT připomíná, že Scalise se v 90. letech v jednom interview připodobnil k šéfovi jedné z organizací KKK Davidu Dukeovi, který byl mimo jiné také kongresmanem za Republikánskou stranu. Scalise se později za svůj projev omluvil a odsoudil „rasové a náboženské názory, jež skupina jako KKK vyznává“, píše CNN.

Scalise je šéfem republikánské sněmovní většiny, odpůrcem sesazeného předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a zástupcem konzervativního křídla Republikánské strany. Členem sněmovny je od roku 2008. V roce 2014 nahradil McCarthyho ve funkci označované v americkém politickém systému jako „whip“ (kongresman zodpovědný za disciplínu straníků při hlasování) a stal se stranickou trojkou ve sněmovně, o pět let později se stal ve sněmovně stranickou „dvojkou“.

V červnu 2017 se Scalise stal obětí střelce, který zaútočil na baseballový trénink republikánských zákonodárců před charitativním zápasem s demokraty. Scalise tehdy utrpěl průstřel boku, při kterém mu kulka rozdrtila několik kostí a způsobila vážná vnitřní zranění s velkou ztrátou krve. Poslanec podstoupil několik operací a krevních transfuzí, několik týdnů byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

Přesto je proti zákonu o přísnější kontrole zbraní. V roce 2017 podpořil protiimigrační dekret tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům několika převážně muslimských zemí. V květnu 2021 hlasoval proti zřízení vyšetřovací komise, která se zabývá násilnostmi spáchanými při útoku na washingtonský Kapitol v lednu 2021. Scalise také otevřeně podpořil odvolání republikánské kongresmanky Liz Cheneyové, kterou strana odvolala ze třetí nejvyšší funkce ve stranické sněmovní hierarchii za to, že hlasitě kritizovala Trumpa mimo jiné za jeho šíření nepodložených tvrzení o volebních podvodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 1 hhodinou

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 2 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
17:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 5 hhodinami

Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.
před 5 hhodinami

Evropský pohled