Republikáni vybrali nástupce sesazeného McCarthyho. Dostatek hlasů ale Scalise nemá

Republikáni v americké Sněmovně reprezentantů si vybrali Stevea Scaliseho jako kandidáta na příštího předsedu komory. Kongresman z Louisiany a druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně získal podle stanice CNN ve vnitrostranickém hlasování 113 hlasů, jeho oponent, šéf sněmovního výboru pro soudnictví Jim Jordan, získal 99. Hlasování pléna o příštím předsedovi bylo plánované na dnešních 21:00 SELČ, záhy bylo však odvoláno. Scalise by patrně potřebné hlasy nezískal, soudí list The New York Times a CNN.

Osmapadesátiletý Scalise z Louisiany je šéfem republikánské sněmovní většiny, odpůrcem sesazeného předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a zástupcem konzervativního křídla strany. Ačkoliv je nyní favoritem většiny republikánů, aby vysoký post získal, musí mít podporu nejméně 217 kongresmanů v názorově rozpolcené komoře, která má 433 členů.

Sněmovna o novém předsedovi už ve středu hlasovat nebude. Obavou části republikánů je, že Scalise nezíská mezi spolustraníky podporu dostatečnou na to, aby převážila jen těsnou demokratickou menšinu ve Sněmovně reprezentantů. Republikáni po loňských volbách drží 221 křesel, takže pouhých pět rebelujících hlasů stačí, aby kandidát neprošel.

Někteří republikáni, kteří při výběru kandidáta hlasovali pro Scaliseho oponenta Jordana, již soukromě novinářům sdělili, že na plénu by nehlasovali jinak. „Jdu jedině s Jordanem, až do konce,“ prohlásil například kongresman z Ohia Max Miller.

Křehkost republikánské většiny ve sněmovně se projevila i při volbě nyní sesazeného předsedy McCarthyho, který v lednu potřeboval patnáct kol hlasování a předsednický post získal za cenu četných ústupků konzervativnímu křídlu strany. To jej ale nakonec začátkem října ústavního postu společně s demokraty zbavilo.

Za koketování s Ku Klux Klanem se Scalise omluvil

Výběr McCarthyho nástupce probíhá v okamžiku, kdy je stále na obzoru hrozba zablokování peněz pro americké vládní úřady v důsledku absence rozpočtu a kdy vláda prezidenta Joea Bidena volá po uvolnění dalších financí na podporu Ukrajiny. Výčet naléhavých otázek nyní rozšiřuje palestinský útok na Izrael, který by mohl rovněž vyžadovat intervenci Kongresu.

Scalise před spolustraníky jako jednu ze svých hlavních předností prezentuje schopnost zajistit financování strany a voličskou podporu, podotýká list The New York Times (NYT). V průběhu své kongresové kariéry pro stranu získal přes 170 milionů dolarů (téměř čtyři miliardy korun) a v roce 2022 strávil 112 dní cestováním po Spojených státech a děláním kampaně pro republikánské kandidáty.

Mezi nejkontroverznější momenty jeho kariéry patří projev, který v roce 2002 přednesl pro skupinu zastánců bělošské nadřazenosti Ku Klux Klan (KKK). NYT připomíná, že Scalise se v 90. letech v jednom interview připodobnil k šéfovi jedné z organizací KKK Davidu Dukeovi, který byl mimo jiné také kongresmanem za Republikánskou stranu. Scalise se později za svůj projev omluvil a odsoudil „rasové a náboženské názory, jež skupina jako KKK vyznává“, píše CNN.

Scalise je šéfem republikánské sněmovní většiny, odpůrcem sesazeného předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a zástupcem konzervativního křídla Republikánské strany. Členem sněmovny je od roku 2008. V roce 2014 nahradil McCarthyho ve funkci označované v americkém politickém systému jako „whip“ (kongresman zodpovědný za disciplínu straníků při hlasování) a stal se stranickou trojkou ve sněmovně, o pět let později se stal ve sněmovně stranickou „dvojkou“.

V červnu 2017 se Scalise stal obětí střelce, který zaútočil na baseballový trénink republikánských zákonodárců před charitativním zápasem s demokraty. Scalise tehdy utrpěl průstřel boku, při kterém mu kulka rozdrtila několik kostí a způsobila vážná vnitřní zranění s velkou ztrátou krve. Poslanec podstoupil několik operací a krevních transfuzí, několik týdnů byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

Přesto je proti zákonu o přísnější kontrole zbraní. V roce 2017 podpořil protiimigrační dekret tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům několika převážně muslimských zemí. V květnu 2021 hlasoval proti zřízení vyšetřovací komise, která se zabývá násilnostmi spáchanými při útoku na washingtonský Kapitol v lednu 2021. Scalise také otevřeně podpořil odvolání republikánské kongresmanky Liz Cheneyové, kterou strana odvolala ze třetí nejvyšší funkce ve stranické sněmovní hierarchii za to, že hlasitě kritizovala Trumpa mimo jiné za jeho šíření nepodložených tvrzení o volebních podvodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 57 mminutami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 1 hhodinou

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 2 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 2 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 9 hhodinami
Načítání...