Indie a Čína si vypověděly téměř všechny zpravodaje

3 minuty
Horizont ČT24: Čínsko-indické spory o novináře
Zdroj: ČT24

Čína a Indie si za poslední měsíce navzájem vypověděly téměř všechny zpravodaje. Ministerstva zahraničí se obviňují z toho, že novinářům záměrně brání v získávání nebo obnovení novinářských akreditací. Podle odborníků to může být známkou zhoršujících se vztahů, které dlouhodobě komplikuje napětí na sporné hranici obou zemí.

Za poslední tři roky počet čínských akreditovaných zpravodajů v Indii klesal z dvanácti na jednoho. A na konci června byl nucen zemi opustit i ten poslední. Indové v Číně ještě jednoho zpravodaje mají.

„V nedávné době Indie odmítla prodloužit vízum jedinému zpravodajovi (státní) Čínské mediální skupiny, čímž donutila novináře opustit zemi. A teď vypršela platnost víza i posledního čínského zpravodaje v Indii,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ningová.

V Číně se počet zahraničních zpravodajů obecně dlouhodobě snižuje. Novináři si podle americké CNN stěžují na vyhošťování, prodlevy ve vydávání akreditací, nebo dokonce na zastrašování. Indie se zase dostala do hledáčku kvůli nedávné razii v indických redakcích BBC. Britskou televizi podezřívala z daňových úniků. Podle kritiků se indická vláda chtěla pomstít za dokument, který kritizoval postup indického premiéra při nepokojích před více než dvaceti lety.

„V Indii se všichni zahraniční novináři, včetně čínských, věnují novinářské práci bez jakýchkoliv omezení nebo potíží s reportováním,“ podotýká však mluvčí indického ministerstva zahraničí Arindam Bagchi.

Střety na hranici

I v tomto případě novináři obou zemí doplácejí na nevraživost, která se mezi Indií a Čínou prohloubila kvůli střetům na hranici. Už delší dobu se vede spor kvůli tři a půl tisíce kilometrů dlouhé hraniční linii, která se táhne Himalájemi.

Jenže takzvanou „linii faktické kontroly“ státy neuznávají za skutečnou hranici a některá území si navzájem nárokují. K prvním větším střetům za poslední skoro půlstoletí došlo v roce 2020. Smrt dvaceti indických vojáků vyvolala v zemi protesty, na nichž Indové pálili fotografii čínského lídra.

Linie faktické kontroly mezi Indií a Čínou
Zdroj: ČT24

„Celá země je zraněná a rozzlobená kvůli krokům, které Čína podnikla na linii faktické kontroly,“ uvedl v červnu 2020 indický premiér Naréndra Módí.

V dubnu indický ministr obrany obvinil Čínu z porušování dohod o hranicích, čehož se země údajně dopouští mimo jiné nasazením velkého počtu vojáků. Obě země se roky snaží podél hraniční linie budovat vojenskou infrastrukturu, kterou by mohly použít v případě většího konfliktu. Vzájemné vypovídání novinářů podle odborníků naznačuje, že se důvěra mezi vládami obou zemí propadá na bod mrazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 4 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...