Zemřel bývalý italský premiér Silvio Berlusconi

Nahrávám video
Zemřel italský expremiér Silvio Berlusconi
Zdroj: ČT24

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi v pondělí zemřel v nemocnici San Raffaele v Miláně, kde byl od minulého pátku hospitalizován kvůli zápalu plic a chronické leukémii. Předsedovi strany Vzhůru, Itálie (Forza Italia), miliardáři a zakladateli největší italské mediální společnosti Mediaset bylo 86 let. Státní pohřeb se dle agentury ANSA uskuteční ve středu v milánském dómu.

Berlusconi vedl stranu, která je součástí pravicové koalice premiérky Giorgii Meloniové, a byl senátorem. I když sám neměl ve vládě žádnou úlohu, jeho smrt pravděpodobně v následujících měsících destabilizuje italskou politiku, napsala agentura Reuters. 

Meloniová Berlusconiho označila za jednoho z „nejvlivnějších mužů Itálie“. Byl podle ní především bojovníkem, který se nebál bránit své názory. Italský ministr obrany Guido Crosetto na Twitteru uvedl, že po Berlusconiho smrti zůstane „obrovské prázdno“. 

Italský vicepremiér a ministr infrastruktury a dopravy Matteo Salvini Berlusconiho v prohlášení označil za „velkého muže a velkého Itala“. Bývalý šéf Evropské komise a italský expremiér, křesťanský demokrat Romano Prodi uvedl, že si Berlusconiho pamatuje jako politického lídra, který měl „velký vliv na život naší země“.

Reakce na Berlusconiho úmrtí z evropských metropolí přicházejí zatím pomalu a jsou spíše zdrženlivé nebo se omezují na strohé kondolence. Dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte na Twitteru napsal, že odchodem Berlusconiho Itálie přišla o silnou osobnost. 

„Byl prvním italským premiérem, s nímž jsem spolupracoval. Budu si ho pamatovat jako výrazného a zaníceného politika,“ doplnil Rutte. „Vyjadřujeme italskému lidu a italské vládě svou soustrast,“ sdělil mluvčí německé vlády Wolfgang Büchner na pondělní vládní tiskové konferenci.

Pohřeb bude ve středu

Státní pohřeb Berlusconiho se uskuteční ve středu v milánském dómu. Mezi smutečními hosty se očekává italský prezident Sergio Mattarella. Podle zdrojů, na které se odvolává ANSA, bude v pondělí Berlusconiho tělo převezeno do jeho vily v Arcore nedaleko Milána. Od úterka pak bude vystaveno v produkčním centru Berlusconiho televizní společnosti Mediaset ve městě Cologno Monzese, kam se jeho památce bude moci přijít poklonit veřejnost.

O Berlusconiho zdraví se intenzivně mluvilo od letošního dubna, kdy lékaři poprvé přiznali, že se potýká s chronickou leukémií. V předchozích letech ho limitovaly zejména problémy se srdcem, v roce 2016 postoupil operaci srdeční chlopně. V roce 2019 ho lékaři operovali kvůli neprůchodnosti střeva a rok později skončil v nemocnici po nákaze koronavirem.  

Berlusconi byl více než tři dekády jednou z hlavních postav italské vysoké politiky a opakovaně zastával post premiéra. Poprvé se předsedou vlády stal v květnu 1994. Po sedmi měsících ale podal demisi, protože z jeho koalice vystoupila Liga severu.

Druhé volby vyhrál v roce 2001 s koalicí Dům svobody. V dubnu 2005 sice musel vládu rozpustit, ale vzápětí sestavil kabinet nový. V jeho čele stál až do voleb o rok později, v nichž voliči Berlusconiho stranu poslali do opozice.

Na jaře 2008 se po vyhraných volbách vrátil zpět do čela vlády, kde vydržel až do listopadu 2011. Hlavní podíl na jeho tehdejším pádu měla neschopnost jeho kabinetu prosadit zásadní reformy zaměřené na snížení zadluženosti země. On sám nicméně označil své působení v čele vlády za velmi kladné a sám sebe za nejlepšího premiéra novodobé italské historie.

Před loňskými prezidentskými volbami koalice pravicových stran požádala Berlusconiho, aby kandidoval na prezidenta, což odmítl. „Rozhodl jsem se udělat další krok na cestě k národní odpovědnosti a požádal jsem ty, kteří to navrhli, aby neuvedli mé jméno v nominaci na prezidenta republiky,“ prohlásil.

Přes dvacet soudů

Muž s odhadovaným majetkem ve výši sedmi miliard dolarů vlastnil mediální impérium Fininvest, byl majoritním akcionářem společnosti Mediaset a v letech 1986 až 2017 vlastnil italský fotbalový klub A. C. Milán. Bývalý europoslanec však současně figuroval v mnoha kontroverzních kauzách a za svou politickou kariéru absolvoval přes dvacet soudů. 

V roce 2013 byl například pravomocně odsouzen ke čtyřem letům vězení za daňové úniky v jím vlastněné společnosti Mediaset. Berlusconi si vybral alternativní trest veřejně prospěšných prací v domově důchodců poblíž Milána, který mu vypršel v březnu 2015. Kvůli tomuto případu daňových úniků nesměl Berlusconi šest let zastávat volené funkce ani kandidovat. Proto musel odejít už v roce 2013 i ze Senátu. Po vypršení zákazu politické činnosti byl v roce 2019 zvolen do Evropského parlamentu.

Letos v únoru soud zprostil Berlusconiho obvinění, že podplácel svědky v případu sexuálních večírků známých jako bunga-bunga. V případu byly obviněny z křivého svědectví zhruba dvě desítky společnic, které podle obžaloby upravily své výpovědi ve prospěch bývalého premiéra. I je soud osvobodil. Proces se týkal sexuálních večírků, které Berlusconi v dobách, kdy byl premiérem, pořádal ve své luxusní vile nedaleko Milána.

Podle vyšetřovatelů se akcí účastnila i jedna nezletilá marocká tanečnice, která vystupovala pod přezdívkou Ruby. Berlusconi byl nepravomocně odsouzen v roce 2013 k sedmi letům vězení za zneužití pravomoci a organizaci prostituce dětí. V roce 2015 ho však nejvyšší soud pravomocně osvobodil. Případ přispěl k pádu Berlusconiho vlády v roce 2011.

Kontroverze

Berlusconi patří k nejkontroverznějším italským politikům za poslední desetiletí. V září 2015 kupříkladu překvapil evropské partnery tím, že zavítal na Krymský poloostrov, který nelegálně anektovalo Rusko. Komentáře návštěvu hodnotily jako expremiérův symbolický výraz podpory dlouholetému příteli, ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Kritiku sklízel Berlusconi i svým postojem k současné ruské invazi na Ukrajinu. Z jeho strany Vzhůru Itálie zaznívaly opatrné hlasy ohledně vojenské pomoci Ukrajině a Berslusconi nedávno řekl, že kdyby byl premiérem, neusiloval by o setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Nikdy bych nešel mluvit se Zelenským, protože jsme svědky devastace jeho země a vraždění jejích vojáků a civilistů,“ řekl. Mimo jiné také prohlásil, že Putin chtěl vládu v Kyjevě nahradit „vládou slušných lidí“.

Zelenskyj letos v únoru na společné tiskové konferenci s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která navštívila Kyjev, reagoval slovy: „Berlusconiho dům nebyl denně bombardován, na jeho dvorek nevjel jeho partner z Ruska v tanku, nezničil jeho blízké.“

Putin se teď vyjádřil ke smrti italského expremiéra. Dle agentury Reuters jej označil za svého drahého a moudrého přítele a vynikajícího politika. Ocenil rovněž jeho údajnou schopnost činit vyvážená rozhodnutí.

Silvio Berlusconi se narodil 29. září 1936 v Miláně, vyrůstal ve středostavovské rodině. Absolvoval studium práv na Milánské univerzitě. V roce 1965 se oženil s Carlou Dall'Ogliovou, s níž má dvě děti. Druhou politikovou manželkou byla v letech 1990 až 2010 herečka Veronika Lariová, se kterou měl tři děti. Jeho poslední partnerkou byla o více než půlstoletí mladší Marta Fascinaová, která je poslankyní za stranu Vzhůru Itálie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...