Zemřel bývalý italský premiér Silvio Berlusconi

Nahrávám video

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi v pondělí zemřel v nemocnici San Raffaele v Miláně, kde byl od minulého pátku hospitalizován kvůli zápalu plic a chronické leukémii. Předsedovi strany Vzhůru, Itálie (Forza Italia), miliardáři a zakladateli největší italské mediální společnosti Mediaset bylo 86 let. Státní pohřeb se dle agentury ANSA uskuteční ve středu v milánském dómu.

Berlusconi vedl stranu, která je součástí pravicové koalice premiérky Giorgii Meloniové, a byl senátorem. I když sám neměl ve vládě žádnou úlohu, jeho smrt pravděpodobně v následujících měsících destabilizuje italskou politiku, napsala agentura Reuters. 

Meloniová Berlusconiho označila za jednoho z „nejvlivnějších mužů Itálie“. Byl podle ní především bojovníkem, který se nebál bránit své názory. Italský ministr obrany Guido Crosetto na Twitteru uvedl, že po Berlusconiho smrti zůstane „obrovské prázdno“. 

Italský vicepremiér a ministr infrastruktury a dopravy Matteo Salvini Berlusconiho v prohlášení označil za „velkého muže a velkého Itala“. Bývalý šéf Evropské komise a italský expremiér, křesťanský demokrat Romano Prodi uvedl, že si Berlusconiho pamatuje jako politického lídra, který měl „velký vliv na život naší země“.

Reakce na Berlusconiho úmrtí z evropských metropolí přicházejí zatím pomalu a jsou spíše zdrženlivé nebo se omezují na strohé kondolence. Dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte na Twitteru napsal, že odchodem Berlusconiho Itálie přišla o silnou osobnost. 

„Byl prvním italským premiérem, s nímž jsem spolupracoval. Budu si ho pamatovat jako výrazného a zaníceného politika,“ doplnil Rutte. „Vyjadřujeme italskému lidu a italské vládě svou soustrast,“ sdělil mluvčí německé vlády Wolfgang Büchner na pondělní vládní tiskové konferenci.

Pohřeb bude ve středu

Státní pohřeb Berlusconiho se uskuteční ve středu v milánském dómu. Mezi smutečními hosty se očekává italský prezident Sergio Mattarella. Podle zdrojů, na které se odvolává ANSA, bude v pondělí Berlusconiho tělo převezeno do jeho vily v Arcore nedaleko Milána. Od úterka pak bude vystaveno v produkčním centru Berlusconiho televizní společnosti Mediaset ve městě Cologno Monzese, kam se jeho památce bude moci přijít poklonit veřejnost.

O Berlusconiho zdraví se intenzivně mluvilo od letošního dubna, kdy lékaři poprvé přiznali, že se potýká s chronickou leukémií. V předchozích letech ho limitovaly zejména problémy se srdcem, v roce 2016 postoupil operaci srdeční chlopně. V roce 2019 ho lékaři operovali kvůli neprůchodnosti střeva a rok později skončil v nemocnici po nákaze koronavirem.  

Berlusconi byl více než tři dekády jednou z hlavních postav italské vysoké politiky a opakovaně zastával post premiéra. Poprvé se předsedou vlády stal v květnu 1994. Po sedmi měsících ale podal demisi, protože z jeho koalice vystoupila Liga severu.

Druhé volby vyhrál v roce 2001 s koalicí Dům svobody. V dubnu 2005 sice musel vládu rozpustit, ale vzápětí sestavil kabinet nový. V jeho čele stál až do voleb o rok později, v nichž voliči Berlusconiho stranu poslali do opozice.

Na jaře 2008 se po vyhraných volbách vrátil zpět do čela vlády, kde vydržel až do listopadu 2011. Hlavní podíl na jeho tehdejším pádu měla neschopnost jeho kabinetu prosadit zásadní reformy zaměřené na snížení zadluženosti země. On sám nicméně označil své působení v čele vlády za velmi kladné a sám sebe za nejlepšího premiéra novodobé italské historie.

Před loňskými prezidentskými volbami koalice pravicových stran požádala Berlusconiho, aby kandidoval na prezidenta, což odmítl. „Rozhodl jsem se udělat další krok na cestě k národní odpovědnosti a požádal jsem ty, kteří to navrhli, aby neuvedli mé jméno v nominaci na prezidenta republiky,“ prohlásil.

Přes dvacet soudů

Muž s odhadovaným majetkem ve výši sedmi miliard dolarů vlastnil mediální impérium Fininvest, byl majoritním akcionářem společnosti Mediaset a v letech 1986 až 2017 vlastnil italský fotbalový klub A. C. Milán. Bývalý europoslanec však současně figuroval v mnoha kontroverzních kauzách a za svou politickou kariéru absolvoval přes dvacet soudů. 

V roce 2013 byl například pravomocně odsouzen ke čtyřem letům vězení za daňové úniky v jím vlastněné společnosti Mediaset. Berlusconi si vybral alternativní trest veřejně prospěšných prací v domově důchodců poblíž Milána, který mu vypršel v březnu 2015. Kvůli tomuto případu daňových úniků nesměl Berlusconi šest let zastávat volené funkce ani kandidovat. Proto musel odejít už v roce 2013 i ze Senátu. Po vypršení zákazu politické činnosti byl v roce 2019 zvolen do Evropského parlamentu.

Letos v únoru soud zprostil Berlusconiho obvinění, že podplácel svědky v případu sexuálních večírků známých jako bunga-bunga. V případu byly obviněny z křivého svědectví zhruba dvě desítky společnic, které podle obžaloby upravily své výpovědi ve prospěch bývalého premiéra. I je soud osvobodil. Proces se týkal sexuálních večírků, které Berlusconi v dobách, kdy byl premiérem, pořádal ve své luxusní vile nedaleko Milána.

Podle vyšetřovatelů se akcí účastnila i jedna nezletilá marocká tanečnice, která vystupovala pod přezdívkou Ruby. Berlusconi byl nepravomocně odsouzen v roce 2013 k sedmi letům vězení za zneužití pravomoci a organizaci prostituce dětí. V roce 2015 ho však nejvyšší soud pravomocně osvobodil. Případ přispěl k pádu Berlusconiho vlády v roce 2011.

Kontroverze

Berlusconi patří k nejkontroverznějším italským politikům za poslední desetiletí. V září 2015 kupříkladu překvapil evropské partnery tím, že zavítal na Krymský poloostrov, který nelegálně anektovalo Rusko. Komentáře návštěvu hodnotily jako expremiérův symbolický výraz podpory dlouholetému příteli, ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Kritiku sklízel Berlusconi i svým postojem k současné ruské invazi na Ukrajinu. Z jeho strany Vzhůru Itálie zaznívaly opatrné hlasy ohledně vojenské pomoci Ukrajině a Berslusconi nedávno řekl, že kdyby byl premiérem, neusiloval by o setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Nikdy bych nešel mluvit se Zelenským, protože jsme svědky devastace jeho země a vraždění jejích vojáků a civilistů,“ řekl. Mimo jiné také prohlásil, že Putin chtěl vládu v Kyjevě nahradit „vládou slušných lidí“.

Zelenskyj letos v únoru na společné tiskové konferenci s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která navštívila Kyjev, reagoval slovy: „Berlusconiho dům nebyl denně bombardován, na jeho dvorek nevjel jeho partner z Ruska v tanku, nezničil jeho blízké.“

Putin se teď vyjádřil ke smrti italského expremiéra. Dle agentury Reuters jej označil za svého drahého a moudrého přítele a vynikajícího politika. Ocenil rovněž jeho údajnou schopnost činit vyvážená rozhodnutí.

Silvio Berlusconi se narodil 29. září 1936 v Miláně, vyrůstal ve středostavovské rodině. Absolvoval studium práv na Milánské univerzitě. V roce 1965 se oženil s Carlou Dall'Ogliovou, s níž má dvě děti. Druhou politikovou manželkou byla v letech 1990 až 2010 herečka Veronika Lariová, se kterou měl tři děti. Jeho poslední partnerkou byla o více než půlstoletí mladší Marta Fascinaová, která je poslankyní za stranu Vzhůru Itálie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Dva mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 5 mminutami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Netanjahu schválil a utajil zásah proti osadnickému násilí, píší izraelská média

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.
před 15 mminutami

V Chile platí stav katastrofy. Záplavy si vyžádaly již minimálně deset obětí

Chilská vláda vyhlásila v regionech Coquimbo a Huasco stav katastrofy poté, co zemi po silných deštích zasáhly záplavy a sesuvy půdy. Frontální systém posílený jevem El Niño zasáhl deset z šestnácti chilských regionů a zdejší meteorologické úřady uvedly, že v některých oblastech Coquimba byly zaznamenány historické srážky – téměř 20 milimetrů srážek, množství, které zde obvykle spadne za měsíc. Deště mají navíc ještě pokračovat. V zemi byla vážně zasažena infrastruktura – došlo k narušení dodávek pitné vody, výpadkům proudu a byla poškozena řada silnic. Kromě deseti obětí na životech a pohřešovaných uvěznily záplavy v obcích a městech více než 99 tisíc lidí a přes tisíc dalších bylo evakuováno.
před 16 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 1 hhodinou

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.