Muslimskou čtvrtí Jeruzaléma prošel izraelský Pochod vlajky. Deset zatčených a Gaza na nohou

Tisíce izraelských policistů dohlížely v Jeruzalémě na kontroverzní Pochod vlajky. Po střetech bylo zatčeno deset lidí, dva z nich za to, že házeli věci po novinářích u Damašské brány vedoucí do Jeruzaléma, píše list Times of Israel. Egypt a Jordánsko hovoří po vstupu několika židovských vládních politiků na Chrámovou horu o „provokaci“ a „nezodpovědné eskalaci napětí“. V Gaze ve čtvrtek přechodně vypukly protesty.

Židé v Izraeli ve čtvrtek slaví Den Jeruzaléma, jímž si připomínají výročí obsazení východní části města Izraelem v roce 1967 během šestidenní války. Izrael poté Jeruzalém označil za své sjednocené hlavní město. To však odmítají Palestinci, kteří chtějí východní část přeměnit v hlavní město svého budoucího státu. Je to i v rozporu s mezinárodním právem.

Muslimskou čtvrtí pochodovali hlavně dospívající a mladí muži z řad ortodoxních věřících. Někteří z nich skandovali hesla jako „Smrt Arabům“, napsala agentura AP.

Několik střetů se odehrálo už před začátkem pochodu, dosud bylo zatčeno deset lidí. Policie palestinským obchodníkům doporučila, aby zavřeli své podniky a na místě se nezdržovali.

Střety u Damašské brány v Jeruzalémě
Zdroj: Reuters/Ammar Awad

Jinou – a podle The Times of Israel méně kontroverzní – trasu než muži, volí mladé a dospívající ženy a rodiny, které ke Zdi nářků míří z jihu, a muslimské čtvrti se tak vyhýbají.

Nepokoje v Gaze

Ve čtvrtek se protestovalo proti Pochodu vlajek podél hranice s Izraelem. Armáda tvrdí, že Palestinci v Pásmu Gazy vrhali výbušná zařízení na bezpečnostní bariéru. Během nepokojů nebyl zraněn žádný voják. Armáda uvedla, že vojáci odpověděli prostředky na rozptýlení davů i ostrou palbou. 

Protesty proti Pochodu vlajek v Gaze
Zdroj: Mohammed Salem/Reuters

Na záběrech ze sociálních sítí jsou vidět bezpilotní letouny izraelské armády, které do oblasti shazují slzný plyn. Podle palestinských médií muselo být několik lidí ošetřeno. V podvečer se protestující již postupně rozcházeli, informoval list Times of Israel.

Podle izraelského deníku Haaretz je pochod testem pro křehké příměří, které o víkendu za egyptského zprostředkování uzavřeli představitelé izraelské armády a palestinského hnutí Islámský džihád po pěti dnech bojů. Ty si vyžádaly přes třicet mrtvých – až na jednu ženu šlo o Palestince.

Kritizovaná návštěva Chrámové hory

Už ráno přišly stovky Židů v Jeruzalémě na Chrámovou horu, která je posvátná pro židy i muslimy, a bývá tak častým místem střetů. Na pahorek dorazil i ministr pro Negev a Galileu Jicchak Wasserlauf z krajně pravicové strany Židovská síla (Ocma Jehudit) a také několik poslanců další vládní strany Likudu premiéra Benjamina Netanjahua. 

Na sociálních sítích se objevilo video, na němž se skupina židů na Chrámové hoře modlí, čímž porušuje pravidla. Nemuslimové totiž smí na Chrámovou horu jen v určitých časech a nesmí se tam modlit. Na videu je rovněž vidět izraelský policista, který židy vyzývá, aby to nedělali.

Na jejich návštěvu reagovalo jordánské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za „provokativní a nepřijatelnou“. Ministerstvo rovněž vyjádřilo obavy z provokací při odpoledním pochodu. Podle mírové dohody Jordánska s Izraelem z roku 1994 uznává Izrael zvláštní roli Ammánu při správě muslimských svatyní v Jeruzalémě.

Káhira návštěvu vládních činitelů na Chrámové hoře i Pochod vlajky odsoudila a označila za „nezodpovědné stupňování napětí“. Čtvrteční návštěvu poslanců Likudu na Chrámové hoře kritizoval i poslanec téže strany David Bitan, podle něhož se to v tento den nehodí. „Netanjahu je měl vyzvat, aby tam nechodili,“ řekl Bitan.

Na Chrámovou horu, jíž muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), se vyznavači islámu chodí modlit do mešity al-Aksá a svatyně Skalní dóm. Pro židy je místo posvátné, protože tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků, která tvoří část stěny Chrámové hory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 38 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...