Trestů smrti přibývá, upozornila Amnesty. Dominuje Čína, Blízký východ a severní Afrika

Loni bylo ve světě vykonáno nejvíce trestů smrti za pět let, upozornila organizace Amnesty International (AI) v úterý zveřejněné zprávě. Nejaktivnějším popravčím mezi státy je patrně Čína s odhadovanými tisícovkami poprav. Přesné počty nejsou známy. Mnoho odsouzenců, byť řádově nižší počty, posílají na smrt také Írán, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené státy.

Loni byl ve světě vykonán nejvyšší počet soudních poprav od roku 2017. Tresty smrti uplatňovalo zhruba dvacet zemí, zatímco šest států loni absolutní trest zcela nebo částečně zrušilo, a sice Kazachstán, Papua-Nová Guinea, Sierra Leone a Středoafrická republika. Rovníková Guinea a Zambie zrušily trest smrti za běžné trestné činy. Afghánistán, Kuvajt, Barma, Palestina a Singapur naopak loni popravy obnovily.

Mimo Čínu bylo loni podle údajů AI vykonáno 883 rozsudků smrti, což znamená nárůst o 53 procent oproti roku 2021. Mohly za to zejména země Blízkého východu a severní Afriky, kde počet poprav vzrostl z 520 v roce 2021 na 825 v roce 2022.

„Země v regionu Blízkého východu a severní Afriky porušovaly mezinárodní právo, když v roce 2022 prudce zvýšily počty poprav, což ukazuje bezohledné pohrdání lidským životem. Počet lidí, kteří byli zbaveni života, v regionu dramaticky vzrostl; Saúdská Arábie popravila ohromujících 81 lidí během jediného dne. Naposledy Írán v zoufalé snaze ukončit lidové povstání popravil lidi jenom za to, že uplatňovali své právo na protest,“ řekla generální tajemnice AI Agnes Callamardová.

Znepokojivé podle organizace je to, že devadesát procent známých poprav mimo Čínu bylo provedeno v pouhých třech zemích regionu. Počet poprav v Íránu vzrostl z 314 v roce 2021 na 576 loni, v Saúdské Arábii se meziročně ztrojnásobil ze 65 na 196. Dalších 24 lidí popravil Egypt. V USA vzrostl počet popravených z jedenácti v roce 2021 na osmnáct v roce 2022.

Skutečné počty poprav některé státy tají

Uplatňování trestu smrti je v některých zemích drženo v utajení. To platí například o Číně, Severní Koreji a Vietnamu. Je známo, že tyto země trest smrti často využívají, a skutečné počty poprav ve světě tak jsou mnohem vyšší než uváděná čísla.

Počet zaznamenaných popravených v souvislosti s drogovými delikty se meziročně více než zdvojnásobil. Tyto popravy byly evidovány v Číně, Saúdské Arábii (57), Íránu (255) a Singapuru (11) a činí 37 procent všech zaznamenaných poprav. Tresty smrti kvůli drogám pravděpodobně provádí také Vietnam, ale tyto údaje jsou státním tajemstvím.

Zatímco počet uskutečněných poprav loni vzrostl, počet vynesených rozsudků smrti mírně klesl z 2052 v roce 2021 na 2016 v minulém roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 17 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 20 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 36 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...