Izraelci opět na nohou. Protestujícím se nelíbí výjimky pro ultraortodoxní židy i dražší potraviny

Izrael čelí řadě protestů, které dostaly název Den národní rovnosti. Kromě justiční reformy Izraelci demonstrují také za genderovou a sociální rovnost nebo proti růstu životních nákladů. Na některých místech účastníci protestů blokují silnice a pořádají demonstrace i před domy ministrů či před rabináty, píše izraelský deník Haarec.

Stovky demonstrantů s izraelskými vlajkami se shromáždily například před rabinátem v Tel Avivu, kde protestují proti výjimkám, které mají ultraortodoxní židé.

Některé ženy mají na sobě červené pláště a bílé čepce s odkazem na antiutopický román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové Příběh služebnice. Chtějí tak vyjádřit obavy, že nová vláda, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, změní izraelskou demokracii v teokracii.

Izraelci protestují ku příležitosti Dne rovnosti
Zdroj: Corinna Kern/Reuters

Premiér Benjamin Netanjahu se léta drží u moci právě díky ultraortodoxním stranám, za což se tato komunita těší řadě výjimek oproti většinové společnosti – například nemusí na vojnu. „Řeší se jejich zavedení do armády, do práce, potažmo daní, a to je věc, která rezonuje v protestech,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Ultraortodoxní poslanci nyní odhodlaně prosazují justiční reformu, která oslabuje moc soudců na úkor politiků. Před pár dny pohrozili Netanjahuovi, že z koalice vystoupí, pokud reforma nebude schválena.

Nahrávám video

Proti reformě se konají masové demonstrace už od ledna, opakovaně se jich účastnily statisíce lidí. I prezident Jicchak Herzog pravidelně vyzývá vládu, aby její schvalování zastavila a jednala s opozicí o kompromisu. Netanjahu to udělal až koncem března, když ho k tomu vyzvalo i několik poslanců jeho strany Likud, včetně ministra obrany Joava Galanta.

„Protesty byly měsíc trochu utlumeny, ale neskončily ani během té měsíční pauzy, kdy parlament nezasedal, a schvalování soudní reformy se pozastavilo. Teď tedy parlament znovu jedná a s tím ožila politická sezona včetně sezony protestů. Během měsíční pauzy se protesty omezovaly spíše na sobotní pravidelné protesty pořádané stoupenci opozice v Tel Avivu,“ uvedl Borek.

Nyní podle zpravodaje opět došlo na cílené snahy ochromit dopravu. Během čtvrtka byla krátce zablokována Ajolonská dálnice, hlavní severojižní tah aglomerací Tel Avivu. „Organizátoři řekli, že v těchto typech protestů chtějí pokračovat,“ podotkl zpravodaj.

Reformu kritizují i rezervisté izraelské armády, stovky jich pohrozily odmítnutím služby. Ve čtvrtek před domem krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira skupina rezervistů, jež si říká Brothers in Arms, instalovala na zemi figuríny potřísněné červenou barvou a některé zabalila do izraelských vlajek. Kritizuje tak výrazný nárůst počtu obětí izraelsko-palestinských střetů za Netanjahuovy poslední vlády.

Rovněž zaměstnanci high-tech firem protestují proti vládě a její justiční reformě. Na náměstí Habima v Tel Avivu postavili deset zhruba dvoumetrových figurek domina a přinesli transparenty s nápisem „Zachraňte start-up národ“.

Chtějí tak ilustrovat dominový efekt, jaký podle nich budou mít změny chystané vládou na jejich odvětí, jež izraelské ekonomice podle deníku Haarec přináší zhruba čtvrtinu daňových příjmů. „Neskončíme, dokud nestáhnou z parlamentu diktátorské zákony,“ uvedli zaměstnanci high-tech podniků.

V Jeruzalémě někteří protestující také v obchodech nalepili letáky na krabicové mléko v souvislosti s růstem cen mléka a dalších potravin. Ze stejného důvodu nalili bílou barvu do okrasného bazénku před divadlem Habima v Tel Avivu. 

Útok na členy Hamásu

Trvá také napětí mezi Izraelci a Palestinci. Izraelská armáda ve čtvrtek zabila při zásahu dronem na okupovaném Západním Břehu tři členy palestinského hnutí Hamás. Dva z nich označila za pachatele dubnového útoku, při kterém zemřela britsko-izraelská žena a její dvě dcery. Třetím mrtvým je podle Izraelců ozbrojenec, který útočníkům pomáhal. Palestinské úřady potvrdily informaci o třech zabitých, jejich identitu nekomentovaly.

Útok pomocí dronu s výbušninami je nezvyklý, poznamenal izraelský list The Jerusalem Post. Dosud izraelská armáda vysílala na razie či jiné bojové operace především vojáky. Dron podle všeho vletěl oknem do domu, kde se Palestinci nacházeli, a následně explodoval.

Násilností letos přibylo, časté jsou razie izraelské armády v souvislosti s útoky ze strany Palestinců. Od začátku roku zemřelo více než devadesát Palestinců, většinou bojovníků z různých ozbrojených skupin, ale i civilistů. O život přišlo také 19 Izraelců a cizinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 9 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 11 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 13 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...