Izraelci opět na nohou. Protestujícím se nelíbí výjimky pro ultraortodoxní židy i dražší potraviny

Izrael čelí řadě protestů, které dostaly název Den národní rovnosti. Kromě justiční reformy Izraelci demonstrují také za genderovou a sociální rovnost nebo proti růstu životních nákladů. Na některých místech účastníci protestů blokují silnice a pořádají demonstrace i před domy ministrů či před rabináty, píše izraelský deník Haarec.

Stovky demonstrantů s izraelskými vlajkami se shromáždily například před rabinátem v Tel Avivu, kde protestují proti výjimkám, které mají ultraortodoxní židé.

Některé ženy mají na sobě červené pláště a bílé čepce s odkazem na antiutopický román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové Příběh služebnice. Chtějí tak vyjádřit obavy, že nová vláda, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, změní izraelskou demokracii v teokracii.

Izraelci protestují ku příležitosti Dne rovnosti
Zdroj: Corinna Kern/Reuters

Premiér Benjamin Netanjahu se léta drží u moci právě díky ultraortodoxním stranám, za což se tato komunita těší řadě výjimek oproti většinové společnosti – například nemusí na vojnu. „Řeší se jejich zavedení do armády, do práce, potažmo daní, a to je věc, která rezonuje v protestech,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Ultraortodoxní poslanci nyní odhodlaně prosazují justiční reformu, která oslabuje moc soudců na úkor politiků. Před pár dny pohrozili Netanjahuovi, že z koalice vystoupí, pokud reforma nebude schválena.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Borek k napětí v Izraeli
Zdroj: ČT24

Proti reformě se konají masové demonstrace už od ledna, opakovaně se jich účastnily statisíce lidí. I prezident Jicchak Herzog pravidelně vyzývá vládu, aby její schvalování zastavila a jednala s opozicí o kompromisu. Netanjahu to udělal až koncem března, když ho k tomu vyzvalo i několik poslanců jeho strany Likud, včetně ministra obrany Joava Galanta.

„Protesty byly měsíc trochu utlumeny, ale neskončily ani během té měsíční pauzy, kdy parlament nezasedal, a schvalování soudní reformy se pozastavilo. Teď tedy parlament znovu jedná a s tím ožila politická sezona včetně sezony protestů. Během měsíční pauzy se protesty omezovaly spíše na sobotní pravidelné protesty pořádané stoupenci opozice v Tel Avivu,“ uvedl Borek.

Nyní podle zpravodaje opět došlo na cílené snahy ochromit dopravu. Během čtvrtka byla krátce zablokována Ajolonská dálnice, hlavní severojižní tah aglomerací Tel Avivu. „Organizátoři řekli, že v těchto typech protestů chtějí pokračovat,“ podotkl zpravodaj.

Reformu kritizují i rezervisté izraelské armády, stovky jich pohrozily odmítnutím služby. Ve čtvrtek před domem krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira skupina rezervistů, jež si říká Brothers in Arms, instalovala na zemi figuríny potřísněné červenou barvou a některé zabalila do izraelských vlajek. Kritizuje tak výrazný nárůst počtu obětí izraelsko-palestinských střetů za Netanjahuovy poslední vlády.

Rovněž zaměstnanci high-tech firem protestují proti vládě a její justiční reformě. Na náměstí Habima v Tel Avivu postavili deset zhruba dvoumetrových figurek domina a přinesli transparenty s nápisem „Zachraňte start-up národ“.

Chtějí tak ilustrovat dominový efekt, jaký podle nich budou mít změny chystané vládou na jejich odvětí, jež izraelské ekonomice podle deníku Haarec přináší zhruba čtvrtinu daňových příjmů. „Neskončíme, dokud nestáhnou z parlamentu diktátorské zákony,“ uvedli zaměstnanci high-tech podniků.

V Jeruzalémě někteří protestující také v obchodech nalepili letáky na krabicové mléko v souvislosti s růstem cen mléka a dalších potravin. Ze stejného důvodu nalili bílou barvu do okrasného bazénku před divadlem Habima v Tel Avivu. 

Útok na členy Hamásu

Trvá také napětí mezi Izraelci a Palestinci. Izraelská armáda ve čtvrtek zabila při zásahu dronem na okupovaném Západním Břehu tři členy palestinského hnutí Hamás. Dva z nich označila za pachatele dubnového útoku, při kterém zemřela britsko-izraelská žena a její dvě dcery. Třetím mrtvým je podle Izraelců ozbrojenec, který útočníkům pomáhal. Palestinské úřady potvrdily informaci o třech zabitých, jejich identitu nekomentovaly.

Útok pomocí dronu s výbušninami je nezvyklý, poznamenal izraelský list The Jerusalem Post. Dosud izraelská armáda vysílala na razie či jiné bojové operace především vojáky. Dron podle všeho vletěl oknem do domu, kde se Palestinci nacházeli, a následně explodoval.

Násilností letos přibylo, časté jsou razie izraelské armády v souvislosti s útoky ze strany Palestinců. Od začátku roku zemřelo více než devadesát Palestinců, většinou bojovníků z různých ozbrojených skupin, ale i civilistů. O život přišlo také 19 Izraelců a cizinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...