Silná evropská průmyslová politika, snížení energetické i jiné závislosti na mimoevropských zemích nebo důsledná evropská integrace jsou podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zásadní pro budoucnost Evropy. Macron to v úterý uvedl v projevu v institutu Nexus v nizozemském Haagu. Začátek jeho vystoupení přerušily výkřiky lidí, kteří kritizovali jeho politiku. Francouzský prezident v úterý zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Nizozemska, setkal se s králem Willemem-Alexanderem.
„Musíme rozhodovat, ne snášet pravidla.“ Macron volal v Haagu po větší evropské suverenitě
„Musíme utvářet svůj osud tím, že si vybereme své partnery,“ prohlásil Macron. „Musíme se snažit být spíše těmi, kdo rozhodují, než těmi, kdo snášejí pravidla,“ dodal prezident citovaný deníkem Le Monde.
Válka na Ukrajině a pandemie koronaviru vedly k pokroku směrem k větší evropské suverenitě, uvedl Macron. Pandemie podle Macrona přispěla k poznání, že Evropa je v dodávkách léků i dalších komodit závislá. „Musíme tuto závislost snížit a posílit naši identitu a suverenitu,“ dodal.
Snižování závislosti na mimoevropských hráčích je podle francouzského prezidenta důležité i v průmyslu. Za nezbytné považuje také stanovení společné evropské průmyslové politiky, kterou podle něj Evropa dosud postrádá, což ji znevýhodňuje v konkurenci s Čínou a Spojenými státy. Protekcionismus v případě klíčových zdrojů je podle Macrona někdy obhajitelný.
Macron v projevu v Haagu volal také po snížení závislosti na fosilních palivech a větším důrazu na ochranu životního prostředí. Obhajoval také důchodovou reformu, kterou na domácí půdě prosazuje navzdory silnému odporu veřejnosti.
Kritika za výroky o Tchaj-wanu
Řadu spojenců pobouřil Macron v uplynulých dnech svými výroky ohledně Tchaj-wanu. Po návratu z Pekingu řekl, že by se Evropa neměla nechat vtáhnout do možného konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou.
Zopakoval také svůj požadavek „evropské strategické autonomie“ v obraně, v přístupu k moderním technologiím či v energetice, aby Evropa v těchto oblastech nezávisela na USA a Číně.
Washington rétoriku francouzského prezidenta nepřeceňuje, alespoň ne veřejně. „Ponecháme prezidentu Macronovi jeho komentáře. Věříme v silné spojenectví a přátelství, které mezi našimi zeměmi panuje,“ poznamenal mluvčí Bílého domu John Kirby.
V samotné Francii Macron za tato slova příliš kritizován není. Po menší závislosti na Spojených státech volá i řada dalších politiků, navíc Elysejský palác prosazuje společnou evropskou obranu už delší dobu. Klíčové spojence, zejména Německo, ale pro tuto myšlenku zatím nezískal.
„Schopnost prezidenta něco výrazně ovlivnit, jako v případě Ukrajiny, není velká. Jsou to hlavně Spojené státy, kdo je ve vztahu k Rusku hlavním hráčem. Pozice Evropy a Francie je hodně omezená,“ poznamenal komentátor listu Le Figaro Guillaume Tabard.
Macron je naopak ve Francii kritizován za to, že je stále na cestách, dává přednost zahraničním otázkám před těmi domácími a že prosazení penzijní reformy zcela nechal na premiérce Elisabeth Borneové.
Právě jeho neměnný postoj v otázce důchodů a zjevné ignorování odborů může být podle odborníků příčinou výrazného poklesu jeho popularity. Podle nového průzkumu televizní stanice BFMTV by dnes lídryně krajní pravice Marine Le Penová získala 55 procent hlasů a Macrona by porazila.
Setkání s královským párem
Prezident Macron v úterý v doprovodu manželky Brigitte zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Nizozemska. S vojenskými poctami ho dopoledne přijal nizozemský král Willem-Alexander s chotí Maximou. Manželé Macronovi se poklonili u památníku nizozemským obětem druhé světové války, který stojí proti paláci, kam zamířili na soukromý oběd s královským párem. Na prezidenta se zpoza zátaras přišly podívat stovky lidí.
Macronova cesta je první oficiální návštěvou francouzské hlavy státu v Nizozemsku po 23 letech. Naposledy do sousední země zavítal Jacques Chirac. Macron byl v Nizozemsku v lednu, ale ne v rámci oficiální návštěvy, píše NOS.