Slovenský expremiér Dzurinda představil Modrou koalici

Bývalý dvojnásobný slovenský premiér Mikuláš Dzurinda v pátek představil nový politický projekt pod názvem Modrá koalícia (Modrá koalice). Ten má ambici spojit obyvatele a osobnosti, kteří podporují spolupráci zemí v rámci Evropské unie a NATO. Dzurinda ale neřekl, zda se hodlá stát lídrem koalice. Příští týden bude slovenský parlament rozhodovat o zkrácení svého volebního období a o termínu předčasných parlamentních voleb jako o řešení politické krize po prosincovém pádu menšinové vlády Eduarda Hegera.

Dzurinda byl předsedou slovenské vlády v letech 1998 až 2006 a jako premiér dovedl zemi do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Kvůli rozsáhlým reformám, které vedly například ke zvyšování cen, se v době vládnutí stal jedním z nejméně oblíbených politiků. Reformy však pomohly zemi k následnému rychlému ekonomickému růstu. Druhý Dzurindův kabinet je také spojován s korupční aférou Gorila. Ta se týká podezření, že finanční skupina Penta v letech 2005 a 2006 získala za úplatky vliv na privatizaci a na chod některých podniků. V roce 2016 se Dzurinda z vysoké politiky stáhl.

„Situace je tíživá v oblasti ekonomické i sociální. Slovensko potřebuje nový impulz, novou energii,“ řekl Dzurinda. Za partnera označil neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí, ve kterém v minulosti působil. Uvedl, že v kauze Gorila vůči němu nebylo zahájeno stíhání.

Modrá koalice vznikla přejmenováním neparlamentní strany Spolu, v jejímž čele stojí nezařazený poslanec Miroslav Kollár. S ním Dzurinda dříve v tomto týdnu podepsal memorandum o společné politické budoucnosti. Kromě proevropské a proatlantické orientace bude koalice podle Dzurindy prosazovat ochranu demokracie a právního státu, jakož i udržitelnou a konkurenceschopnou ekonomiku.

Nejvyšší preference mají na Slovensku podle průzkumů strany Hlas – sociální demokracie a Směr – sociální demokracie, které nezastávají tak silně proevropské a proatlantické postoje jako Hegerova vláda. Strany původní čtyřčlenné vládní koalice se dohodly, že budou prosazovat konání voleb 30. září, opozice chce volby už v květnu nebo v červnu.

Dzurinda má se spojováním politických stran zkušenosti. Před volbami konanými v roce 1998 se stal lídrem strany SDK, kterou vytvořilo pět opozičních stran ve snaze odstavit od moci tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara, což se SDK podařilo. Později Dzurinda založil vlastní stranu SDKU, kterou v roce 2014 opustil a do konce volebního období o dva roky později byl nezařazeným poslancem parlamentu. V době jeho vládnutí ho někteří koaliční partneři nařkli z arogance a cynismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...