Slovenský expremiér Dzurinda představil Modrou koalici

Bývalý dvojnásobný slovenský premiér Mikuláš Dzurinda v pátek představil nový politický projekt pod názvem Modrá koalícia (Modrá koalice). Ten má ambici spojit obyvatele a osobnosti, kteří podporují spolupráci zemí v rámci Evropské unie a NATO. Dzurinda ale neřekl, zda se hodlá stát lídrem koalice. Příští týden bude slovenský parlament rozhodovat o zkrácení svého volebního období a o termínu předčasných parlamentních voleb jako o řešení politické krize po prosincovém pádu menšinové vlády Eduarda Hegera.

Dzurinda byl předsedou slovenské vlády v letech 1998 až 2006 a jako premiér dovedl zemi do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Kvůli rozsáhlým reformám, které vedly například ke zvyšování cen, se v době vládnutí stal jedním z nejméně oblíbených politiků. Reformy však pomohly zemi k následnému rychlému ekonomickému růstu. Druhý Dzurindův kabinet je také spojován s korupční aférou Gorila. Ta se týká podezření, že finanční skupina Penta v letech 2005 a 2006 získala za úplatky vliv na privatizaci a na chod některých podniků. V roce 2016 se Dzurinda z vysoké politiky stáhl.

„Situace je tíživá v oblasti ekonomické i sociální. Slovensko potřebuje nový impulz, novou energii,“ řekl Dzurinda. Za partnera označil neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí, ve kterém v minulosti působil. Uvedl, že v kauze Gorila vůči němu nebylo zahájeno stíhání.

Modrá koalice vznikla přejmenováním neparlamentní strany Spolu, v jejímž čele stojí nezařazený poslanec Miroslav Kollár. S ním Dzurinda dříve v tomto týdnu podepsal memorandum o společné politické budoucnosti. Kromě proevropské a proatlantické orientace bude koalice podle Dzurindy prosazovat ochranu demokracie a právního státu, jakož i udržitelnou a konkurenceschopnou ekonomiku.

Nejvyšší preference mají na Slovensku podle průzkumů strany Hlas – sociální demokracie a Směr – sociální demokracie, které nezastávají tak silně proevropské a proatlantické postoje jako Hegerova vláda. Strany původní čtyřčlenné vládní koalice se dohodly, že budou prosazovat konání voleb 30. září, opozice chce volby už v květnu nebo v červnu.

Dzurinda má se spojováním politických stran zkušenosti. Před volbami konanými v roce 1998 se stal lídrem strany SDK, kterou vytvořilo pět opozičních stran ve snaze odstavit od moci tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara, což se SDK podařilo. Později Dzurinda založil vlastní stranu SDKU, kterou v roce 2014 opustil a do konce volebního období o dva roky později byl nezařazeným poslancem parlamentu. V době jeho vládnutí ho někteří koaliční partneři nařkli z arogance a cynismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 28 mminutami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 5 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 6 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 8 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 13 hhodinami
Načítání...