Věděli jsme, že se budou dít hrozné zločiny proti lidskosti, říká prokurátor působící na Ukrajině

Nahrávám video
Prokurátor Clint Williamson hovoří o zločinech proti lidskosti na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Americký prokurátor Clint Williamson pomáhá s vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině, kam vyrazil hned po začátku ruské agrese loni v únoru. Vede společnou skupinu Evropské unie, Spojených států a Velké Británie. V rozhovoru pro ČT řekl, že si neuměl představit, že i v 21. století může v Evropě docházet ke zločinům, jaké se nyní v zemi napadené Ruskem páchají.

„Bylo to neuvěřitelné, že tuhle práci zase dělám v Evropě v 21. století. S Ukrajinci jsem spolupracoval už v době, než konflikt vypukl. Všichni jsme věděli, že je určitá pravděpodobnost, že k invazi dojde. Ale všichni doufali, že tomu tak nebude. Když se to ale stalo, všichni mobilizovali síly a uvědomili si, že to bude situace, kdy se budou dít hrozné zločiny proti lidskosti. A to se také ukázalo,“ řekl v rozhovoru s moderátorem ČT Danielem Stachem americký prokurátor.

Jsme v situaci, kdy ukrajinská vláda žádá o pomoc, o mezinárodní spolupráci. Jaké to má důsledky, když země, ve které vyšetřování probíhá, skutečně spolupracuje s vyšetřovateli a jejich poradci?
Na Ukrajině je ta situace jedinečná. Máme mezinárodní proces prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu, který má na Ukrajině jurisdikci a provádí tam svoje šetření. Myslím, že mají v plánu po tom jít, ať je ten případ zavede kamkoliv, klidně na nejvyšší úroveň vlády v Moskvě.

Na domácí straně máte demokraticky zvolenou vládu, která dodržuje standardy právního státu a má schopnosti vyšetřovat a podávat trestní oznámení. Máte jak robustní místní systém, tak robustní mezinárodní systém. Oba dva dokážou podávat žaloby.

To ukazuje, že se tyto dva přístupy mohou doplňovat. A to je přesně to, co Mezinárodní trestní soud od samého začátku měl dělat. Máte nějaké místní úřady a pokud to jde, vyšetřování a stíhání vedou ony. A pak máte Mezinárodní trestní soud, takový mechanismus poslední instance pro případ, že to místní úřady nemohou zvládnout samy.

Jste si jistý, že (ukrajinská) vláda nezadržuje žádné informace, které byste potřeboval? Protože vláda samozřejmě některé informace tají, stále probíhá válka.
Samozřejmě to je riziko, se kterým musíme počítat. Žádný systém není dokonalý. A pro Ukrajince to určitě nebude jednoduché, protože musí řešit i případy, kdy jejich vlastní vojáci se mohli dopustit válečných zločinů na Rusech. Ale ukázali ochotu, že i tohle budou vyšetřovat.

Na první schůzce, kterou jsem s ukrajinskými prokurátory měl, týden po začátku války, to sami zmínili. Řekli, že i tohle je jejich zodpovědnost – zkoumat a případně stíhat zločiny, které mohli spáchat Ukrajinci. Myslím, že tady politická ochota a vůle je. Ale není to jednoduché.

Mohl byste mě provést tím, co se děje na místě činu? Co dělali vyšetřovatelé, když dorazili do Buči a speciální tým jim řekl: „Dobře, je to celkem bezpečné tady být a pracovat“?
Oblasti kolem Buči a Irpině jsou jedno velké místo činu, které se táhne na ploše desítek kilometrů. Jedno velké místo činu, na kterém máte stovky těl. Každé tělo, které najdete, každá budova, která byla zničena, je samostatné místo činu, které je třeba zpracovat.

I když tam máte spoustu těl, každé z nich musíte brát jako jedno místo činu. Vás zajímají důkazy, které se týkají zabití konkrétního člověka. Třeba najdete nábojnice v blízkosti těla, nebo stopy po provazech, kterými měl člověk svázané ruce. Všechny tyto věci jsou důkazy, které se týkají konkrétní oběti. A je nutné tento zločin stíhat, třeba i v rámci nějakého širšího procesu.

Nebudu tvrdit, že vše bylo úplně dokonalé, že k chybám nedošlo. Ale to je přirozené, vzhledem k tomu, v jaké situaci pracují (vyšetřovatelé – pozn. red.). Časem se výrazně zlepšili, dnes je proces efektivnější a funguje dobře.

Zničené město Irpiň
Zdroj: Serhii Nuzhnenko/Reuters

Aktuálně má úřad generálního prokurátora otevřených 50 tisíc spisů týkajících se válečných zločinů na Ukrajině. Myslím, že tohle číslo je nadsazené, protože často dochází k duplikaci. Takže reálné číslo může být o dvacet, možná o čtyřicet procent míň.

Kolik lidí z ukrajinského týmu na vyšetřování pracuje?
Jsou to tisíce lidí. Máte osm tisíc žalobců v úřadu generálního prokurátora, kteří jsou po celé Ukrajině. Koneckonců Ukrajina je zemí, kde žije 45 milionů lidí, takže je tam spousta regionálních prokurátorů. Navíc také řeší ostatní, běžné zločiny, ke kterým dochází pořád.

Čtvrtého dubna 2022 ruský ministr obrany řekl pro AP: „Ani k jedinému civilistovi se ruská armáda nechovala násilně.“ Ve stejný den jsme se od ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova dozvěděli, že prý to, co jsme viděli mimo Kyjev, jsou „zinscenované scény, sloužící jako protiruská propaganda“. Našel jste jakékoliv důkazy, které by podporovaly tyto ruské výroky?
Ne.

Clint Williamson vyšetřoval válečné zločiny v Kambodži i Kosovu. V rámci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii se podílel mimo jiné na případu srbského prezidenta Slobodana Miloševiče. Byl také u odhalování masového hrobu v Ovčaře, kde s kolegy našel víc než dvě stě zavražděných lidí. Na tomto případu spolupracoval i s českým vyšetřovatelem Vladimírem Dzurem. Oba budou hosty sobotního Hyde Parku Civilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Je předčasné řešit delegaci na summitu NATO, řekl Macinka

Je předčasné řešit složení delegace na summitu NATO, a to včetně účasti prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se šéfem NATO Markem Ruttem v Bruselu. Bylo by však podle něj vhodné, kdyby Česko na summitu reprezentoval Andrej Babiš. Macinka dodal, že s Ruttem tuto otázku neřešil.
16:29Aktualizovánopřed 1 mminutou

Putin jednal se Šarou. Ocenil jeho snahu o obnovení územní celistvosti Sýrie

Moskva podporuje úsilí Damašku o obnovení územní celistvosti Sýrie a oceňuje, že se tento proces zrychluje, řekl ruský prezident Vladimir Putin svému syrskému protějšku Ahmadu Šarovi. Podle agentury TASS spolu ve středu v Moskvě jednali o velkém množství témat. Šara podle agentury Reuters Putinovi poděkoval za pomoc při „stabilizaci situace v Sýrii“.
před 19 mminutami

Dezinformace se často snaží působit na naše emoce, říká odborník

Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr vnímá dezinformace jako jednu z největších výzev pro demokracii v EU více než čtyřicet procent Evropanů. Jako vůbec největší výzvu lidé vidí rostoucí nedůvěru k institucím. Někteří odborníci ale varují, že výsledky studie nemusí být úplně vypovídající. Samotné otázky totiž mohou napovídat, co jako problém vnímají autoři studie.
před 1 hhodinou

Bouře Chandra způsobila záplavy v Irsku

Britské ostrovy během úterý zasáhly silné deště a nárazový vítr. Podle místních médií se v Irsku i Severním Irsku ocitlo bez dodávek elektřiny více než dvacet tisíc domácností a podniků. Intenzivní srážky výrazně zkomplikovaly dopravu v Dublinu i na přilehlých dálničních tazích. Fotografie z Irska ukazují zaplavené ulice. V Severním Irsku byl vyhlášen druhý nejvyšší stupeň výstrahy před silným větrem, vláda preventivně uzavřela přibližně tři stovky škol a letiště v Belfastu zrušilo část plánovaných letů. Výstrahy před nepříznivým počasím a hlášení o zvýšených hladinách řek zaznamenaly také úřady v Anglii.
před 2 hhodinami

Běžný let se změnil v peklo. Před 40 lety vybuchl Challenger

Od nehody raketoplánu Challenger uplynulo čtyřicet let. Měl to být rutinní let zavedeného programu NASA, po necelých 74 sekundách ale nastalo ohnivé peklo. Zahynulo všech sedm astronautů na palubě. „Předpokládá se, že někteří přežili prvotní explozi a zemřeli až při pádu kabiny do Atlantského oceánu, protože později se našly použité kyslíkové přístroje,“ uvedl Martin Lulák z vědecké redakce ČT24. Katastrofa znamenala téměř tříletou přestávku ve startech amerických raketoplánů. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour.
před 2 hhodinami

Starosta Budapešti čelí obvinění kvůli loňskému pochodu Pride

Maďarská prokuratura vznesla obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu kvůli jeho roli při organizování pochodu hrdosti. Státní zástupce požaduje uložení pokuty bez soudního řízení. Desítky tisíc demonstrantů pochodovaly loni 28. června metropolí navzdory zákazu policie a proměnili pochod hrdosti v masovou protivládní demonstraci.
11:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Koupili jsme vás.“ Bangladéšané měli v Rusku pracovat, skončili na frontě

Náborář přesvědčil Maksudura Rahmána, aby opustil rodný Lakšmípur v Bangladéši a odcestoval tisíce kilometrů daleko do Ruska, kde měl pracovat jako údržbář, popisuje agentura AP. Během několika týdnů se ale ocitl na frontě ruské války na Ukrajině, dodává. Jde o jeden z případů, které odhalili novináři AP, kdy byli bangladéšští dělníci vylákáni do Ruska pod falešným příslibem civilní práce a skončili v chaosu bojů.
před 4 hhodinami

Stál za úspěšnou digitalizací, teď Fedorov slibuje revoluci v ukrajinské armádě

Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov má ambiciózní cíl: slibuje revoluční změny, které zreformují armádu a povedou mimo jiné k vymýcení korupce v resortu. Hodlá se zaměřit i na rozvoj technologií a digitalizaci, tedy na oblasti, k nimž má blízko z doby svého úspěšného působení v čele ministerstva pro digitální transformaci. Právě tento úřad se pod jeho vedením zapojil i do řady inovativních projektů pro armádu.
před 6 hhodinami
Načítání...