Míra inflace v Turecku v listopadu se podle očekávání poprvé zhruba za rok a půl zmírnila, činila 84,4 procenta po říjnové hodnotě 85,5 procenta. V pondělí o meziročním vývoji informoval turecký statistický úřad. Polevil růst cen v dopravě a pomaleji se zvyšoval i růst cen bydlení a energií. Meziměsíčně ceny vzrostly o 2,9 procenta po růstu o 3,5 procenta v říjnu.
Inflace v Turecku poprvé za rok a půl zpomalila. I tak dosahuje 84,4 procenta
Pokles cen je v souladu s očekáváním analytiků. Ti předpokládali, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen se sníží asi o jeden procentní bod. Míra inflace ale i tak zůstává blízko nejvyšších hodnot od roku 1998.
Nejslabší meziroční růst statistici registrují u telekomunikačních služeb, jejich ceny jsou proti loňsku vyšší o 35,9 procenta. Naopak doprava je s růstem o 107 procent hlavní skupinou s nejvyšším zdražením ve srovnání se stejným obdobím loni. V říjnu meziroční růst v této kategorii činil 117,2 procenta. Rychleji se ale zvyšují ceny potravin a nealkoholických nápojů, kde meziroční růst dosáhl 102,6 procenta proti růstu o 99,1 procenta v říjnu.
Nejvyšší inflace za Erdogana
Co se meziměsíčních změn týká, obuv a oděvy proti říjnu o 1,4 procenta zlevnily. Ostatní kategorie ale pokračovaly v růstu, nejvíce potraviny a nealkoholické nápoje, které byly proti říjnu jako skupina dražší o 5,8 procenta.
S výraznějším poklesem inflace v Turecku v nejbližší době počítat nelze, upozornila agentura Bloomberg. Příští rok se totiž konají volby a vláda se snaží prosazovat opatření, která by posílila ekonomiku. Některá z nich ale podporují inflaci.
Ke zpomalení růstu cen pomáhá nyní zejména statistický efekt vysoké srovnávací základny z doby před rokem a také dva měsíce relativní stability kurzu turecké liry. Inflace v letošním roce dosáhla maxima od doby, co se v Turecku dostal před téměř dvaceti lety k moci nynější prezident Recep Tayyip Erdogan.
Levné úvěry
Turecko začalo v posledních letech prosazovat politiku zaměřenou na podporu hospodářského růstu a levných úvěrů na úkor kurzu liry a cenové stability. Vládní činitelé ale za abnormálně vysokou inflací vidí především drahé komodity, zejména v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu, a další vnější faktory.
I když inflace dosahuje v nynějším cyklu vrcholu později, než vláda předpovídala, Erdogan stále prosazuje svůj nekonvenční názor, že nižší náklady na úvěry mají sílu snížit ceny. Centrální banku z toho důvodu tlačil ke snížení základní úrokové sazby pod deset procent. To se stalo v listopadu, kdy centrální banka snížila základní úrok na devět procent. Turecko má proto nyní jedny z nejhlubších záporných sazeb na světě, když se vezme v úvahu inflace.
Centrální banka předpokládá, že míra inflace v Turecku se na konci letošního roku bude pohybovat kolem 65 procent. I kdyby se to vyplnilo, bude to třináctkrát vyšší inflace, než jaký inflační cíl si centrální banka stanovila. Ten je už několik let na pěti procentech.
