Hladomor na Ukrajině byl genocida, uznal německý Spolkový sněm

Poslanci německého Spolkového sněmu uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holocaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Miliony mrtvých

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i ve středu schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

  • Hladomor zasáhl ukrajinské oblasti v době ruské občanské války a tato katastrofa, která se děla na pozadí vyhlášení Sovětského svazu v roce 1922, si vyžádala podle serveru soviethistory.msu.edu pět milionů životů.
  • Podle mnoha historiků jej cíleně způsobila politika sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina, který zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům –⁠ označovaným propagandisticky za „kulaky“ –⁠ zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok.
  • Někteří historici, jako například americký vědec Timothy Snyder, tvrdí, že šlo o cílenou snahu režimu zlikvidovat ukrajinské národnostní cítění. Někteří historikové uvádějí jako důležitou příčinu i neúrodu způsobenou neobvyklým suchem.
  • Pro obyvatele znamenal pohromu takzvaný zákon pěti klasů ze srpna 1932, který zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech a pozastavil zásobení vesnic a cestování z Ukrajiny. Porušení zákona, například krádež i jen hrstky obilí (odtud zákon pěti klasů), se trestalo zastřelením, v lepším případě trestem odnětí svobody na deset let.
  • Podle údajů ukrajinského ministerstva zahraničí byl hladomor na vrcholu na jaře roku 1933. Na Ukrajině tehdy umíralo hlady každou minutu 17 lidí, více než tisíc každou hodinu, téměř pětadvacet tisíc lidí za den. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus.