Reportéři ČT: Čeští dobrovolníci na ukrajinské frontě bojují i zachraňují. Výbavu si kupují za své

Nahrávám video
Reportéři ČT: Češi v boji
Zdroj: ČT

Reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová navštívily české dobrovolníky, kteří se v oblasti Donbasu zapojili do obrany ukrajinského území před ruskou armádou. Jsou mezi nimi bývalí vojáci, ale například i lékař, který ještě donedávna působil v jedné východočeské nemocnici. Na rozdíl od jihoukrajinského Chersonu, který se v minulých týdnech dočkal osvobození od ruských okupantů, na Donbasu se fronta zasekla a nadále se zde vedou těžké boje.

Pavel Porada pracoval 21 let v jedné východočeské nemocnici. Teď už půl roku na Ukrajině pomáhá zachraňovat zraněné vojáky. „Během covidu jsem přišel o babičku, dědu, o osobní život. Tak jsem se rozhodl jet na Ukrajinu, kde je zdravotníků potřeba. Ta střelba kolem už se mnou nic nedělá,“ říká lékař.

Paramedik Pavel a jeho tým pomáhají raněným ukrajinským vojákům přímo v Donbaské oblasti. Právě tady se vedou stále jedny z nejtěžších bojů. Většina vesnic je zde už kompletně zničena a opuštěna.

Těla Rusů za obcí leží dodnes

„Naším úkolem je čekat, až nás zavolají, odjet na evakuační bod, tam převzít raněné, zajistit jim základní životní funkce a rychle pryč, protože se můžeme dostat pod palbu ruských dronů nebo artilerie,“ popisuje český paramedik.

„Pokud to bouchne blízko, způsobuje to kontuze – to jsou slabé nebo silné otřesy mozku,“ dodává, s čím se na frontě může snadno setkat. Kvůli ochraně u sebe nosí i zbraň – AK-47, tedy samopal zvaný kalašnikov. „Když vezu zraněného, dávám ji dopředu, vzadu by mi překážela,“ poznamenává.

Při cestě do nemocnice je za vesnicí Terny vidět na nebi velký ohňostroj. Podle vojáků jde o termickou bombu obsahující látky podobné fosforu. Kousek za obcí byly ještě před několika týdny ruské jednotky. Dodnes zde leží zbytky jejich těl. Boje v oblasti přitom stále pokračují a kolem zní dunění dělostřelectva.

Aby se neopakoval rok 1968

Na Ukrajině pomáhá i Čech Petr, který z peněz vybraných doma v Česku nakupuje pomoc zdravotníkům, civilistům i vojákům. Právě podepisuje minu, která byla zakoupena organizací Zbraně pro Ukrajinu.cz. Ta stojí i za koupí tanku za 33 milionů se jménem Tomáš. Z české pomoci se ale nakupují i drony pro zdravotníky. Jeden z bezpilotních letounů pomáhá vyhledávat raněné.

V poslední době zažila Ukrajina velké úspěchy při dobývání Chersonské a Charkovské oblasti. Na východě Ukrajiny však pokračují tvrdé boje – právě tam potkaly reportérky skupinu bojujících Čechů.

„Důvodů, proč jsem zde, mám víc. Jedním z nich je, že můj děda byl legionář a bojoval proti bolševikům. A další jsou roky 1948 a 1968, kdy jimi naše rodina byla také dost poznamenána. A já nechci, aby se to ještě opakovalo,“ vysvětluje Petr, člen Ozbrojených sil Ukrajiny.

Podobně mluví i jeho kolega Sandy. „Nechci, aby se opakoval rok 1968 a nechci, aby moji rodiče žili v tak hrozných podmínkách, jako 90 procent Ukrajinců tady,“ říká. 

Většina Čechů bojujících na Ukrajině má podepsanou smlouvu s ukrajinskou armádou a za boj dostávají žold. Ten se pohybuje kolem 120 tisíc korun měsíčně.

Bojovníků je dost, málo je ale těch, kteří by je mohli vycvičit

„Spoustu věcí si kupujeme – zbraně, jídlo a tak. Nebo jdeme dvacet metrů a tam si něco ukradneme od Rusů. Například tyhle vyteplené kalhoty mám od nich,“ svěřuje se další bojovník s přezdívkou Smrťák. „Co Rusové ukradnou Ukrajincům, my si ukradneme zase zpátky. Z žoldu si kupuji i zbraně. Sehnat se dají,“ dodává.

„Nemám povolení od (českého) prezidenta, ale mám kontrakt s ukrajinskou armádou. Jsem ukrajinský voják včetně přísahy a vojenské knížky. Od Zemana povolení nemám, což mě mrzí, protože si potrpím na oficiality. Jsem teď vlastně zločinec,“ popisuje svou roli v konfliktu s mírnou nadsázkou.

Další skupina Čechů zde cvičí ukrajinské vojáky. Kousek od města Buča právě probíhá výcvik první pomoci nových branců. „Učíme je zdravovědu, střelbu, první pomoc a taktické dovednosti. Ukrajina má mnoho lidí, kteří chtějí bojovat, ale málo těch, kdo je mohou cvičit,“ tvrdí koordinátor Sam Hronek.

V uniformách ukrajinské armády bojují nyní desítky Čechů. Od začátku války z nich jeden padl a několik jich bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko uvolní 250 tisíc tun ropy z rezerv, přednostně je získá firma MOL

Maďarsko kvůli pozastavení dodávek ropovodem Družba uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Přednostní přístup k nim bude mít maďarská společnost MOL. S odkazem na čtvrteční nařízení maďarského ministerstva energetiky o tom informuje agentura MTI.
Právě teď

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 7 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 8 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 10 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...