Reportéři ČT: Čeští dobrovolníci na ukrajinské frontě bojují i zachraňují. Výbavu si kupují za své

13 minut
Reportéři ČT: Češi v boji
Zdroj: ČT

Reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová navštívily české dobrovolníky, kteří se v oblasti Donbasu zapojili do obrany ukrajinského území před ruskou armádou. Jsou mezi nimi bývalí vojáci, ale například i lékař, který ještě donedávna působil v jedné východočeské nemocnici. Na rozdíl od jihoukrajinského Chersonu, který se v minulých týdnech dočkal osvobození od ruských okupantů, na Donbasu se fronta zasekla a nadále se zde vedou těžké boje.

Pavel Porada pracoval 21 let v jedné východočeské nemocnici. Teď už půl roku na Ukrajině pomáhá zachraňovat zraněné vojáky. „Během covidu jsem přišel o babičku, dědu, o osobní život. Tak jsem se rozhodl jet na Ukrajinu, kde je zdravotníků potřeba. Ta střelba kolem už se mnou nic nedělá,“ říká lékař.

Paramedik Pavel a jeho tým pomáhají raněným ukrajinským vojákům přímo v Donbaské oblasti. Právě tady se vedou stále jedny z nejtěžších bojů. Většina vesnic je zde už kompletně zničena a opuštěna.

Těla Rusů za obcí leží dodnes

„Naším úkolem je čekat, až nás zavolají, odjet na evakuační bod, tam převzít raněné, zajistit jim základní životní funkce a rychle pryč, protože se můžeme dostat pod palbu ruských dronů nebo artilerie,“ popisuje český paramedik.

„Pokud to bouchne blízko, způsobuje to kontuze – to jsou slabé nebo silné otřesy mozku,“ dodává, s čím se na frontě může snadno setkat. Kvůli ochraně u sebe nosí i zbraň – AK-47, tedy samopal zvaný kalašnikov. „Když vezu zraněného, dávám ji dopředu, vzadu by mi překážela,“ poznamenává.

Při cestě do nemocnice je za vesnicí Terny vidět na nebi velký ohňostroj. Podle vojáků jde o termickou bombu obsahující látky podobné fosforu. Kousek za obcí byly ještě před několika týdny ruské jednotky. Dodnes zde leží zbytky jejich těl. Boje v oblasti přitom stále pokračují a kolem zní dunění dělostřelectva.

Aby se neopakoval rok 1968

Na Ukrajině pomáhá i Čech Petr, který z peněz vybraných doma v Česku nakupuje pomoc zdravotníkům, civilistům i vojákům. Právě podepisuje minu, která byla zakoupena organizací Zbraně pro Ukrajinu.cz. Ta stojí i za koupí tanku za 33 milionů se jménem Tomáš. Z české pomoci se ale nakupují i drony pro zdravotníky. Jeden z bezpilotních letounů pomáhá vyhledávat raněné.

V poslední době zažila Ukrajina velké úspěchy při dobývání Chersonské a Charkovské oblasti. Na východě Ukrajiny však pokračují tvrdé boje – právě tam potkaly reportérky skupinu bojujících Čechů.

„Důvodů, proč jsem zde, mám víc. Jedním z nich je, že můj děda byl legionář a bojoval proti bolševikům. A další jsou roky 1948 a 1968, kdy jimi naše rodina byla také dost poznamenána. A já nechci, aby se to ještě opakovalo,“ vysvětluje Petr, člen Ozbrojených sil Ukrajiny.

Podobně mluví i jeho kolega Sandy. „Nechci, aby se opakoval rok 1968 a nechci, aby moji rodiče žili v tak hrozných podmínkách, jako 90 procent Ukrajinců tady,“ říká. 

Většina Čechů bojujících na Ukrajině má podepsanou smlouvu s ukrajinskou armádou a za boj dostávají žold. Ten se pohybuje kolem 120 tisíc korun měsíčně.

Bojovníků je dost, málo je ale těch, kteří by je mohli vycvičit

„Spoustu věcí si kupujeme – zbraně, jídlo a tak. Nebo jdeme dvacet metrů a tam si něco ukradneme od Rusů. Například tyhle vyteplené kalhoty mám od nich,“ svěřuje se další bojovník s přezdívkou Smrťák. „Co Rusové ukradnou Ukrajincům, my si ukradneme zase zpátky. Z žoldu si kupuji i zbraně. Sehnat se dají,“ dodává.

„Nemám povolení od (českého) prezidenta, ale mám kontrakt s ukrajinskou armádou. Jsem ukrajinský voják včetně přísahy a vojenské knížky. Od Zemana povolení nemám, což mě mrzí, protože si potrpím na oficiality. Jsem teď vlastně zločinec,“ popisuje svou roli v konfliktu s mírnou nadsázkou.

Další skupina Čechů zde cvičí ukrajinské vojáky. Kousek od města Buča právě probíhá výcvik první pomoci nových branců. „Učíme je zdravovědu, střelbu, první pomoc a taktické dovednosti. Ukrajina má mnoho lidí, kteří chtějí bojovat, ale málo těch, kdo je mohou cvičit,“ tvrdí koordinátor Sam Hronek.

V uniformách ukrajinské armády bojují nyní desítky Čechů. Od začátku války z nich jeden padl a několik jich bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 5 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...