Evropští politici trvají na udržení oteplování pod 1,5 stupně. Timmermans by volil spíš žádnou než špatnou dohodu

Evropští politici dali najevo, že odmítají ustoupit z požadavku na udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. Klimatická konference COP27 oproti původnímu programu ještě neskončila, protože se účastníci dosud neshodli na znění závěrečné dohody. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že považuje za lepší dohodu vůbec nemít než mít dohodu, která by byla z pohledu EU špatná. Vyjednavači ani do sobotní půlnoci neoznámili výsledek jednání.

Před špatnou dohodou dává Evropská unie přednost rozchodu bez dohody, řekl novinářům Timmermans. „Znepokojily nás některé věci, které jsme slyšeli a viděli za posledních dvanáct hodin,“ uvedl zástupce EU a dodal, že cílem unijního bloku je udržet „při životě“ cíl omezit oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia.

„EU je jednotná v ambici pokročit a navázat na to, na čem jsme se shodli v Glasgow. Náš vzkaz partnerům je jasný: nemůžeme se smířit s tím, že 1,5 stupně Celsia tady a teď zemře,“ uvedl Timmermans s odkazem na loňskou konferenci ve Skotsku, kde vyjednávání rovněž překročila oficiálně stanovený konec.

Podobně se vyjádřila také francouzská ministryně energetiky Agnes Pannier-Runacherová. „Nemůžeme nechat cíl oteplení klimatu o 1,5 stupně zemřít v Šarm aš-Šajchu,“ podotkla. „Nebudeme součástí výsledku, který považujeme za nespravedlivý a neúčinný,“ uvedla i španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberová.

Vedoucí české delegace a vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o klimatu Jan Dusík zdůraznil, že by COP27 měla rozvíjet výsledky konference v Glasgow. „To, kam se vyvíjejí výstupy konference, nám de facto zabouchne dveře pro udržení cíle 1,5 stupně Celsia, který jsme společně přijali v Paříži a který tento týden znovu stvrdila G20,“ varoval.

Konference COP27 začala 6. listopadu a měla skončit v pátek. Zástupci zhruba dvou stovek zemí se ale stále neshodli na závěrečné deklaraci a podle agentury AP se nezdá, že by v diskusích nastával výrazný posun.

„Vyjednávání pokračovala i v noci,“ uvedl šéf egyptské delegace, podle kterého bylo potřeba finalizovat znění některých dokumentů. Nejmenovaný zástupce hovořící za skupinu vyjednavačů z afrických zemí ale AP sdělil, že spolu s kolegy nebyli k těmto jednáním ani přizváni.

Jednání se protáhla až do neděle

Vyjednavači neoznámili výsledek jednání ani do sobotní půlnoci. Plenární zasedání, které se mělo uskutečnit v sobotu odpoledne, tak nezačalo ani po 23:00 SEČ. Podle informací médií ze zákulisí se stále jednalo o fondu, který by měl kompenzovat chudším státům škody související se změnami klimatu, o závazku udržet oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou či o omezení používání fosilních paliv.

Podle agentury AP se vyjednavačům podařilo dosáhnout potenciální shody na vytvoření fondu. Podle návrhu textu dohody, za kterého citovala agentura Reuters, by se finanční opatření mělo týkat zemí, které jsou vůči změnám klimatu „velmi zranitelné“. Rozhovory se mimo jiné vedou o tom, kdo by měl fond financovat a kdo by měl být příjemcem peněz.

Unijní země chtějí, aby se závěrečný dokument jasně přihlásil k cíli udržet oteplení do 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou a ke snižování emisí. „Potřebujeme dohodu na 1,5 stupně,“ uvedl irský ministr životního prostředí Eamon Ryan. 

Podle agentury Reuters jednání ztěžuje i fakt, že americký vyslanec pro klima John Kerry má covid-19 a nemohl se sobotních rozhovorů účastnit osobně. Vyjednával však na bilaterální úrovni po telefonu.

Státy také dělí pohled na fosilní paliva. Podle agentury Reuters návrh dohody neobsahoval požadavek Evropské unie a Indie na omezení používání všech druhů fosilních paliv. Zmíněno bylo pouze uhlí. Spojené státy v sobotu navrhly postupné vyřazení fosilních paliv, proti čemuž se ale postavily země z Afriky a Blízkého východu, které mají bohaté nerostné zásoby, píše agentura Reuters s odkazem na tři zdroje z jednání. 

Část z 40 tisíc účastníků konference už z egyptského letoviska odjela i přes pokračující vyjednávání. Pracovníci začali se sklízením rozlehlých pavilonů v konferenční zóně, kde už jsou do úhledných komínků seskládané židle a na stěnách zbyly trčící kabely po odstraněných monitorech. Stánky s občerstvením, které měly být podle egyptských organizátorů otevřené i přes víkend, už zejí prázdnotou, popsala situaci na místě agentura AP. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po íránském útoku na letiště v Kuvajtu je jeden mrtvý a přes 60 zraněných

Mezinárodní letiště v Kuvajtu brzy ráno zasáhl íránský dronový útok, který si vyžádal nejméně jeden život a 63 zraněných, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Provoz na letišti byl přerušen a po několika hodinách byly obnoveny lety společnosti Kuwait Airways z jednoho z terminálů. Americké ozbrojené síly už během noci sdělily, že odrazily íránské útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm. Írán dle agentury Reuters informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější útok USA na radarové stanice na Kešmu. Vzájemné údery se odehrály navzdory příměří, které v oblasti platí od dubna.
02:05AktualizovánoPrávě teď

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily nejméně jednoho člověka a desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
08:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
před 4 hhodinami

Páka na emigranty. Pokud půjdou „proti zájmům Ruska“, sebere jim Moskva majetek

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.
před 7 hhodinami

VideoEvropská kauza dárce spermatu s rakovinnou mutací se rozrůstá

Dánská kauza evropského rozměru hromadných onemocnění rakovinou kvůli jednomu dárci spermatu se dál rozrůstá. Průkazně se díky muži pomocí umělého oplodnění narodilo do roku 2023 nejméně 210 dětí v řadě zemí Evropy. Dárce ani spermabanka o vzácné vadě v době odběru nevěděli. Než na ni vědci přišli, dodala dánská laboratoř od roku 2005 spermie na téměř sedmdesát klinik ve čtrnácti zemích. Některé děti zemřely, další se léčí, všechny se však prozatím nepodařilo vypátrat. Organizace na ochranu pacientů mluví o závažném selhání. Mezinárodní pravidla, která by omezovala počet oplodnění z jednoho dárce, ale neexistují. Odborníci proto navrhují legislativní změny. Poprvé teď vystoupila dánská dívka, která po muži vzácnou mutaci genu vedoucího ke vzniku onkologických nemocí zdědila.
před 8 hhodinami

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 15 hhodinami
Načítání...