Ruský moderátor vyzýval k utopení či upálení ukrajinských dětí. „Nechal jsem se unést,“ kaje se

Moderátor ruské televize RT Anton Krasovskij, který z obrazovky vyzýval k utopení či upálení ukrajinských dětí, se v pondělí omluvil a požádal o odpuštění za svá slova. Stalo se tak poté, co s ním televize pozastavila spolupráci a šéf ruské kriminální ústředny na podnět jednoho z uživatelů sociálních sítí nařídil prověřit situaci po výrocích Krasovského. Oznámila to ruská média.

Krasovskij, známý svou podporou války proti Ukrajině, dosud zastával funkci ředitele vysílání televize RT, považované za jednu z hlásných trub kremelské propagandy. Po Krasovského vyjádřeních na adresu ukrajinských dětí šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba vyzval země světa k zákazu RT.

„Poslyšte, opravdu se stydím, že jsem nějak neviděl tu hranici týkající se dětí,“ omluvil se v pondělí Krasovskij podle agentury TASS. „Inu, stane se, že jste ve vysílání a necháte se unést. A nemůžete přestat. Omlouvám se všem, které to šokovalo, kterým to připadalo zvířecké, nemyslitelné a za hranou,“ kaje se.

„Strčit do chatrčí a upálit“

Krasovskij ve vysílání RT reagoval na vyprávění ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka o tom, jak mu děti při jeho návštěvě Ukrajiny v 80. letech minulého století říkaly, že by se jim žilo lépe, kdyby jejich zemi neokupovala Moskva.

„Měli je utopit,“ reagoval Krasovskij. „Prostě ty děti utopte, utopte je,“ prohlásil moderátor. Případně by je podle něj mohli „strčit do chatrčí a upálit“. V krátkém výňatku z rozhovoru, který se objevil na sociálních sítích, se Krasovskij také vysmál obviněním, že ruští vojáci během invaze znásilňovali starší ukrajinské ženy.

„Vlády, které ještě nezakázaly RT, se musí podívat na tento úryvek,“ reagoval v neděli šéf ukrajinské diplomacie Kuleba na Twitteru, kde záznam sdílel. „Agresivní podněcování ke genocidě (toho člověka za to postavíme před soud), které nemá nic společného se svobodou slova. Zakažte RT po celém světě,“ vyzval Kuleba.

Vysílání televize RT zakázala nedlouho po ruské invazi na Ukrajinu například Evropská unie, a to kvůli systematickým dezinformacím. RT dlouhodobě čelí kritice, že šíří ruskou vládní propagandu a protizápadní lživé informace. Moderátoři ruské televize běžně odmítají zprávy o ruských válečných zločinech a mnozí z nich využívají vysílací čas k tomu, aby vyzývali ruského prezidenta Vladimira Putina k ještě agresivnějšímu postupu během invaze, poznamenala agentura Reuters.

Krasovskij, který v RT působil od roku 2020, figuruje na sankčním seznamu EU a Británie, podotkl list Kommersant a připomněl, že od června Krasovského stíhá kvůli veřejným výzvám ke genocidě a svržení ústavního pořádku ukrajinská generální prokuratura, podobně jako šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou, generálního ředitele mediálního holdingu Rosija segodňa Dmitrije Kiseljova a moderátorku televize Rossija 1 Olgu Skabejevovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...