Arménie hlásí nové pohraniční střety s Ázerbájdžánem

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

„K dnešnímu dni podle zpřesněných informací zemřelo 105 vojáků,“ řekl podle ruské agentury TASS arménský premiér Nikol Pašinjan v arménském parlamentu. Bilanci mrtvých na arménské straně nepřímo potvrdilo Baku, jehož úřady Jerevanu nabídly, že mu předají těla stovky jeho padlých vojáků.

Pašinjan kromě toho uvedl, že ázerbájdžánské síly v průběhu současných bojů získaly kontrolu nad některými arménskými územími. „Když říkáme, že se Ázerbájdžán vůči Arménii dopustil agrese, znamená to, že se mu podařilo získat pod kontrolu některá území,“ řekl.

„Situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici zůstala přes noc napjatá. Nepřítel používal bezpilotní letouny zejména ve směru na Džermuk,“ uvedlo arménské ministerstvo s tím, že ázerbájdžánské síly s použitím dělostřelectva, minometů a dalších zbraní zahájily „útočné akce“ na obce Džermuk a Verin Šorža.

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu uvedlo, že arménské síly porušily příměří a v noci na středu ostřelovaly dělostřelectvem pozice ázerbájdžánské armády v okresech Lačin a Kelbadžar. Ázerbájdžánské jednotky podle ministerstva podnikají „adekvátní kroky“ na svou obranu. 

Erdogan a Putin budou podle tureckého činitele, na nějž se odkazuje agentura Reuters, o eskalaci situace jednat v pátek na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu. Rusko je na Kavkaze nejvýznamnější mocností a v oblasti ázerbájdžánsko-arménského konfliktu má mírové jednotky. Turecko, které je členem NATO, podporuje Ázerbájdžán.

Apel na Moskvu

Ruský vůdce Putin na mimořádném zasedání členských zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) ve středu uvedl, že budou podniknuty „další praktické kroky“ ke snížení napětí na arménsko-ázerbájdžánské hranici, uvedla ruská státní agentura Interfax s odvoláním na prohlášení ODKB.

Postsovětský vojenský pakt dále rozhodl, že do Arménie vyšle misi pod vedením generálního tajemníka této organizace Stanislaua Zase. Jejím úkolem bude „posoudit situaci“ na místě.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý apeloval na Putina i ODKB, aby střetům učinily přítrž. Ruské ministerstvo zahraničních věcí se zatím nevyjádřilo, zda Kreml splní své závazky vůči Arménii, pokud bude Ázerbájdžán pokračovat v útoku. Americký Institut pro studium války (ISW) v tomto kontextu uvedl, že schopnost Moskvy prosazovat svůj vliv v prostoru bývalého Sovětského svazu je oslabena vojenskými neúspěchy na Ukrajině.

Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které opět propukly v noci na úterý, si vyžádaly podle oznámení obou stran celkem nejméně 99 obětí. Země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem. Dodržena nebyla ani dohoda o klidu zbraní, která měla platit od úterního rána.

Boje se odehrávají také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt v této oblasti na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou této enklávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 10 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 57 mminutami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 1 hhodinou

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 2 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 6 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 6 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 7 hhodinami
Načítání...