Arménie hlásí nové pohraniční střety s Ázerbájdžánem

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

„K dnešnímu dni podle zpřesněných informací zemřelo 105 vojáků,“ řekl podle ruské agentury TASS arménský premiér Nikol Pašinjan v arménském parlamentu. Bilanci mrtvých na arménské straně nepřímo potvrdilo Baku, jehož úřady Jerevanu nabídly, že mu předají těla stovky jeho padlých vojáků.

Pašinjan kromě toho uvedl, že ázerbájdžánské síly v průběhu současných bojů získaly kontrolu nad některými arménskými územími. „Když říkáme, že se Ázerbájdžán vůči Arménii dopustil agrese, znamená to, že se mu podařilo získat pod kontrolu některá území,“ řekl.

„Situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici zůstala přes noc napjatá. Nepřítel používal bezpilotní letouny zejména ve směru na Džermuk,“ uvedlo arménské ministerstvo s tím, že ázerbájdžánské síly s použitím dělostřelectva, minometů a dalších zbraní zahájily „útočné akce“ na obce Džermuk a Verin Šorža.

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu uvedlo, že arménské síly porušily příměří a v noci na středu ostřelovaly dělostřelectvem pozice ázerbájdžánské armády v okresech Lačin a Kelbadžar. Ázerbájdžánské jednotky podle ministerstva podnikají „adekvátní kroky“ na svou obranu. 

Erdogan a Putin budou podle tureckého činitele, na nějž se odkazuje agentura Reuters, o eskalaci situace jednat v pátek na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu. Rusko je na Kavkaze nejvýznamnější mocností a v oblasti ázerbájdžánsko-arménského konfliktu má mírové jednotky. Turecko, které je členem NATO, podporuje Ázerbájdžán.

Apel na Moskvu

Ruský vůdce Putin na mimořádném zasedání členských zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) ve středu uvedl, že budou podniknuty „další praktické kroky“ ke snížení napětí na arménsko-ázerbájdžánské hranici, uvedla ruská státní agentura Interfax s odvoláním na prohlášení ODKB.

Postsovětský vojenský pakt dále rozhodl, že do Arménie vyšle misi pod vedením generálního tajemníka této organizace Stanislaua Zase. Jejím úkolem bude „posoudit situaci“ na místě.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý apeloval na Putina i ODKB, aby střetům učinily přítrž. Ruské ministerstvo zahraničních věcí se zatím nevyjádřilo, zda Kreml splní své závazky vůči Arménii, pokud bude Ázerbájdžán pokračovat v útoku. Americký Institut pro studium války (ISW) v tomto kontextu uvedl, že schopnost Moskvy prosazovat svůj vliv v prostoru bývalého Sovětského svazu je oslabena vojenskými neúspěchy na Ukrajině.

Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které opět propukly v noci na úterý, si vyžádaly podle oznámení obou stran celkem nejméně 99 obětí. Země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem. Dodržena nebyla ani dohoda o klidu zbraní, která měla platit od úterního rána.

Boje se odehrávají také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt v této oblasti na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou této enklávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...