Když před půlrokem odstartovala invaze na Ukrajinu, hrála ruská Černomořská flotila klíčovou roli v ničení vybraných cílů i hluboko na ukrajinském území. Ale po potopení raketového křižníku Moskva či nedávných útocích na základnu okupantů na Krymu je podle portálu Politico dříve obávaná vojenská síla v troskách a pouze stínem své dřívější síly.
Politico zdůrazňuje, že po vypuknutí války nepodporovala Černomořská flotila invazní jednotky pouze odpalováním raket Kalibr na vybrané civilní i vojenské cíle, ale hrála klíčovou roli také při blokování přístavů napadené země. Zároveň také existovala hrozba vylodění agresorů v Oděse.
„Od té doby ovšem převzal Kyjev iniciativu, raketové útoky a nevysvětlené exploze ruskou flotilu zdecimovaly a vedly k potopení několika plavidel včetně vlajkového křižníku Moskva,“ zmiňuje Politico, podle něhož jsou po nedávném rozsáhlém útoku na základnu na okupovaném Krymu ochromené i letecké perutě spadající pod flotilu.
„Přikrčení“ v přístavech
Podle Politica tak flotila nesplnila očekávání Kremlu spočívající například ve vázání ukrajinských sil na jihu země v očekávání vylodění, které nikdy nepřišlo. Ruské ponorky sice občas na Ukrajinu střílí, ale jinak je podle portálu Černomořská flotila aktuálně v jakémsi „obranném přikrčení“ a její plavidla kotví buď v přístavech, nebo daleko od pobřeží, aby se vyhnula ukrajinským útokům.
Za neúspěchy ruských námořních sil je podle Politica nejen špatné velení, ale také stáří používaného vybavení a ruská představa nadřazenosti, kterou „Ukrajinci s radostí využívají ve svůj prospěch.“
Například v dubnu se obráncům podařilo protilodní střelou Neptun zasáhnout fregatu Admiral Essen, druhou raketu mířící na stejný cíl ovšem Rusové dokázali kvůli časové prodlevě sestřelit. Ukrajinci se z toho poučili a při následném úderu proti vlajkové lodi Moskva odpálili střely naráz, s čímž si ruští obránci nedokázali poradit. A raketový křižník se tak následně potopil.
Tyto a další neúspěchy ruského námořnictva při invazi na Ukrajinu vedly k tomu, že na pozici velitele Černomořské flotily skončil admirál Igor Osipov, kterého před několika dny vystřídal viceadmirál Viktor Sokolov. Podle portálu Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL) jde o jeden z nejvýznamnějších vyhazovů vojenského představitele od vypuknutí invaze.
Pod Osipovem se přitom podle RFE/RL židle houpala už od dubna, kdy se u Krymu potopil již zmiňovaný křižník Moskva. Jeho ztrátu ovšem Rusko nepřipisuje ukrajinskému raketovému úderu, ale požáru a následné explozi munice na palubě. Tak jako tak bylo podle portálu potopení vlajkové lodi vnímáno jako zahanbení Kremlu.
Na konci července se navíc stalo velitelství flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu terčem útoku, podle všeho na něj dopadla bomba shozená z dronu a zranila šest lidí. I když škody nebyly podle RFE/RL velké, Rusové zrušili oslavy Dne námořnictva připadající na poslední červencovou neděli a místo toho ve městě vyhlásili nejvyšší stupeň teroristického ohrožení.
Satelity ukázaly zkázu základny
Další těžkou ránu neúspěchy zmítané ruské flotile zasadily exploze, které otřásly 9. srpna ruskou vojenskou základnou v Novofedorivce rovněž na Krymu. I když ruské ministerstvo obrany popřelo, že by došlo k jejímu vážnému poškození, satelitní snímky ukázaly opak. Následně západní experti odhadli, že tento úder zničil či vyřadil více než polovinu letounů spadajících pod Černomořskou flotilu.
Podle RFE/RL, které se odvolává na informace tamní okupační správy, se velitelství flotily v Sevastopolu stalo terčem útoku znovu i 20. srpna, kdy brzy ráno narazil do střechy objektu dron. V ten samý den představitel Rusy dosazené administrativy Oleg Krjučkov na sociální síti Telegram napsal, že útoky malými drony pokračují na více místech Krymu, a obyvatele vyzval, aby „zůstali v klidu“.
Navzdory všem těmto neúspěchům a ztrátám podle ruské zpravodajské agentury TASS nově jmenovaný velitel Černomořské flotily Viktor Sokolov před několika dny skupině jemu podřízených důstojníků řekl, že flotila „úspěšně plní“ všechny vytyčené cíle.
Jak připomíná think-tank Warsaw Institute, devětapadesátiletý Sokolov za svou vojenskou kariéru zastával už několik vysokých postů v rámci ruského námořnictva, před převzetím otěží Černomořské flotily naposledy vedl od roku 2020 námořní akademii v Petrohradu.
