Rusům hraje u finských vodopádů ukrajinská hymna. Všichni Putina nepodporujeme, hájí se turista

Dav lidí se shromažďuje ve východofinském městě Imatra, aby mohl z mostu sledovat velkolepou podívanou, stejnojmenný vodopád. Ve stejný čas každý den tam pouští pro potěchu turistů vodu starým korytem řeky s kaskádami. Pohled na divokou vodu je doprovázen hudbou finského skladatele Jeana Sibelia. Atrakci si oblíbili zejména ruští turisté, místo v roce 1772 navštívila i panovnice Kateřina Veliká. Od konce července ale návštěva Rusům poněkud zhořkla. Imatra totiž na začátku každé exhibice pouští ukrajinskou hymnu, na protest proti invazi na Ukrajinu, píše agentura AFP.

Rovněž v nedalekém městě Lappeenranta hraje každý večer ukrajinská hymna u budovy radnice, nedaleko obchodních center oblíbených ruskými turisty. „Cílem je vyjádřit silnou podporu Ukrajině a odsoudit agresi a válku,“ řekl agentuře AFP místní starosta Kimmo Jarva.

Mnoho Rusů navštěvuje Lappeenrantu, aby si nakoupili oblečení či kosmetiku. Na mnoha projíždějících autech jsou vidět ruské poznávací značky. V souvislosti s válkou ale nejsou mnozí obyvatelé Finska z takových návštěvníků příliš nadšeni.

Finsko, které s Ruskem sdílí třináct set kilometrů dlouhou východní hranici, navíc plánuje omezit vydávání turistických víz ruským občanům. Podle průzkumu finské televize Yle z minulého týdne podporuje omezení ruských turistických víz osmapadesát procent Finů.

„Je to špatná zpráva pro Rusy, kteří milují Finsko,“ stěžuje si čtyřiačtyřicetiletý ruský turista Mark, který k vodopádům dorazil i s rodinou. „Finské vládě ale rozumíme,“ dodal. Zdůraznil, že existují také Rusové, kterým se válka nelíbí. „Ne všichni Rusové podporují Putina. Vláda, ale i obyčejní lidé by to měli pochopit,“ argumentoval.

Finsko zůstává tranzitní zemí do EU

„Podle mého názoru by to měli omezit velmi tvrdě. Nevidím jiný způsob, jak přinutit ruské politiky, aby se zamysleli,“ navrhuje jeden z místních obyvatel, sedmapadesátiletý Antero Ahtiainen. Přesto, že nemá nic proti turistům, se jeho vztah k Rusům změnil.

V reakci na nespokojenost obyvatel finská diplomacie před pár dny představila plán na omezení vydávání turistických víz Rusům. Severská země přitom zůstává jediným členským státem EU sousedícím s Ruskem, který dosud žádné restrikce nezavedl.

Vzhledem k tomu, že byly pozastaveny veškeré lety z Ruska do EU, Finsko zůstává jedinou tranzitní zemí, odkud se mnoho Rusů dostává dále do Evropy. „Mnozí to vidí jako obcházení sankčního režimu,“ komentoval finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.

I když schengenský režim a finské zákony neumožňují zavést přímý zákaz udílení víz na základě státní příslušnosti, Finsko může redukovat počet udělených víz z jiného důvodu. „Pokud jde o kategorii cestovního ruchu, můžeme omezit to, o kolik víz lze za den požádat,“ navrhl Haavisto, který věří, že konečné rozhodnutí bude přijato do konce srpna.

Přeshraniční rodinné vazby

Ačkoli nejsou nyní Finové z ruských návštěvníků nadšení, lidé na obou stranách hranice žili vždy tradičně ve velmi úzkém kontaktu. „V Petrohradě má mnoho lidí babičky a dědečky z Finska, jako moje žena,“ vysvětluje ruský turista Mark a dodává, že Finsko navštěvují každý rok.

Ruští turisté jsou rovněž nezbytných zdrojem příjmů pro mnohá finská příhraniční města. Poté, co Rusko 15. července zrušilo cestovní omezení související s covidem-19, počet ruských turistů mířících do Finska neustále roste. Jejich počty jsou nicméně stále hluboko pod úrovní před pandemií. V červenci hranici překročilo 230 tisíc Rusů, v červnu jich bylo 125 tisíc.

„Samozřejmě, že když nepřijedou ruští turisté, podniky přijdou o své příjmy, což není dobré,“ přiznává starosta Jarva. Omezení turistických víz má ale podle něj silnou podporu. „Musíme si vybrat. Stojíme ale za Ukrajinou,“ je rozhodnutý.