Hongkong čelí rekordnímu odlivu obyvatel. Začal po potlačení demokratických protestů

Za poslední rok opustilo Hongkong přes 113 tisíc obyvatel a populace města klesla o 1,6 procenta na 7,29 milionu. Jedná se o největší roční procentuální pokles od počátku záznamů v roce 1691, upozornil web Hong Kong Free Press.

Nejnovější pololetní údaje o počtu obyvatel zveřejnilo ve čtvrtek ministerstvo pro sčítání lidu a statistiku. Údaje ukázaly, že od poloviny roku 2021 do poloviny roku 2022 opustilo Hongkong 113,2 tisíce obyvatel. Do města přišlo pouhých 18,3 tisíce osob, takže čistý odliv činil 95 tisíc lidí.

„V souvislosti s přetrvávajícím dopadem pandemie (nemoci covid-19) byla v Hongkongu a pevninské Číně zavedena přísná hraniční kontrola a karanténní opatření, což vedlo k vážnému přerušení mezinárodního cestování,“ interpretuje data mluvčí vlády, podle nějž je pandemie jedním z hlavních důvodů odlivu obyvatel.

Úřady také uvedly, že k poklesu občanů přispěl i přirozený úbytek. Hongkong zaznamenal 61,6 tisíce úmrtí a pouze 35 tisíc narozených.

Emigrace narostly po potlačení protestů

Zatímco statistické údaje, jako například rostoucí počet osob žádajících o speciální britské pasy za účelem přesídlení z někdejší britské kolonie do Británie, poukazují na masový exodus Hongkongčanů, vláda rozsah tohoto jevu zpochybňuje.

Emigrační trend se však projevil zejména po prodemokratických protestech v roce 2019, které vláda potlačila. Mimo jiné v reakci na nepokoje zavedl Peking v bývalé britské kolonii v roce 2020 zákon o národní bezpečnosti.

Od jeho vstupu v platnost je tvrdě potlačována opozice a většina osobností, které v Hongkongu ztělesňovaly demokracii, buď uprchla ze země, nebo byla vykázána z veřejného života natolik, že již nemohla nadále vykonávat své funkce. Další byli odsouzeni a uvězněni.

Mezi další ukazatele naznačující, že Hongkong je skutečně svědkem pokračujícího trendu dlouhodobých, ne-li trvalých odchodů, je to, že se z hongkongských škol odhlašují ve velkém studenti a lidé si vybírají své penzijní fondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump ohlásil stoprocentní clo na filmy vyrobené v zahraničí

Prezident Spojených států Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil clo ve výši sto procent na všechny filmy vyrobené v zahraničí. Filmový průmysl v USA včetně Hollywoodu je podle Trumpa „ničen“, a to záměrně cizími státy, takže jde o hrozbu pro národní bezpečnost. Podle listu Variety Trump svým oznámením „šokoval“ Hollywood.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Buffettovo oznámení o odchodu do penze vzbudilo pozdvižení

Nad efektivitou restriktivních opatření administrativy Donalda Trumpa se vznáší otazníky, čeká se i na odpovědi velkých hráčů amerického byznysu. To platí i pro muže, kterého svět zná jako věštce z Omahy. Warren Buffett oznámil, že s koncem roku odejde do důchodu, což způsobilo pozdvižení. Investoři ale zároveň čekali, jak jeden z nejbohatších lidí světa naloží se svými obřími finančními rezervami. Buffett je ale zmátl, když oznámil, že téměř 350 miliard dolarů, které společnost drží v hotovosti, zatím nikam neinvestuje. Zároveň tím naznačil, jak nejistý je podle něj v současnosti akciový trh. A kritizoval, jak na něj v současnosti působí chaoticky zaváděná a zase rušená cla. „Obchod by se neměl využívat jako zbraň,“ uvedl Buffett.
před 2 hhodinami

Němečtí konzervativci a sociální demokraté podepsali koaliční smlouvu

Deset týdnů po volbách v Německu podepsali předsedové konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) koaliční smlouvu, která bude základem práce příští vlády. Budoucí kancléř Friedrich Merz slíbil občanům, že se země pod jeho vedením změní k lepšímu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina brání celou Evropu, řekl Fiala po schůzce se Zelenským v Praze

Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů v tuzemsku. Po setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ukrajina podle něj brání celou Evropu. Zelenskyj poděkoval Česku za pomoc a zmínil potřebu zpřísnit sankce vůči Rusku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael počítá s dobytím a držením území v Pásmu Gazy, píší média

Operační plán Izraele pro další boje v Pásmu Gazy, který bezpečnostní kabinet jednomyslně schválil v noci na pondělí, počítá s dobytím a držením území, píše server The Times of Israel (ToI). Podle agentury Reuters, která se odvolává na izraelského činitele, by mohlo jít i o celé Pásmo Gazy, kde žije přes dva miliony Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že dojde k přesunům tamního obyvatelstva.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Český trh pocítí cla na film, nebudou ale likvidační, říká šéf producentské asociace

Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. Řekl to předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v tuzemsku. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové se bojí přímého dialogu s Ukrajinou, řekl Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro ČT

Pokud bude dohoda na bezpodmínečném příměří, je Ukrajina připravena na jakýkoli vyjednávací formát, Rusové se ale bojí přímého dialogu s Kyjevem, řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který interview poskytl společně s českou hlavou státu Petrem Pavlem. V rozhovoru, který vedli Darja Stomatová a Michal Kubal, ukrajinský prezident také mimo jiné zdůraznil, že česká muniční iniciativa je úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V prvním kole rumunských prezidentských voleb vyhrál Simion

První kolo nedělních opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku po sečtení všech hlasů jasně vyhrál krajně pravicový politik George Simion, který získal 40,96 procenta. Na druhém místě skončil bukurešťský primátor Nicušor Dan s 20,99 procenta hlasů. Třetí je s 20,07 procenta hlasů kandidát proevropské menšinové vlády Crin Antonescu. Kvůli výsledku voleb rezignoval na funkci sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu. O budoucí hlavě rumunského státu rozhodne druhé kolo 18. května.
4. 5. 2025Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...