Ochránci přírody v Bosně a Hercegovině slaví důležité vítězství. Parlament schválil zákon, který zakazuje stavbu malých vodních elektráren na tamních řekách. Ekologové i obyvatelé dotčených toků už dvacet let upozorňují na to, že odčerpávání vody z koryt zásadně ohrožuje křehký ekosystém.
Průzračné vody bosenské řeky Neretvy pravidelně lákají raftaře z celé Evropy. Lidé z horního toku ale v posledním desetiletí žili v neustálých obavách, že tento kout panenské přírody o svou blankytnou tepnu přijde. Paradoxně kvůli stavbám, které měly životnímu prostředí ulevit – malým vodním elektrárnám nahrazujícím špinavé zdroje energie.
„Jak se ukázalo, jejich dopad byl velmi škodlivý. Úbytek vody pro zemědělce, zvířata i pití, stejně jako lesní eroze, byly brzy patrné na první pohled,“ popisuje jedna z aktivistek Lejla Kusturicová.
Aby balkánský stát snížil svou závislost na uhlí, nabídl investorům do čistých zdrojů na skoro dvou stech padesáti řekách dotace, dlouhodobě stálé ceny výkupu elektřiny a daňové úlevy. Po celé Bosně vyrostlo za 15 let 110 malých vodních děl z plánovaných tří set padesáti. Jenže z nich pořád pochází pouze 2,5 procenta v Bosně a Hercegovině vyrobené elektřiny, navíc na úkor vyschlých koryt.
Občanský protest
„Balkánci se postavili proti investorům na svých řekách. Nebyli to žádní vzdělaní lidé, žádní ekologičtí odborníci nebo vědci. Byli to lidé, kteří u řeky žili,“ vysvětluje koordinátor kampaně Zachraňte modré srdce Evropy, Ulrich Eichelmann.
Snaha zastavit stavbu malých přehrad spojila i Srby a bosenské Muslimy, což je v administrativně i národnostně ostře rozdělené Bosně a Hercegovině téměř nevídaný jev. Obyvatelé povodí začali pečlivě dokumentovat škody, které spuštěním elektráren v jejich okolí vznikly, napadali povolení ke stavbě u soudů a celé měsíce blokovali přístupy k řekám, aby se k nim nedostala těžká technika. Pravidelně také protestovali před parlamentem.
Jejich úsilí se nakonec vyplatilo. Na Neretvě a jejích přítocích mělo vzniknout 67 děl. Díky soudům se zatím podařilo zabránit nebo aspoň oddálit vznik 56 z nich – včetně dvou zařízení v blízkosti jedinečného soutoku hlavní bosenské řeky s Bunou. Teď navíc vstupuje v platnost poslanci schválený zákon, který budování malých vodních elektráren úplně zakazuje.
„Je to velké vítězství, ale pořád máme co dělat. Zákon se týká budoucích projektů. Proti těm zahájeným nebo dokončeným budeme muset dál bojovat,“ dodává Kusturicová.
Majitelé již schválených koncesí mají tři roky na to, aby získali potřebná povolení od místních úřadů a pokračovali ve stavbě nebo provozu svých děl. Ochránci přírody se proto obávají, že investoři najdou cestu, jak přísnější pravidla obejít, a vyschlých řek na Balkáně bude pořád přibývat.
