Francouzský parlament plný extrémů funguje týden. Rozpory se čekají už nyní

Nahrávám video

Nový francouzský parlament má za sebou první týden práce. A už je jasné, že prezidenta Emmanuela Macrona čeká náročné období. Do klíčových pozic se totiž po úspěchu ve volbách dostali zástupci krajní levice i pravice, tedy stran, které prezidentovi hodlají druhé volební období pořádně ztrpčit.

Éric Coquerel začínal jako anarchista, sympatizoval s komunisty. Vyzýval k vystoupení z Evropské unie i z eurozóny. A patří mezi nejtvrdší kritiky prezidenta Macrona i všech jeho vlád. Teď bude dohlížet na každé euro, které vláda utratí, vyhrál totiž tvrdou bitvu o vlivný post předsedy finančního výboru.

„Řadu lidí to znepokojuje, protože Eric Coquerel nezastupuje levici či extrémní levici, ale ultralevici. Je nejvíc nalevo z celého Národního shromáždění,“ vysvětlil sociolog Thierry Martin.

Práci mu ale může zkomplikovat nařčení ze sexuálního obtěžování, kterého se měl před lety dopustit. Jeho stoupenci namítají, že formálně obviněn zatím nebyl.

Zadařilo se i straně Le Penové

Do čela parlamentu po historickém úspěchu míří kromě krajní levice i nacionalisté Marine Le Penové. Zisk devadesáti mandátů zúročili, když obsadili hned dvě pozice místopředsedů Národního shromáždění.

Nacionalisté nevyloučili, že při hlasování podpoří koalici prezidenta Macrona v otázkách, které jsou pro ně klíčové, tedy hlavně bezpečnost a imigrace. Prezidenta ale čekají krušné chvíle, až se bude bouřlivě debatovat třeba o kupní síle nebo ochraně životního prostředí.

„Jsme v opozici a budeme jednat o zákonech text po textu podle toho, co je v zájmu země, co odráží klimatické změny a co přináší sociální spravedlnost,“ slíbil poslanec za stranu Zelených Julien Bayou.

Očekávané hlasité hádky bude z předsednického místa vůbec poprvé v historii usměrňovat žena – Yaël Braun-Pivetová.

Také v čele vlády stojí žena. Élisabeth Borneová už prezidentu předložila jména nových ministrů. Veřejnost by je mohla znát už začátkem příštího týdne. A vzápětí zřejmě budou čelit hlasování o důvěře v bojovně naladěném parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 37 mminutami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 1 hhodinou

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 1 hhodinou

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 2 hhodinami

Evropa bude svou roli v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 4 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 5 hhodinami

VideoUmělá inteligence stráží u San Francisca velryby a varuje lodě před srážkou

Biologové v zálivu San Francisca se snaží zabránit stále častějším srážkám velryb s loďmi. Využívat k tomu začali umělou inteligenci, která dovede rozeznat plejtváky i v noci. Mohou pak včas varovat lodě, aby se zvířatům vyhnuly. Námořníci si totiž kytovců často všimnou příliš pozdě, obzvlášť v noci nebo v mlze. Mořští biologové však věří, že lepší zrak než lidé mohou mít technologie. Na kopcích, majácích i přívozech v zátoce se proto nově objevil systém, který by měl odhalit velryby připlouvající za potravou do vzdálenosti čtyř kilometrů. WhaleSpotter je námořní elektronické zařízení, které kombinuje kameru s termovizí a umělou inteligenci k rozpoznání velryb ve dne i v noci. Loni v zálivu zahynulo 21 plejtváků šedých, z toho skoro polovina po střetu s lodí.
před 6 hhodinami
Načítání...