Rodila, když začala invaze, syna poprvé viděla v krytu. Přesto se Marija zatím nechystá Ukrajinu opustit

3 minuty
Události: Příběh Ukrajinky, která syna po porodu viděla až v krytu
Zdroj: ČT24

Někteří Ukrajinci svou zemi navzdory probíhající válce opustit nechtějí. Aspoň prozatím se k tomu nechystá ani Marija Šostaková. Den po začátku ruské invaze přivedla na svět syna – první společné chvíle prožili v krytu. Cesta z kyjevského předměstí za hranice je teď podle ní příliš riskantní.

Kvůli problémům v těhotenství Marija Šostaková v jedné z kyjevských porodnic ležela ještě pár dní před prvními kontrakcemi. Ty začala cítit v den, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. „Možná to zní zvláštně, ale když jsem rodila, tak to byl skutečně jediný okamžik, kdy jsem úplně zapomněla na to, že za okny se právě bojuje,“ vzpomíná nyní.

Marijina syna zdravotníci okamžitě po narození odnesli do krytu. Ona musela na operaci. „Zhruba čtyři hodiny jsem nevěděla, kde jsou (můj manžel a syn). Pak se znovu ozvaly sirény a zdravotníci mě převezli do krytu. Tam, v bunkru, jsem poprvé uviděla svého syna,“ vypráví.

Z bunkru „útěk“ na chalupu

O pár hodin později slyšela výbuchy – podle ukrajinských úřadů zasáhla ruská střela obytný dům, který leží zhruba čtyři sta metrů od porodnice. Marija se proto rozhodla hlavní město co nejdřív opustit.

„Představovala jsem si to jinak, slavnostněji, s květinami. Rodiče, přátelé, známí by nás přišli přivítat a udělali bychom si fotku na památku,“ říká Šostaková. Namísto oslav ale rodina nasedla do auta a odjela na chalupu na předměstí Kyjeva. K tomu se v tu chvíli blížil konvoj ruských tanků a dělostřeleckých vozidel.

Cesta z chaty na hranice by trvala několik dní a Marijin syn nemá rodný list – to jsou hlavní důvody, proč zatím o odchodu z Ukrajiny novopečená maminka neuvažuje. Ve vesnici, ve které teď je, navíc sirény zní jen výjimečně. Nejvíc proto teď řeší to, jak dostat svého syna na první lékařskou prohlídku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 9 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 29 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 55 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...