Ruští boháči hledají nového lídra za Putina, změna může být v řádu týdnů, řekl historik Kelin

Nahrávám video

Historik a bývalý člen rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin s odkazem na svého přítele (a také historika) Andreje Zubova řekl, že změna v Rusku by mohla nastat už v řádu týdnů, protože část ruských boháčů a oligarchů není spokojená s kroky prezidenta Vladimira Putina. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM).

„On (Zubov) mluví o pyramidě, kde 80 procent obyvatel žije v chudobě nebo na její hranici, většina z nich podporuje válku (na Ukrajině) a věří státní propagandě,“ zahájil popis situace v Rusku v diskuzním pořadu Kelin. Následuje prý skupina 18 až 19 procent lidí, kteří jsou vzdělanější, s válkou většinou nesouhlasí, ale jsou často závislí na státu.

„A pak je tu ta špička pyramidy, to jedno až dvě procenta, co prodala svědomí za miliardové zisky. Tihle lidé už teď panikaří kvůli sankcím, nejsou už tak docela loajální a hledají nového lídra, který by nechal systém (v Rusku) takový, jaký je, ale zajistil jim původní benefity,“ popsal Kelin. Zároveň dodal, že podle Zubova změna nastane v řádu týdnů.

Oligarchové na Putina „nedosáhnou“

Kelin se ale obává, že sami ruští oligarchové na Putina, který si tohle všechno uvědomuje, nedosáhnou. „Bojí se (Putin) i vzpoury části armády, dnes si oligarchy už ani nepustí blízko. Věřím, že tenhle krunýř dokáže prolomit jen člověk se zkušenostmi z KGB, který zná Putinovo myšlení a je chytřejší než on,“ zamýšlí se Kelin.

Na obrovskou socioekonomickou nerovnost v Rusku poukázal v diskuzi i politický geograf Michael Romancov, podle nějž jedno procento nejzámožnějších Rusů vlastní asi 74 procent veškerého bohatství v zemi. A to i díky obrovskému nerostnému bohatství, kterým Rusko oplývá.

„Řeka petrodolarů, která v posledních desítkách let do Ruska plynula, byla tak obrovská, že i když to jedno procento (nejbohatších) většinu defraudovalo, tak na obyčejné Rusy přece jenom začalo něco zbývat,“ popsal Romancov.

A život lidí, kteří byli ještě v 90. letech zvyklí na to, že jim několik měsíců nepřišla výplata nebo důchod, se tak podle jeho názoru objektivně zlepšil. „To stačilo, aby u nich Putin vyvolal pocit blahobytu a relativního bezpečí,“ tvrdí Romancov.

Putin si podle obou hostů OVM moc udržuje i díky tomu, že důsledně potírá opozici. „Dává si extrémní pozor na to, aby každý, kdo začne vyčnívat, skončil v emigraci, vězení či na onom světě,“ zdůraznil politický geograf. 

„Opozice dnes už není v Rusku, ale v zahraničí. A těch několik statečných, co tam (v Rusku) zůstalo, čeká každou minutu, že si pro ně přijdou. Tohle začalo už v roce 1917 a říše zla, která se v Rusku od té doby rozjíždí, jen zdokonaluje technické prostředky. A absence morálky a etiky je teď jen víc vidět,“ upozornil Kelin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 49 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...