Taliban poprvé od převzetí moci v Afghánistánu jednal v Evropě

2 minuty
Události: Taliban vyjednává v Evropě
Zdroj: ČT24

Delegace afghánského vládnoucího islamistického hnutí Taliban vedla první oficiální jednání v Evropě od srpnového převzetí moci v Afghánistánu. Setkání za zavřenými dveřmi se konala v hotelu v horách nad norskou metropolí Oslo. Třídenní rozhovory, které se mají zabývat především zmírněním humanitární krize v zemi, začaly v neděli přímým setkáním mezi zástupci Talibanu a občanské společnosti.

„Žádáme je, aby rozmrazili afghánská aktiva a netrestali běžné Afghánce kvůli politické debatě,“ řekl v neděli v noci delegát Talibanu Šafiulláh Azam. „Kvůli hladovění, kvůli smrtící zimě nastal myslím čas na to, aby mezinárodní společenství podpořilo Afghánce, a ne je trestalo kvůli politickým rozepřím,“ řekl Azam.

Západ zmrazil aktiva ve výši téměř deseti miliard dolarů (téměř 215 miliard korun) ve Spojených státech a dalších západních zemích. Afghánistán čelí hrozbě dalšího zhoršování humanitární krize.

Ještě před samotnými rozhovory se západní diplomaté setkali s afghánskými aktivisty za ženská a lidská práva a vyslechli si požadavky zástupců občanské společnosti v Afghánistánu a afghánské diaspory a také jejich hodnocení současné situace. Setkání se zúčastnili také zástupci EU, USA, Británie, Francie, Itálie a hostujícího Norska.

Přes dvacet milionů lidí v zimě a o hladu

Ve společném prohlášení, které v noci na pondělí zveřejnil mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid, se účastníci jednání shodli, že „porozumění a spolupráce jsou jedinými řešeními všech problémů Afghánistánu“, a zdůraznili, že „všichni Afghánci musí spolupracovat na lepších politických, hospodářských a bezpečnostních výsledcích v zemi“.

OSN poskytla Afghánistánu určitou likviditu a umožnila talibanské administrativě platit za dovoz, včetně elektřiny. Zahraniční státy vládu Talibanu neuznávají. Islamisté se moci v Afghánistánu chopili loni v srpnu, když se ze země stahovali poslední vojáci USA a jejich spojenců.

Konta afghánské centrální banky uložená v USA jsou zmrazena a omezena byla také humanitární pomoc, na níž je Afghánistán do velké míry závislý. Světový potravinový program (WFP) varoval, že více než polovina obyvatel země, přibližně 22,8 milionu lidí, bude letos v zimě čelit akutnímu nedostatku potravin a hladu.

Produkce opia je pro Afghánce často jedinou možností

Jedním ze spolehlivých zdrojů příjmů je produkce tvrdých narkotik, kterou Taliban slíbil potírat. Podle místních je to jediný způsob, jak si zajistit živobytí. Nikde na světě se nevyrobí tolik narkotik, zejména opia a heroinu, jako v Afghánistánu.

Taliban oficiálně zakázal pěstování máku na opium v roce 2000, rok před teroristickými útoky z 11. září 2001 a následnou spojeneckou invazí. Jenže důsledností při vymáhání svého zákazu na územích pod svojí kontrolou hnutí během války proti spojencům nevynikalo. Navzdory bojům produkce stále rostla.

Loni se mák pěstoval na čtvrt milionech hektarů, což je jen o trochu méně než v rekordním roce 2017. Po stažení Američanů před necelým půlrokem Taliban tvrdil, že zemi vyčistí od drog. „Obchodovat s narkotiky je naprosto zakázané. Na tom pracujeme a máme dobrý plán, jak zabránit vývozu narkotik z Afghánistánu. S boží pomocí se nám to povede,“ prohlašoval mluvčí hnutí Zábulláh Mudžáhid.

3 minuty
Horizont ČT24: Taliban navzdory slibům nepotírá produkci opia
Zdroj: ČT24

Ve skutečnosti ale radikálové z ekonomických důvodů nehodlají farmářům v pěstování máku bránit. „Lidé u nás čelí bídě, hospodářsky jsou na tom špatně zejména obyvatelé venkova. Patří k nejchudším částem společnosti. Potřebují pomoc. Což znamená, že jim nemůžeme bránit v pěstování (máku). Vláda musí stát při lidech,“ tvrdí dnes Mudžáhid.

Talibanci si ze zisku ukrajují značnou část pro sebe. A navíc vědí, že doba se změnila a dnes už opium musí na lukrativním americkém a evropském trhu konkurovat levným syntetickým drogám z Číny nebo Indie. Pokud by se z trhu stáhli, těžko by se na něj vraceli zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...