Tři tisíce ruských vojáků cvičí u ukrajinských hranic

Ruská armáda vyslala na cvičení k ukrajinským hranicím asi tři tisíce vojáků a tři sta jednotek vojenské techniky, informuje agentura Interfax s odkazem na vyjádření ruských ozbrojených sil. Rusko v posledních měsících podle agentury Reuters u hranic s Ukrajinou soustředilo odhadem sto tisíc vojáků, což vyvolalo obavy Kyjeva a Západu, že by mohlo plánovat invazi.

Cvičení probíhá ve Voroněžské, Belgorodské, Brjanské a Smolenské oblasti, informoval Interfax. První tři jmenované regiony s Ukrajinou přímo sousedí. Do manévrů se zapojily tanky a bojová vozidla pěchoty. Vojáci cvičí mimo jiné střelbu z ručních zbraní a obrněných vozidel a organizaci pochodů, upřesnila armáda.

Deník The New York Times na začátku ledna zveřejnil svoji mapu ruských vojenských pozic a upozornil, že podle armádních analytiků Moskva v posledních měsících k ukrajinským hranicím přesouvala techniku, jejíž rozmisťování je jinak časově náročné. Některé tanky a obrněná vozidla podle listu cestovaly vlaky až ze Sibiře.

Shromažďování vojáků u ukrajinských hranic bylo tématem pondělních rozhovorů amerických a ruských diplomatů v Ženevě. Ruští zástupci odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu zaútočit, rozmístění armády označují za bezpečnostní záruku. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace.

„Obyčejní Rusové si válku nepřejí. I ruští politici říkají, že válka na Ukrajině není v jejich plánu. Říkají ale, že i konfrontace je jednou z možností,“ analyzuje zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek. Část populace je přesto podle něj ráda, že se Rusko vrací k velmocenské rétorice z období Sovětského svazu.

Rusové se sejdou se zástupci NATO ve středu

Delegace vedená ruským náměstkem ministerstva zahraničí Sergejem Rjabkovem v Ženevě požadovala, aby Ukrajina neměla přístup do Severoatlantické aliance (NATO). Případné začlenění východoevropské země do obranného paktu Západu považuje za ohrožení ruské národní bezpečnosti.

Náměstkyně amerického ministerstva zahraničí Wendy Shermanová nicméně jakékoliv garance odmítla. USA podle ní nedovolí změnu dlouhodobě platné politiky otevřených dveří NATO, tedy právo vstupu jakékoliv země, která splňuje podmínky.

Nahrávám video

Rožánek připomněl, že Rusko předložilo v návrzích dohody o bezpečnosti v Evropě tři zásadní témata. Vedle garance nerozšíření NATO na východ a stažení vojáků ze zemí východní Evropy a Balkánu, kteří tam nebyli před rokem 1997, je třetím požadavkem nerozmisťování raket středního a krátkého doletu v blízkosti hranic.

Shermanová po pondělním jednání také řekla, že by Rusko mělo situaci uklidnit stažením svých vojsk. Zároveň vyjádřila připravenost jednat o vzájemném omezení rozsahu vojenských cvičení i držení některých raketových systémů.

„Víme, o čem se nejednalo. Nejednalo se o těch ruských návrzích, které zazněly ve veřejném prostoru. Také víme, o čem se dlouhodobě jednat nedá, a to jsou věci, které se přímo týkají evropské bezpečnosti a evropských suverénních států, ty budou řešeny v multilaterálních formátech,“ komentuje pondělní schůzku stálý představitel ČR při NATO Jakub Landovský. 

Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Miřejovského si Spojené státy zakládají na tom, aby o tématech týkajících se NATO nebo Ukrajiny nejednaly samy, ale vždy společně se zástupci všech zainteresovaných zemí.

Zda budou rozhovory pokračovat, se Moskva podle Rjabkova rozhodne po středečním setkání Rady NATO-Rusko v Bruselu. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov ale předeslal, že Rusko nevidí zásadní důvod k optimismu.

„Vždycky, když se rozbíhá taková zásadní debata o bezpečnosti a o pravidlech, která se ale netýká pouze Evropy, to bude mít globální konsekvence. Na začátku strany přednesou maximalistické pozice,“ říká Landovský. Stejný postup očekává i u středečních jednání.

„Doufáme, že diplomatická jednání budou pokračovat. Na stole je ale i možnost agrese a je potřeba si uvědomit, že ta volba je na Rusku. Rusko teď musí rozhodnout, jaký bude další postup. NATO pouze potvrzuje svou setrvalou vůli podílet se na dialogu,“ tvrdí Landovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
09:03Aktualizovánopřed 15 mminutami

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 4 hhodinami

Salvadorská armáda chce na Haiti s místními silami potlačit gangy, má i robotické psy

Salvadorští vojáci spolu s haitskou policií a armádou minulý týden získali zpět z rukou gangů národní stadion v metropoli Port-au-Prince. Salvadorský prezident Nayib Bukele na sociální síti X zveřejnil videozáznam z této operace, na němž je vidět, jak armáda na stadionu používá robotické psy s puškou. Podle serveru BBC Mundo ale není zřejmé, zda je využila přímo při zásahu.
před 5 hhodinami

Při požáru obchodu v thajském letovisku zemřelo jedenáct lidí

Při požáru obchodu v thajském letovisku Patong v pondělí časně ráno místního času zemřelo jedenáct lidí, dalších nejméně šestnáct osob bylo zraněno. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní policii, podle ní mezi oběťmi ani zraněnými nejsou turisté.
před 5 hhodinami

Několik států žádá Izrael, aby neomezoval pomoc pro Pásmo Gazy

Spojené království, Itálie, Austrálie a Kanada vyzývají Izrael, aby neomezoval proudění humanitární pomoci do Pásma Gazy. V prohlášení to uvedli ministři zahraničí jednotlivých zemí. Podobné prohlášení vydala v sobotu i unijní diplomacie. Státy poukazují na špatnou humanitární situaci na palestinském území, která se zhoršuje s příchodem zimy i kvůli nedávným záplavám.
před 8 hhodinami

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den nejvíc migrantů od vedení záznamů

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu na patnácti lodích celkem 1580 migrantů, což je nejvyšší počet od vedení těchto záznamů. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom informovala agentura EFE. I v neděli na Kanárské ostrovy připlulo přes tisíc migrantů. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Estonsko uzavře hraniční přechody s Ruskem kvůli hrozbě sabotáže

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil ministr zahraničí Margus Tsahkna nedlouho poté, co bezpečnostní složky ohlásily, že zmařily sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Důvodem jsou podle ministra jasné důkazy, že útok nařídila ruská vojenská rozvědka GRU. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva postup Tallinu označila za „další projev rusofobie“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Jemenská vláda posiluje obranu Adenu, hútíové postupují

Útok hútíjských povstalců si nedaleko Adenu vyžádal životy nejméně pěti lidí. Dalších osm osob utrpělo zranění. S odkazem na tři vojenské a jeden vládní zdroj o tom informovala agentura AFP. Aden je dočasným sídlem mezinárodně uznávané jemenské vlády. Provládní jednotky posílí obranu Adenu, ovšem stáhnou se z okolí průlivu Báb al-Mandab. Podle vládních a armádních zdrojů agentury AFP povstalci postoupili a nyní se nacházejí zhruba šedesát kilometrů od Adenu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.