Jednání o íránském jaderném programu jsou ve slepé uličce, možná zůstanou bez dohody

Nahrávám video
Jednání ve Vídni o jaderném programu
Zdroj: ČT24

Na konci listopadu začala ve Vídni nová jednání o možném oživení dohody o íránském jaderném programu. Vyjednávání s Teheránem se účastní Rusko, Čína, Francie, Velká Británie a Německo. Írán však posílil svůj jaderný program a řada vyjednavačů veřejně vyjadřuje skepsi ohledně budoucnosti těchto rozhovorů.

Jednání ve Vídni nemají zatím žádné výsledky, podle blízkovýchodního zpravodaje České televize Davida Borka by to však nutně nemuselo znamenat, že nedojde k výsledné dohodě. „Máme z dějin mnoho případů, kdy eskalace požadavků nakonec vedla k rychlému řešení. Nikdy nevíme dopředu, jestli zdržování a průtahy jsou taktikou, nebo strategií si ta jednání odsedět a k ničemu nedojít.“

Podle Borka ale v tomto případě jde spíše o druhou variantu. „Potvrzují to i někteří účastníci vídeňských rozhovorů. Írán neeskaluje své požadavky v rámci běžných pravidel hry. Zdá se spíš, že opravdu nemá zájem dohodu přijmout. Británie, Francie a Německo vydaly společné prohlášení, podle kterého to vypadá, že jednání nemají východisko a že se blíží chvíle, kdy už nebude možné mezinárodní dohodu zachránit.“

Na prohlášení evropských mocností reagoval Írán s tím, že naopak Západ se nesnaží dohodu uzavřít a že diplomacie je obousměrná ulička.

Dohoda byla uzavřena v roce 2015. Poté od ní odstoupily Spojené státy americké, protože podle nich začal Írán porušovat smluvená pravidla.

Írán ve středu mezinárodní diplomacie

Není to ale jediné setkání, na kterém se v posledních dnech řeší íránský jaderný program. „Nedávno se konal summit arabských zemí z Perského zálivu, který vyzval Írán, aby přestal být hrozbou pro region. Izraelský ministr zahraničí byl na návštěvě USA a o Íránu se také mluvilo,“ doplnil Borek.

Íránským jaderným programem se zabývá i další organizace v rakouské metropoli. Konkrétně jde o Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, která spadá pod Organizaci spojených národů.

„Její předseda také vyjádřil zklamání nad tím, že inspektoři nejsou schopni řádně pracovat na území Íránu a kontrolovat, jak vypadají kontury íránského jaderného programu. V Karadži je jedno nukleární pracoviště, kam nemá kontrola v tuto chvíli přístup. Írán tvrdí, že umožňuje přístup pouze na místa, která byla předem dohodnutá. Z dějin známe případy, kdy země, které se později staly jadernými mocnostmi, omezovaly kontroly, protože budovaly nová jaderná zařízení,“ dodal zpravodaj.

Podle Borka se tedy zdá, že podzim 2021 se ve světové diplomacii nese ve znamení jednání, o co jde Íránu a jestli s ním mezinárodní společenství bude schopno dosáhnout dohody, případně co by se dělo potom, pokud by taková dohoda možná nebyla.

Dá se očekávat vojenská odpověď?

Írán svůj jaderný program spustil už za šáha, tehdy s požehnáním Západu v rámci programu pro mírové využití jaderné energie. „Program byl po Islámské revoluci na nějaký čas opuštěn, ale zhruba od počátku tohoto století jsme svědky neustálých střetů mezi Íránem a mezinárodním společenství ohledně íránského jádra. Je velkou otázkou, jestli Írán má v tuto chvíli úmysly vyloženě mírové, tedy že by chtěl využívat jádro jako zdroj energie. Druhá možnost je ta, že hrozbu jaderného arzenálu Írán využívá pouze takticky. Třetí scénář je ten nejděsivější –⁠ a to, že Írán opravdu směřuje k jaderné bombě. Není to žádná konspirační teorie, naopak logicky zapadá do toho, jak se Írán v posledních dekádách chová,“ konstatuje Borek.

Jaká reakce se očekává od USA v případě, že by k dohodě nedošlo? „Spojené státy a obecně Západ jsou si samozřejmě vědomy toho, že by se něco jako konflikt mohlo stát. Je tady ale problém, protože západní politici, a obzvláště ti v Americe, jsou v tuto chvíli v dějinné fázi nejnižšího zájmu se na Blízkém východě angažovat. Varianta, že na íránskou jadernou bombu by Washington odpověděl vojensky, je na stole. Amerika to připouští, ale otázkou zůstává, zda to doopravdy země udělá, potom, co se horko těžko vysekala z válek v Iráku a Afghánistánu,“ komentuje zpravodaj.

I Izrael má podle Borka na stole plán vojenského úderu. „Írán je ale úplně jiný soupeř, než byla Sýrie, proti jejímuž jadernému programu Izrael vystupoval, a také jiný protivník než Saddám Husajn v Iráku. Írán je technologicky z hlediska lidských zdrojů velmi vyspělým rivalem v porovnání s arabskými státy, které proti Izraeli také vystupují,“ uzavírá zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 7 mminutami

Deset mrtvých po střelbě na západě Kanady

Deset lidí včetně útočnice zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 25 mminutami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 3 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...