Jednání o íránském jaderném programu jsou ve slepé uličce, možná zůstanou bez dohody

10 minut
Jednání ve Vídni o jaderném programu
Zdroj: ČT24

Na konci listopadu začala ve Vídni nová jednání o možném oživení dohody o íránském jaderném programu. Vyjednávání s Teheránem se účastní Rusko, Čína, Francie, Velká Británie a Německo. Írán však posílil svůj jaderný program a řada vyjednavačů veřejně vyjadřuje skepsi ohledně budoucnosti těchto rozhovorů.

Jednání ve Vídni nemají zatím žádné výsledky, podle blízkovýchodního zpravodaje České televize Davida Borka by to však nutně nemuselo znamenat, že nedojde k výsledné dohodě. „Máme z dějin mnoho případů, kdy eskalace požadavků nakonec vedla k rychlému řešení. Nikdy nevíme dopředu, jestli zdržování a průtahy jsou taktikou, nebo strategií si ta jednání odsedět a k ničemu nedojít.“

Podle Borka ale v tomto případě jde spíše o druhou variantu. „Potvrzují to i někteří účastníci vídeňských rozhovorů. Írán neeskaluje své požadavky v rámci běžných pravidel hry. Zdá se spíš, že opravdu nemá zájem dohodu přijmout. Británie, Francie a Německo vydaly společné prohlášení, podle kterého to vypadá, že jednání nemají východisko a že se blíží chvíle, kdy už nebude možné mezinárodní dohodu zachránit.“

Na prohlášení evropských mocností reagoval Írán s tím, že naopak Západ se nesnaží dohodu uzavřít a že diplomacie je obousměrná ulička.

Dohoda byla uzavřena v roce 2015. Poté od ní odstoupily Spojené státy americké, protože podle nich začal Írán porušovat smluvená pravidla.

Írán ve středu mezinárodní diplomacie

Není to ale jediné setkání, na kterém se v posledních dnech řeší íránský jaderný program. „Nedávno se konal summit arabských zemí z Perského zálivu, který vyzval Írán, aby přestal být hrozbou pro region. Izraelský ministr zahraničí byl na návštěvě USA a o Íránu se také mluvilo,“ doplnil Borek.

Íránským jaderným programem se zabývá i další organizace v rakouské metropoli. Konkrétně jde o Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, která spadá pod Organizaci spojených národů.

„Její předseda také vyjádřil zklamání nad tím, že inspektoři nejsou schopni řádně pracovat na území Íránu a kontrolovat, jak vypadají kontury íránského jaderného programu. V Karadži je jedno nukleární pracoviště, kam nemá kontrola v tuto chvíli přístup. Írán tvrdí, že umožňuje přístup pouze na místa, která byla předem dohodnutá. Z dějin známe případy, kdy země, které se později staly jadernými mocnostmi, omezovaly kontroly, protože budovaly nová jaderná zařízení,“ dodal zpravodaj.

Podle Borka se tedy zdá, že podzim 2021 se ve světové diplomacii nese ve znamení jednání, o co jde Íránu a jestli s ním mezinárodní společenství bude schopno dosáhnout dohody, případně co by se dělo potom, pokud by taková dohoda možná nebyla.

Dá se očekávat vojenská odpověď?

Írán svůj jaderný program spustil už za šáha, tehdy s požehnáním Západu v rámci programu pro mírové využití jaderné energie. „Program byl po Islámské revoluci na nějaký čas opuštěn, ale zhruba od počátku tohoto století jsme svědky neustálých střetů mezi Íránem a mezinárodním společenství ohledně íránského jádra. Je velkou otázkou, jestli Írán má v tuto chvíli úmysly vyloženě mírové, tedy že by chtěl využívat jádro jako zdroj energie. Druhá možnost je ta, že hrozbu jaderného arzenálu Írán využívá pouze takticky. Třetí scénář je ten nejděsivější –⁠ a to, že Írán opravdu směřuje k jaderné bombě. Není to žádná konspirační teorie, naopak logicky zapadá do toho, jak se Írán v posledních dekádách chová,“ konstatuje Borek.

Jaká reakce se očekává od USA v případě, že by k dohodě nedošlo? „Spojené státy a obecně Západ jsou si samozřejmě vědomy toho, že by se něco jako konflikt mohlo stát. Je tady ale problém, protože západní politici, a obzvláště ti v Americe, jsou v tuto chvíli v dějinné fázi nejnižšího zájmu se na Blízkém východě angažovat. Varianta, že na íránskou jadernou bombu by Washington odpověděl vojensky, je na stole. Amerika to připouští, ale otázkou zůstává, zda to doopravdy země udělá, potom, co se horko těžko vysekala z válek v Iráku a Afghánistánu,“ komentuje zpravodaj.

I Izrael má podle Borka na stole plán vojenského úderu. „Írán je ale úplně jiný soupeř, než byla Sýrie, proti jejímuž jadernému programu Izrael vystupoval, a také jiný protivník než Saddám Husajn v Iráku. Írán je technologicky z hlediska lidských zdrojů velmi vyspělým rivalem v porovnání s arabskými státy, které proti Izraeli také vystupují,“ uzavírá zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 10 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...