Jednání o íránském jaderném programu jsou ve slepé uličce, možná zůstanou bez dohody

Nahrávám video
Jednání ve Vídni o jaderném programu
Zdroj: ČT24

Na konci listopadu začala ve Vídni nová jednání o možném oživení dohody o íránském jaderném programu. Vyjednávání s Teheránem se účastní Rusko, Čína, Francie, Velká Británie a Německo. Írán však posílil svůj jaderný program a řada vyjednavačů veřejně vyjadřuje skepsi ohledně budoucnosti těchto rozhovorů.

Jednání ve Vídni nemají zatím žádné výsledky, podle blízkovýchodního zpravodaje České televize Davida Borka by to však nutně nemuselo znamenat, že nedojde k výsledné dohodě. „Máme z dějin mnoho případů, kdy eskalace požadavků nakonec vedla k rychlému řešení. Nikdy nevíme dopředu, jestli zdržování a průtahy jsou taktikou, nebo strategií si ta jednání odsedět a k ničemu nedojít.“

Podle Borka ale v tomto případě jde spíše o druhou variantu. „Potvrzují to i někteří účastníci vídeňských rozhovorů. Írán neeskaluje své požadavky v rámci běžných pravidel hry. Zdá se spíš, že opravdu nemá zájem dohodu přijmout. Británie, Francie a Německo vydaly společné prohlášení, podle kterého to vypadá, že jednání nemají východisko a že se blíží chvíle, kdy už nebude možné mezinárodní dohodu zachránit.“

Na prohlášení evropských mocností reagoval Írán s tím, že naopak Západ se nesnaží dohodu uzavřít a že diplomacie je obousměrná ulička.

Dohoda byla uzavřena v roce 2015. Poté od ní odstoupily Spojené státy americké, protože podle nich začal Írán porušovat smluvená pravidla.

Írán ve středu mezinárodní diplomacie

Není to ale jediné setkání, na kterém se v posledních dnech řeší íránský jaderný program. „Nedávno se konal summit arabských zemí z Perského zálivu, který vyzval Írán, aby přestal být hrozbou pro region. Izraelský ministr zahraničí byl na návštěvě USA a o Íránu se také mluvilo,“ doplnil Borek.

Íránským jaderným programem se zabývá i další organizace v rakouské metropoli. Konkrétně jde o Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, která spadá pod Organizaci spojených národů.

„Její předseda také vyjádřil zklamání nad tím, že inspektoři nejsou schopni řádně pracovat na území Íránu a kontrolovat, jak vypadají kontury íránského jaderného programu. V Karadži je jedno nukleární pracoviště, kam nemá kontrola v tuto chvíli přístup. Írán tvrdí, že umožňuje přístup pouze na místa, která byla předem dohodnutá. Z dějin známe případy, kdy země, které se později staly jadernými mocnostmi, omezovaly kontroly, protože budovaly nová jaderná zařízení,“ dodal zpravodaj.

Podle Borka se tedy zdá, že podzim 2021 se ve světové diplomacii nese ve znamení jednání, o co jde Íránu a jestli s ním mezinárodní společenství bude schopno dosáhnout dohody, případně co by se dělo potom, pokud by taková dohoda možná nebyla.

Dá se očekávat vojenská odpověď?

Írán svůj jaderný program spustil už za šáha, tehdy s požehnáním Západu v rámci programu pro mírové využití jaderné energie. „Program byl po Islámské revoluci na nějaký čas opuštěn, ale zhruba od počátku tohoto století jsme svědky neustálých střetů mezi Íránem a mezinárodním společenství ohledně íránského jádra. Je velkou otázkou, jestli Írán má v tuto chvíli úmysly vyloženě mírové, tedy že by chtěl využívat jádro jako zdroj energie. Druhá možnost je ta, že hrozbu jaderného arzenálu Írán využívá pouze takticky. Třetí scénář je ten nejděsivější –⁠ a to, že Írán opravdu směřuje k jaderné bombě. Není to žádná konspirační teorie, naopak logicky zapadá do toho, jak se Írán v posledních dekádách chová,“ konstatuje Borek.

Jaká reakce se očekává od USA v případě, že by k dohodě nedošlo? „Spojené státy a obecně Západ jsou si samozřejmě vědomy toho, že by se něco jako konflikt mohlo stát. Je tady ale problém, protože západní politici, a obzvláště ti v Americe, jsou v tuto chvíli v dějinné fázi nejnižšího zájmu se na Blízkém východě angažovat. Varianta, že na íránskou jadernou bombu by Washington odpověděl vojensky, je na stole. Amerika to připouští, ale otázkou zůstává, zda to doopravdy země udělá, potom, co se horko těžko vysekala z válek v Iráku a Afghánistánu,“ komentuje zpravodaj.

I Izrael má podle Borka na stole plán vojenského úderu. „Írán je ale úplně jiný soupeř, než byla Sýrie, proti jejímuž jadernému programu Izrael vystupoval, a také jiný protivník než Saddám Husajn v Iráku. Írán je technologicky z hlediska lidských zdrojů velmi vyspělým rivalem v porovnání s arabskými státy, které proti Izraeli také vystupují,“ uzavírá zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěSi v Pekingu přijal Trumpa, oba mluvili o lepších vztazích

Čínský vůdce Si Ťin-pching ve čtvrtek uvítal amerického prezidenta Donalda Trumpa při jeho oficiální návštěvě Číny. Jednání, které chtějí věnovat především snaze o zlepšení obchodních vztahů, předcházela ceremonie před prezidentským palácem spojená s přehlídkou armádních jednotek. Podle tiskových agentur Si na úvod jednání s Trumpem prohlásil, že Čína a Spojené státy by měly být partnery a nikoli rivaly. Dodal, že stabilita vztahů obou velmocí je dobrá pro svět. Trump poté řekl, že vztahy obou zemí budou lepší než kdy dříve.
03:34Aktualizovánopřed 22 mminutami

Kyjev čelí masivnímu útoku ruských dronů a střel, uvádí činitelé

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelí masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů, uvedli místní činitelé. Zasaženo podle nich bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony země napadené Ruskem, včetně Charkovské, Sumské a Černihivské oblasti.
před 1 hhodinou

Izrael asi čekají předčasné volby, koalice chce hlasovat o rozpuštění parlamentu

Parlamentní většina podporující izraelského premiéra Benjamina Netanjahua předložila návrh zákona o rozpuštění Knesetu (izraelského parlamentu), který otevírá cestu k předčasným volbám, uvedla Netanjahuova strana Likud. Podle serveru The Times of Israel (ToI) jsou pod návrhem podepsány všechny koaliční strany a předběžné hlasování se uskuteční nejdříve příští pondělí, podle agentury AFP však zřejmě až příští středu. Návrh je podle ToI snahou koaliční vlády o kontrolu nad legislativním procesem.
před 7 hhodinami

VideoPadesát let po operaci v Entebbe o ní vychází česky kniha Ida Netanjahua

Jonatan Netanjahu velel coby třicetiletý podplukovník riskantní operaci, při níž v roce 1976 elitní izraelské komando Sajeret Matkal zachránilo 102 ze 106 židovských rukojmí z ugandského letiště v Entebbe, kde zároveň zlikvidovalo všech sedm palestinských a německých teroristů, kteří je unesli. Sám při tom přišel o život. O svém bratru Jonatanovi napsal izraelský veterán a spisovatel Ido Netanjahu knihu, která nyní vychází v češtině pod názvem Joniho poslední bitva. S nejmladším z bratrů Netanjahuových, který v knize slavnou operaci popisuje díky desítkám sesbíraných svědectví minutu po minutě, mluvil pro Horizont ČT24 Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Senát USA potvrdil Kevina Warshe do funkce šéfa Fedu

Americký Senát ve středu potvrdil Kevina Warshe (56) jako nového šéfa centrální banky USA (Fed). Warsh nahradí Jeroma Powella (73), který je dlouhodobě terčem kritiky prezidenta Donalda Trumpa, protože nesnížil úrokové sazby tak, jak si přál.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko podniklo jeden z nejdéle trvajících útoků na Ukrajinu

Rusko ve středu vyslalo proti Ukrajině přinejmenším osm set dronů. Zabily šest lidí, desítky dalších zranily, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že po dronech mohou následovat i ruské rakety a střely. Útoky ruských dronů na Zakarpatskou oblast Ukrajiny, kde žije početná maďarská menšina, odsoudilo Maďarsko. Ukrajina podle slovenské policie kvůli masivnímu celodennímu náletu asi na dvě hodiny uzavřela hraniční přechody se Slovenskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko je a zůstane hlavní hrozbou pro budoucnost Evropy, řekl Pavel po jednání B9

Tématem jednání bylo nejen posílení bezpečnosti na východním a severním křídle Aliance ve světle ruské hrozby a pokračujících hybridních akcí, byla to ale i příprava na summit v Ankaře, řekl prezident Petr Pavel po jednání na summitu Bukurešťské devítky (B9). Lídři B9 se podle Pavla shodli na tom, že Rusko je největší hrozbou pro budoucnost Evropy. Podle polského prezidenta Karola Nawrockého musí summit v Ankaře vyslat vzkaz o jednotě Aliance. Summitu v Bukurešti se zúčastnili také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Lotyšsku se po demisi ministra obrany rozpadla vládní koalice

Pět měsíců před parlamentními volbami se v Lotyšsku po odstoupení ministra obrany rozpadla vládní koalice složená ze tří stran, uvedla agentura DPA. Jen několik dní po ministrově rezignaci jeho levicově orientovaná strana Progresivní oznámila, že nebude podporovat vládu, která tak ztrácí parlamentní většinu.
před 12 hhodinami
Načítání...