Nový německý kancléř Scholz navštívil Francii. „Drahý Olafe,“ vítal ho Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek přijal nového německého kancléře Olafa Scholze. Paříž je prvním cílem zahraniční cesty kancléře, který se ujal úřadu ve středu. Z Francie zamířil do Bruselu, kde se sešel s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Jednat bude také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Agentura Reuters napsala, že Macron a Scholz se pozdravili ťuknutím pěstí. Šéf Elysejského paláce německého hosta oslovil „drahý Olafe“. Politici jednali o problémech v Evropské unii i za jejími hranicemi.

Hovořili třeba o napětí na ukrajinsko-ruské hranici, kde Moskva soustřeďuje značné vojenské síly. Scholz vyzval, aby se opět konaly rozhovory takzvané Normandské čtyřky, tedy Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa. Kancléř zároveň řekl, že hranice nesmí být narušovány. 

Reuters informuje, že Macron a Scholz se snažili mírnit význam rozdílných postojů obou zemí ohledně reformy unijních rozpočtových pravidel a zařazení jadrné energetiky mezi zelené investice. Zatímco Macron chce stavět nové reaktory, Německo hodlá jaderné elektrárny postupně uzavřít.

„Je jasné, že každá země sleduje svou vlastní strategii boje s klimatickou změnou zapříčiněnou člověkem. Spojuje nás to, že uznáváme odpovědnost a jsme ambiciózní,“ prohlásil Macron a dodal, že Německo se rozhodlo spoléhat na rozšiřování obnovitelné energie.

Francie se bude v nadcházejícím šestiměsíčním předsednictví EU snažit získat německou podporu pro plán na úpravu unijních rozpočtových pravidel. „Věřím, že společně dokážeme řešit problémy, které jsou před námi a že můžeme pokračovat v růstu, který jsme podpořili fondem obnovy,“ prohlásil Scholz.

Francii a Německo rozděluje otázka ruského plynu

Oba státníci potvrdili pevnost francouzsko-německých vztahů. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters může být schůzka pro Macrona příležitostí k posílení jeho role ve francouzsko-německém partnerství poté, co z funkce po šestnácti letech odešla kancléřka Angela Merkelová.

Reuters ale připomíná, že rozdílné názory mají v některých zásadních otázkách, jako je dovoz plynu z Ruska, evropská obranná politika nebo vztahy s dalšími velkými politickými a hospodářskými soupeři včetně Číny.

Macron je prezidentem Francie od roku 2017 a očekává se, že se za rok bude ucházet o znovuzvolení. Macron se pokusí využít nadcházející francouzské předsednictví v Radě EU k prosazení svých priorit, zatímco Scholz bude v úřadu nováčkem. Velikost německé ekonomiky nicméně staví v jistém ohledu kancléře do silnější pozice.

Scholz chce silnou Unii

Po jednání s Macronem zamířil Scholz do Bruselu na schůzku s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Po jednání oznámil, že nová německá vláda bude nadále usilovat o silnou a suverénní Evropskou unii, její přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství a společný boj proti nemoci covid-19.

Šéfka unijní exekutivy ocenila pokračování proevropského přístupu Berlína a označila Německo za příklad pro ekologickou transformaci. Scholz se přihlásil k výrazně proevropskému kurzu své předchůdkyně Angely Merkelové, za jejíž šestnáctileté vlády bylo Německo klíčovým hybatelem evropské integrace.

„Německá politika musí vnímat přímou odpovědnost za pokrok Evropy,“ řekl sociálnědemokratický kancléř.

Někdejší německá ministryně obrany von der Leyenová patří ke konkurenčním křesťanským demokratům. Zdůraznila však, že příslušnost k rozdílným stranám nemusí být překážkou. „Známe se osobně řadu let a máme za sebou dobrou a důvěryhodnou spolupráci,“ řekla na adresu svého bývalého vládního kolegy, donedávna ministra financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud USA nepovolil deportace Venezuelanů podle zákona z 18. století

Americký nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti svůj dočasný zákaz vyhošťování Venezuelanů na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století. Informuje o tom agentura AP, která připomíná, že zákona, který se dosud využíval jen v dobách válek, se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží využívat pro usnadnění deportací.
před 50 mminutami

Evropa se probudila a ví, co musí udělat, řekla na summitu EPC von der Leyenová

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurátor ICC Khan dočasně odstoupil z funkce, čelí podezření ze sexuálních deliktů

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dočasně odstoupil ze své funkce v době, kdy ho vyšetřovatelé z OSN prověřují kvůli podezření ze sexuálních deliktů. S odvoláním na Khanův úřad o tom informuje agentura Reuters, podle níž je to bezprecedentní krok a neexistuje žádný jasný postup, jak hlavního prokurátora nahradit.
před 3 hhodinami

Za pokus o vraždu spisovatele Rushdieho dostal útočník 25 let vězení

Za pokus o vraždu spisovatele Salmana Rushdieho americký soud na 25 let poslal do vězení útočníka Hadiho Matara, informuje agentura AP. Matar, který má americké a libanonské občanství, na známého autora zaútočil nožem v srpnu 2022 v neziskovém vzdělávacím centru na západě amerického státu New York a zasadil mu více než deset ran. Rushdie v důsledku útoku oslepl na jedno oko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropští lídři se shodují na nutnosti většího tlaku vůči Moskvě

Rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu, kde se obě strany domluvily na dosud největší výměně zajatců, ale nikoliv na příměří, komentovali evropští političtí lídři. Mnozí z nich se shodují na nutnosti většího nátlaku na Kreml, pokud bude dál stát v cestě okamžitému zastavení bojů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně zajatců

K jednacímu stolu v Istanbulu poprvé od března 2022 zasedli zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka. Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany. Obě země si podle Ankary také vymění písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se též dohodly na dalším jednání. Delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem jednaly o zastavení bojů, na příměří se ale neshodly.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tusk obvinil ruské hackery z útoku na weby vládních stran

Polský premiér Donald Tusk obvinil ruské hackery z útoku na internetové portály své strany Občanská platforma a jejích dvou koaličních partnerů, Levice a Polské lidové strany (PSL). Útok přišel dva dny před prvním kolem prezidentských voleb v zemi, která je klíčovým překladištěm západní pomoci Ukrajině, která se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi. Za favorita nedělního hlasování je pokládán kandidát Tuskovy strany.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zbloudilí, zanedbaní turisté mohou být ruští špioni, varuje Lotyšsko

Lotyšské bezpečnostní služby ve své výroční zprávě varují před osobami, které mohou vypadat jako ztracení turisté, ve skutečnosti se však jedná o ruské sabotéry či špiony. Informoval o tom server Euronews.
před 7 hhodinami
Načítání...