Nový německý kancléř Scholz navštívil Francii. „Drahý Olafe,“ vítal ho Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek přijal nového německého kancléře Olafa Scholze. Paříž je prvním cílem zahraniční cesty kancléře, který se ujal úřadu ve středu. Z Francie zamířil do Bruselu, kde se sešel s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Jednat bude také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Agentura Reuters napsala, že Macron a Scholz se pozdravili ťuknutím pěstí. Šéf Elysejského paláce německého hosta oslovil „drahý Olafe“. Politici jednali o problémech v Evropské unii i za jejími hranicemi.

Hovořili třeba o napětí na ukrajinsko-ruské hranici, kde Moskva soustřeďuje značné vojenské síly. Scholz vyzval, aby se opět konaly rozhovory takzvané Normandské čtyřky, tedy Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa. Kancléř zároveň řekl, že hranice nesmí být narušovány. 

Reuters informuje, že Macron a Scholz se snažili mírnit význam rozdílných postojů obou zemí ohledně reformy unijních rozpočtových pravidel a zařazení jadrné energetiky mezi zelené investice. Zatímco Macron chce stavět nové reaktory, Německo hodlá jaderné elektrárny postupně uzavřít.

„Je jasné, že každá země sleduje svou vlastní strategii boje s klimatickou změnou zapříčiněnou člověkem. Spojuje nás to, že uznáváme odpovědnost a jsme ambiciózní,“ prohlásil Macron a dodal, že Německo se rozhodlo spoléhat na rozšiřování obnovitelné energie.

Francie se bude v nadcházejícím šestiměsíčním předsednictví EU snažit získat německou podporu pro plán na úpravu unijních rozpočtových pravidel. „Věřím, že společně dokážeme řešit problémy, které jsou před námi a že můžeme pokračovat v růstu, který jsme podpořili fondem obnovy,“ prohlásil Scholz.

Francii a Německo rozděluje otázka ruského plynu

Oba státníci potvrdili pevnost francouzsko-německých vztahů. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters může být schůzka pro Macrona příležitostí k posílení jeho role ve francouzsko-německém partnerství poté, co z funkce po šestnácti letech odešla kancléřka Angela Merkelová.

Reuters ale připomíná, že rozdílné názory mají v některých zásadních otázkách, jako je dovoz plynu z Ruska, evropská obranná politika nebo vztahy s dalšími velkými politickými a hospodářskými soupeři včetně Číny.

Macron je prezidentem Francie od roku 2017 a očekává se, že se za rok bude ucházet o znovuzvolení. Macron se pokusí využít nadcházející francouzské předsednictví v Radě EU k prosazení svých priorit, zatímco Scholz bude v úřadu nováčkem. Velikost německé ekonomiky nicméně staví v jistém ohledu kancléře do silnější pozice.

Scholz chce silnou Unii

Po jednání s Macronem zamířil Scholz do Bruselu na schůzku s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Po jednání oznámil, že nová německá vláda bude nadále usilovat o silnou a suverénní Evropskou unii, její přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství a společný boj proti nemoci covid-19.

Šéfka unijní exekutivy ocenila pokračování proevropského přístupu Berlína a označila Německo za příklad pro ekologickou transformaci. Scholz se přihlásil k výrazně proevropskému kurzu své předchůdkyně Angely Merkelové, za jejíž šestnáctileté vlády bylo Německo klíčovým hybatelem evropské integrace.

„Německá politika musí vnímat přímou odpovědnost za pokrok Evropy,“ řekl sociálnědemokratický kancléř.

Někdejší německá ministryně obrany von der Leyenová patří ke konkurenčním křesťanským demokratům. Zdůraznila však, že příslušnost k rozdílným stranám nemusí být překážkou. „Známe se osobně řadu let a máme za sebou dobrou a důvěryhodnou spolupráci,“ řekla na adresu svého bývalého vládního kolegy, donedávna ministra financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 33 mminutami

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
před 43 mminutami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 3 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 5 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 6 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 7 hhodinami
Načítání...