Společnost Facebook se přejmenuje na Meta

Společnost Facebook nově ponese jméno Meta. Na čtvrteční konferenci to oznámil šéf podniku Marc Zuckerberg. Nové jméno, jež bude zastřešovat služby jako Facebook či Instagram, odkazuje na takzvané metaverzum, tedy internetový svět, který společnost buduje. Změna názvu přichází v době, kdy firma bojuje s kritikou zákonodárců i regulačních orgánů ohledně své tržní síly, algoritmických rozhodnutí i toho, jak na svých platformách přistupuje k projevům nenávisti či dezinformacím. Kritici mají za to, že přejmenování je zastírací manévr, který firmu problémů nezbaví.

Výběr řeckého slova „meta“, které může znamenat například „mimo“, nebo „za“, má podle Zuckerberga demonstrovat, že „je vždy možné vybudovat něco dalšího“. Zuckerberg očekává, že metaverza bude během příštího desetiletí používat miliarda lidí. Tento internetový svět bude podle něj místem, kde budou lidé moci komunikovat, pracovat a vytvářet produkty a obsah v rámci nového ekosystému, který vytvoří „miliony“ pracovních míst.

„Název Facebook už prostě nezahrnuje vše, co děláme,“ řekl Zuckerberg. Kromě stejnojmenné sociální sítě společnost nyní zastřešuje Instagram, Messenger, brýle pro virtuální realitu Oculus Quest, platformu virtuální reality Horizon a další. „Dnes jsme vnímáni jako společnost působící v oblasti sociálních médií,“ konstatoval. „Ale v naší DNA jsme společnost, která vytváří technologie pro propojování lidí,“ dodal.

Facebook silně investoval do virtuální a rozšířené reality a hodlá propojit téměř tři miliardy uživatelů prostřednictvím několika zařízení a aplikací. Minulý týden oznámil, že plánuje v Evropské unii v příštích pěti letech vytvořit deset tisíc pracovních míst se zaměřením na budování metaverza.

Kritika: Rebranding neřeší problémy

Rebranding, tedy přejmenování firmy, neodstraní nesčetné problémy Facebooku, které v posledních týdnech odhalily tisíce interních dokumentů, napsala agentura AP. Americká média z nich nadále publikují informace. Svědčí mimo jiné o neschopnosti firmy čelit nenávistnému obsahu na svých platformách v zemích jako je Indie, kterým není věnována taková pozornost jako Spojeným státům. Také dokumentují frustraci mnohých zaměstnanců Facebooku, kteří v zákulisí vyjadřují výhrady vůči přístupu vedení k problematickému obsahu, který se na platformách objevuje.

Dokumenty z Facebooku vynesla jeho bývalá zaměstnankyně Frances Haugenová. Ta později při slyšení v americkém Senátu uvedla, že produkty firmy poškozují děti, rozdělují společnost a oslabují demokracii. Jako první o části dokumentů informoval minulý měsíc deník The Wall Street Journal v sérii článků nazvané The Facebook Files. Zuckerberg do značné míry věc odmítá  jako nespravedlivou kritiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 1 mminutou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 17 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...