Výrazným tématem kampaně v Německu bylo klima. Den před volbami některé strany lákaly nerozhodné

11 minut
Události: Německo den před volbami
Zdroj: ČT24

Daně, minimální mzda či boj s koronavirem byly klíčovými spornými body německé volební kampaně. Jedno téma ale dominovalo, a tím je klimatická politika. Za problém číslo jedna ji totiž považuje více než čtyřicet procent německých voličů. Nejen Zelení proto slibují po volbách významné urychlení cesty k nulovým emisím.

Jen pár hodin před začátkem německých voleb se v Berlíně konala masivní demonstrace v čele s ikonou klimatického hnutí, Gretou Thunbergovou. Pro protestující představují současné volby hybatele celosvětového boje proti klimatické změně.

Dosluhující lídryně Angela Merkelová začínala kariéru jako ministryně životního prostředí. Nechala se fotit u tajících ledovců, říkalo se jí klimatická kancléřka. Jenže během její vlády emise načas dokonce stouply – když rozhodla o odstavení jaderných elektráren. Výpadek nahradilo uhlí.

Téměř všechny německé strany nyní voličům slibují, že největší evropskou ekonomiku bude do poloviny století pohánět především slunce a vítr. „Mnoho voličů si přeje radikální změnu klimatické politiky. Pak se ale zaleknou, když mají platit vyšší cenu energií,“ odhaduje politolog Frank Brettschneider.

To může být šancí pro Alternativu pro Německo. Jedinou parlamentní stranu, která ráznou klimatickou politiku neméně rázně odmítá. „Co jsou opravdové problémy lidí? Není to klimatická apokalypsa, klimatická krize. Je to klesající životní úroveň, inflace,“ hlásal volební lídr AfD Tino Chrupalla.

Boj vyostřuje i druhá strana. Oba soupeři o kancléřské křeslo, Olaf Scholz i Armin Laschet, slibují, že Německo po volbách podstatně zrychlí směrem k nulovým emisím. Detaily této cesty ale shodně nechávají otevřené.

Až čtyřicet procent ještě neví

Ačkoli strany formálně ukončily předvolební kampaně v pátek, v sobotu v agitaci pokračovaly. Nerozhodnutých je totiž nezvykle mnoho, podle průzkumů až čtyřicet procent z 60,4 milionu oprávněných voličů.

Laschet, jehož unie CDU/CSU čelí kritice za nedostatečné klimatické plány, přislíbil rychlejší zavádění obnovitelných energetických zdrojů. „V Německu jsme příliš pomalí,“ řekl v sobotu s tím, že pokud je cílem dodržet hodnotu globálního oteplení maximálně o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, musí se úsilí vystupňovat a jednat rychleji. K hodnotě 1,5 stupně se chtějí co nejvíce přiblížit signatáři pařížské klimatické dohody z roku 2015 včetně Německa.

Scholz se v sobotu s voliči sešel v Postupimi, kde žije a kde usiluje o poslanecký mandát. Voliče vyzval, aby hlasovali pro sociální demokracii (SPD), aby se stala dostatečně silnou stranou. Podle průzkumů SPD těsně vede před CDU/CSU, ale vítězství ani jedné straně nemusí zajistit kancléřský post. O něm rozhodnou povolební koaliční jednání. Scholz opětovně prohlásil, že by si přál vytvořit vládu se Zelenými, o jejichž přízeň zcela jistě bude usilovat i unie CDU/CSU.

Scholz přislíbil, že pokud bude sestavovat vládu, pozve do ní jako ministry jen ty osobnosti, které dobře zná. Dodal, že jeho kabinet bude co do počtu mužů a žen vyrovnaný.

CDU/CSU mírně stahuje náskok

Poslední průzkumy naznačují, že strana Angely Merkelové stahuje náskok sociálních demokratů z posledních dní. Nejvýmluvnější je v tomto ohledu páteční průzkum institutu Allensbach. Podle něj už CDU/CSU ztrácí pouhý procentní bod. Průzkum odhaduje pro SPD zisk šestadvacet procent, pro konzervativce pětadvacet. Třetí by podle něj byli Zelení s šestnácti procenty, čtvrtá liberální FDP s deseti a půl procenty a pátá krajně pravicová AfD s rovnými deseti.

Páteční průzkum institutu Forsa dává sociálním demokratům o něco větší náskok. Podle něj by získali pětadvacet procent hlasů, konzervativci o tři procentní body méně. Pořadí i zisky hlasů ostatních stran jsou v tomto průzkumu podobné jako v tom předcházejícím. Každopádně to vypadá, že boj o kancléřské křeslo bude velmi těsný. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj viní Moskvu, že nechce schůzku lídrů Ukrajiny a Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil v pátek Moskvu, že dělá vše pro to, aby se schůzka mezi ním a ruským vůdcem Vladimirem Putinem neuskutečnila. Zároveň vyzval spojence Kyjeva k novým sankcím vůči Rusku, pokud Moskva neprojeví ochotu ukončit invazi do jeho země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že se schůzka neplánuje, protože není připravena agenda summitu.
16:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Útoky v Kolumbii nepřežilo devatenáct lidí, zraněných jsou desítky

Nejméně devatenáct lidí přišlo o život a desítky dalších byly zraněny při dvou útocích v Kolumbii, které tamní úřady připisují odštěpeneckým skupinám z bývalého gerilového uskupení Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), uvedly agentura Reuters a zpravodajský server CNN.
00:40Aktualizovánopřed 14 mminutami

OSN vyhlásila hladomor v Pásmu Gazy

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.
11:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odpor proti Vučičovi přerostl v násilí, EU tiše přihlíží

V Srbsku se radikalizovaly protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče, kterou odpůrci spojují s autoritářstvím a korupcí. Policie v posledních týdnech pozatýkala stovky lidí a desítky jich utrpěly zranění. Na demonstranty útočí hlavně maskovaní příznivci režimu. Vučić protestující dříve označil za teroristy, v pátek je ale vyzval k dialogu. Evropská unie zatím mlčky přihlíží – obává se totiž nestability a ohrožení strategických dohod s Bělehradem.
před 3 hhodinami

Na Slovensko a do Maďarska opět neteče ropa

Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, napsala média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar. Drony podle něj zasáhly přečerpávací stanici Uneča. V důsledku úderu neteče ropa na Slovensko a do Maďarska. Výpadek podle ministrů zahraničí obou zemí potrvá nejméně pět dnů. Uvedli to ve společném dopise adresovaném Evropské komisi.
09:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Německé hospodářství slábne, ministryně volá po reformách

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které v pátek zveřejnil Spolkový statistický úřad. Předběžná data zveřejněná na konci července počítala s poklesem o 0,1 procenta. Horší konečná data souvisejí podle statistiků především se špatným vývojem v průmyslové výrobě. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová volá po reformách.
před 5 hhodinami

Slovenská akademie detailně prozkoumala vakcíny proti covidu. Nenašla problém

Slovenská akademie věd (SAV) oznámila, že přezkoumala očkovací látky proti onemocnění covid-19. Na základě této analýzy odmítla tvrzení zmocněnce slovenské vlády Petera Kotlára, že mRNA vakcíny obsahují zvýšené množství DNA a že představují riziko. Vakcíny organizace prozkoumala z podnětu vlády premiéra Roberta Fica.
před 8 hhodinami

Kaspickému moři klesá hladina. Rusko viní klima, Ázerbájdžán i Moskvu

Hladina Kaspického moře rychle klesá. Dopady na tak důležitá odvětví, jako je lodní doprava nebo přeprava ropy, jsou dle ázerbajdžánských představitelů čím dál horší. Ohrožuje to ale také mnoho tamních druhů zvířat, včetně tuleňů.
před 8 hhodinami
Načítání...