V Rusku skončily volby do Státní dumy. Vede Jednotné Rusko, sečtena je pětina hlasů

V Rusku skončily volby do Státní dumy. Trvaly tři dny. Ruská vládní strana Jednotné Rusko má po sečtení pětiny odevzdaných hlasů téměř 43 procent a jednoznačně vede ve volbách do Státní dumy. Do ruského parlamentu se dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

Poté, co režim zakázal kandidovat lidem z hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, se vítězství Jednotného Ruska očekávalo. V parlamentu budou také komunisté, kteří si od minulých voleb v roce 2016 zřejmě dost polepšili a nyní jsou průběžně na druhém místě.

Za nimi je zatím Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského, dále strana Spravedlivé Rusko, což je Kremlem povolená opozice, a rovněž nově založená strana Noví lidé.

Minulé výsledky

Jednotné Rusko získalo ve volbách v roce 2016 přes 54 procent hlasů. Tehdy volilo skoro 48 procenta voličů, v neděli v 17:00 SELČ byla podle ruské ústřední volební komise účast 45procentní.

Firmy Google, Apple a Telegram blokovaly aplikaci „chytré hlasování“, která měla pomoci uspět kandidátům jiných uskupení. Google a YouTube nově zablokovaly i další materiály k „chytrému hlasování“, uvádějí nestátní média. Ta také společně s nezávislými pozorovateli poukazují na podezření z volebních podvodů.

Neděle byla v Rusku považována za hlavní den voleb. Za pátek a sobotu podle úřadů odhlasovala necelá třetina z přibližně 110 milionů oprávněných voličů, ale tento údaj nezahrnuje voliče hlasující přes internet, jak učinil například již v pátek šéf Kremlu Vladimir Putin.

Nejnižší účast byla dosud v Petrohradu, kam k urnám přišlo podle oficiálních míst jen sotva patnáct procent voličů, naopak v některých autonomních republikách na Sibiři a na Kavkaze již překročila padesát procent, uvádějí úřady.

Pozorovatelé: Kupčení s hlasy i „vbrosy“

Voleb se poprvé od 90. let neúčastnili mezinárodní pozorovatelé z OBSE, která se tak rozhodla poté, co Moskva omezila počet jejích zástupců, přičemž krok zdůvodnila pandemií.

Nezávislí pozorovatelé z ruské organizace Golos zaznamenali k nedělnímu dopoledni SELČ více než tři a půl tisíce případů porušení pravidel včetně nakupování hlasů, vícečetného hlasování či takzvaných „vbrosů“, tedy vhazování většího množství lístků do uren najednou.

Ústřední volební komise zneplatnila přes šest tisíc lístků. Podle některých videí, která se objevila na sociálních sítích a jejichž autenticitu nelze vždy ověřit, se však na některých podvodech podíleli i členové volebních komisí. Objevila se i podezření na nátlak na státní zaměstnance a vojáky.

Obavy z případných podvodů vzbuzdila mimo jiné i skutečnost, že volby jsou třídenní, což podle kritiků umožňuje falzifikace během noci. Volební komise sice tvrdila, že v místnostech bude „plný kamerový dohled“ a lístky budou v zabezpečených kontejnerech. Jak ale napsal web stanice Deutsche Welle, pozorovatelé odhalili, že některé tyto kontejnery měly kromě hlavních dveří, které zůstávají přes noc zavřeny, i další, „tajné“ dveře, které případnou manipulaci s obsahem i tak umožnily.

Pozorovatelé z řad nevládních organizací hlásili množství dalších nesrovnalostí, úřady ale tyto stížnosti zpravidla odmítají či bagatelizují.

Eliminace opozice

Jednotné Rusko, podporující Putina, čelí propadu obliby, ale stále zůstává populárnější než ostatní hlavní strany zastoupené v Dumě –⁠ komunisté, nacionalisté z Liberálně demokratické strany Ruska a Spravedlivé Rusko. Všechny tyto formálně opoziční strany ale v praxi často podporují Kreml.

Nejvýraznější postavy opozice režim z voleb vyřadil. Tým vězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného proto vytvořil aplikaci „chytré hlasování“, která měla radit voličům, který ze soupeřů kandidátů Jednotného Ruska má největší šanci uspět a tedy koho mají podpořit, aby způsobili vládnoucí straně potíže.

Ruské úřady aplikaci zakázaly a během voleb ji zablokovaly i firmy Apple, Google a Telegram. Příslušnou webovou stránku úřady zablokovaly už dříve. Navalného tým proto zveřejnil video a dva dokumenty v aplikaci Google Docs s doporučeními, které kandidáty na základě „chytrého hlasování“ volit.

Podle webu Meduza ale tým později oznámil, že ho Google vyzval, aby dokumenty z Google Docs odstranil, jinak hrozí jejich zablokování. Podle televizní stanice Dožď už Google soubory zablokoval, stejně podle ní učinila platforma YouTube v případě výše zmíněného videa.

Čeká se znovu ústavní většina pro Jednotné Rusko

Jednotné Rusko v současnosti disponuje téměř třemi čtvrtinami mandátů v Dumě, která čítá celkem 450 poslanců. Má tedy ústavní většinu a předpokládá se, že si ji režim znovu zajistí i nyní. 

Tato převaha umožnila Kremlu, aby loni prosadil změny v ústavě, dovolující Putinovi ucházet se po ukončení nynějšího mandátu v roce 2024 o dvě další šestiletá období v nejvyšším úřadu. U moci by tak mohl zůstat až do roku 2036. 

Volby skončily v neděli večer ve 20:00 SELČ, kdy se uzavřely volební místnosti v nejzápadnější enklávě Ruska, Kaliningradské oblasti. Souběžně s parlamentními volbami se konaly i další hlasování –⁠ například v devíti z 85 ruských regionů volily gubernátory a v 39 oblastní sněmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 27 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...