Prezidenta Haiti dle policie zabilo komando Kolumbijců a Američanů haitského původu

Haitská policie identifikovala 28 členů komanda, které zavraždilo haitského prezidenta Jovenela Moïseho. Má jít o 26 Kolumbijců a dva Američany haitského původu, uvedl podle tiskových agentur náčelník haitské policie Léon Charles. Přinejmenším osm útočníků je stále na útěku a úřady po nich pátrají, dodal.

Policejní náčelník podle agentury AFP uvedl, že se zatím podařilo zadržet patnáct Kolumbijců a dva Američany. „Postavíme je před soud,“ prohlásil Charles. Další tři útočníky policie zastřelila, osm jich je ještě na útěku. „Fyzické pachatele máme v rukou, teď hledáme intelektuální autory a sponzory,“ řekl náčelník policie.

Mezi podezřelými podle agentury AP figurují dva s americkým občanstvím: James Solages, který dříve pracoval jako tělesný strážce pro kanadské velvyslanectví, a Joseph Vincent. Pětatřicetiletý Solage je nejmladší z podezřelých, nejstaršímu je 55 let.

Jeden ze soudců vyšetřujících vraždu Clément Noël deníku Le Nouvelliste řekl, že oba zadržení Američané pracovali jako překladatelé pro skupinu útočníků, kteří chtěli původně prezidenta zatknout, nikoli zabít. Proč chtěli Moïseho zatknout, Noël neupřesnil. Solages mu prý řekl, že zaměstnání našel na internetu. Podle soudce byl na Haiti jen měsíc a Vincent půl roku. Jiný soudce Fidélito Dieudonné řekl, že 15 ze zatčených Kolumbijců vstoupilo na Haiti 6. června z Dominikánské republiky.

Kolumbijský ministr obrany Diego Molano podle AFP upřesnil, že nejméně šest z podezřelých žoldnéřů jsou bývalí vojáci. „Dali jsme pokyny policii a armádě, aby okamžitě spolupracovaly při vyšetřování těchto skutečností,“ ujistil.

Tchaj-wan v pátek oznámil, že haitské policii se podařilo dopadnout 11 podezřelých v areálu jeho velvyslanectví v Port-au-Prince, kde se skrývali. Stalo se tak poté, co velvyslanectví „bez váhání“ souhlasilo s policejním zásahem ve svých prostorách. Tchajwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jedenáct ozbrojenců se pokusilo dostat na ambasádu. Zda byli podezřelí zapleteni i do vraždy haitského prezidenta, má vyšetřit policie. Haiti je jednou z mála zemí, které mají diplomatické styky s Tchaj-wanem, a nikoli s čínskou vládou v Pekingu.

Washington pomůže haitské policii, žádost o vojáky nepotvrdil

Americké ministerstvo zahraničí sdělilo, že souhlasilo s poskytnutím pomoci haitské policii, aniž se zmínilo o zadržení amerických občanů, poznamenala AFP. Zdroje z prostředí bezpečnostních orgánů a zpravodajských služeb agentuře Reuters řekly, že americké úřady zjišťují, jaká byla americká spojitost s vraždou prezidenta. Bílý dům později potvrdil, že na Haiti co nejdříve vyšle agenty FBI a ministerstva vnitřní bezpečnosti.

Vláda Haiti také podle jednoho z ministrů požádala USA o vyslání vojáků za účelem ochrany klíčové infrastruktury. Washington však toto vyjádření nepotvrdil.

Podle haitského velvyslance v USA za vraždou stojí profesionální komando, které vystupovalo jako agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Z jakých popudů nebo na čí pokyn ozbrojenci jednali, zatím není jasné.

Atentát v soukromé rezidenci

Atentát se stal ve středu v prezidentově soukromé rezidenci v metropoli Port-au-Prince. Haitská první dáma, která při útoku utrpěla těžká zranění, byla podle amerických médií převezena do nemocnice v Miami.

Prokuratura v Port-au-Prince si předvolala dva vysoce postavené policejní představitele, přímo zodpovědné za bezpečnost hlavy státu. Bed-Ford Claude, vládní komisař v hlavním městě, se současně pozastavil nad pasivitou či nečinností ochrany hlavy státu, zlikvidované tuctem kulek ve svém domově uprostřed noci.

„Strávil jsem celý den v prezidentově rezidenci a neviděl jsem, že by utrpěl kdokoli z řad policistů, jen prezident a jeho manželka. Pokud jste zodpovídali za prezidentovu bezpečnost, kde jste byli? Co jste udělali, aby prezident unikl tomuto osudu?“ ptal se Bed-Ford Claude.

Vedení Haiti se po smrti prezidenta ujal premiér Claude Joseph, který vyhlásil na dva týdny výjimečný stav, na bezpečnost v zemi tak dohlíží armáda.

Moïse čelil během své vlády řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalého vedení země. Haiti se potýká s největší chudobou, násilím a politickou nestabilitou na západní polokouli. Šedesát procent Haiťanů vydělává méně než dva dolary denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj označil jednání s Američany za „konstruktivní, ale nelehká“

Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu, na němž se Kyjev neměl možnost podílet. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jej ukrajinský protějšek zklamal tím, že prý „plán ani nečetl“, napsaly agentury Reuters a AFP.
02:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které do Beninu vyslalo vojáky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Mezi Thajskem a Kambodžou se rozhořely nové pohraniční střety

Bangkok tvrdí, že při pohraničních střetech s Kambodžou zemřel jeden thajský voják a sedm dalších utrpělo zranění. Thajská armáda uvedla, že Kambodža rozšířila boje do nových oblastí a že Thajsko v reakci na to zahájilo na sporné hranici vzdušné údery. Kambodžská armáda naopak tvrdí, že s novými vojenskými akcemi začalo nejprve Thajsko. Obě země se v posledních dnech obviňují z porušování příměří, které po červencových krvavých střetech pomohly zprostředkovat Spojené státy a Malajsie.
03:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Počkáme, uvidíme.“ Syrští uprchlíci zatím s návratem nespěchají

Občanská válka v Sýrii vyvolala kromě jiného jednu z největších uprchlických krizí moderní historie. Do zahraničí nebo jiné části samotné Sýrie uteklo přes 13 milionů lidí. Zhroucení Asadova režimu na konci roku 2024 otevřelo dveře pro návrat uprchlíků do jejich domovů. S ročním odstupem je ale zřejmé, že skutečně masové návratové migraci stojí v cestě celá řada překážek. Mnoho lidí se vzhledem k válečné destrukci nemá kam vrátit. Od návratu odrazuje také zoufalá humanitární situace v zemi. V neposlední řadě hraje roli fakt, že velká část uprchlíků si již vybudovala trvalý domov jinde, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 5 hhodinami

Nigerijská vláda dosáhla propuštění stovky dětí unesených z katolické školy

Nigerijské vládě se podařilo zajistit propuštění stovky školáků, kteří byli ve skupině původně zhruba 300 dětí unesených minulý měsíc z katolické internátní školy sv. Marie ve vesnici Papiri. Oznámila to v neděli místní televize Channels Television, která podle agentury Reuters neposkytla podrobnosti o propuštění.
před 12 hhodinami

Hongkong podruhé „volil“ bez účasti opozice, o hlasování byl malý zájem

Parlamentní „volby“ v Hongkongu, ve kterých se o funkce směli ucházet pouze prověření kandidáti loajální čínské komunistické straně, poznamenala nízká volební účast. Lidé nevyslyšeli výzvy k účasti v hlasování v době kolektivního smutku po nejtragičtějším požáru za posledních osmdesát let, který město zasáhl před několika dny.
před 14 hhodinami

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruských surovin k soudu, uvedl Szijjártó

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU iniciovat zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie, oznámil v neděli maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Afričanky jako „Putinovi pěšáci“ montují smrtící drony

Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.
před 17 hhodinami
Načítání...