Útok na Colonial Pipeline přišel z Ruska, řekl Biden. Kreml ale neviní

Spojené státy mají podezření, že hackerský útok na společnost Colonial Pipeline byl veden z Ruska. Tamní vládu s ním ale nespojují. Ve čtvrtek to prohlásil americký prezident Joe Biden s tím, že incident dočasně zastavil provoz klíčové sítě pro přepravu ropných produktů v USA. Necelý týden po začátku výpadku se podle agentury AP na internetu šířily nejrůznější dezinformace vykreslující Bidenovu administrativu jako viníka.

Krize začala minulý pátek, kdy se počítačová síť Colonial Pipeline stala terčem ransomwaru – vyděračského programu, jenž zablokoval přístup do systému. Od té doby se provozovateli podařilo „téměř kompletně“ obnovit provoz potrubí, řekl Biden.

Američtí vyšetřovatelé kyberútok připsali skupině DarkSide, kterou tamní média spojují s východní Evropou. Firma Colonial Pipeline, jež přepravuje ropné produkty z Texasu až na severovýchod USA, uskupení zaplatila výkupné požadované za odemčení systému.

„Nedomníváme se, že do tohoto útoku byla zapojena ruská vláda. Máme však velký důvod domnívat se, že zločinci, kteří útok provedli, žijí v Rusku. Odtud to přišlo,“ prohlásil Biden. Podle CNN dodal, že Moskva by proti aktivitám hackerů na svém území měla bojovat.

Situaci komplikují dezinformace

Hlava státu rovněž nevyloučila možnost odvetného útoku USA proti DarkSide ve snaze „narušit jejich schopnost operovat“. Podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové administrativa v tomto směru čekala na stanovisko velitelství kybernetických operací ministerstva obrany.

Vedle oficiální verze příběhu o útoku na Colonial Pipeline se však objevuje také řada nepodložených spekulací. Ty šíří mimo jiné konzervativní weby nebo komentátoři ve snaze vykreslit Bidenovu vládu jako původce chaosu, uvádí AP. Washington podle těchto příspěvků nejenže dočasný výpadek největší americké sítě produktovodů nezvládl, ale celý jej zosnoval.

Zatímco některé dezinformace označují za zdroj problémů Bidenův dekret, jiné dávají fronty u čerpacích stanic vyvolané obavami z nedostatku pohonných hmot do souvislosti se „zelenou novou dohodou“, což je sada návrhů části Demokratické strany pro boj proti změnám klimatu.

Celebrity sdílely nepodložené informace

Zavádějící informace se podle AP začaly výrazněji šířit v pondělí, kdy guvernér státu Severní Karolína Roy Cooper kvůli výpadku vyhlásil krizový stav. Analytická společnost Zignal Labs pak zjistila, že kritiku Bidena obsahovaly některé z nejpopulárnějších tweetů na téma výpadku.

„Lidé si nemohou stěžovat na ceny benzinu, když žádný benzin není k mání,“ píše se v příspěvku, který na svém twitterovém účtu sdílela republikánská kongresmanka Lauren Boebertová. „Dnes nedostatek benzinu, zítra nedostatek potravin?“ uvedla zase moderátorka televize Fox Tomi Lahrenová. Ta situaci podávala jako předzvěst „socialismu“, kterým republikáni a jejich spojenci straší dlouhodobě.

Veřejná debata kolem výpadku u Colonial Pipeline je podle AP pro Bidenovu administrativu dalším problémem po neuspokojivé měsíční zprávě o růstu pracovních míst a eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ruští hackeři ukradli data Toshibě

Hackeři ze skupiny DarkSide v pátek zveřejnili prohlášení, podle něhož získali z dceřiné společnosti Toshiba Tec 740 gigabytů dat. Japonský konglomerát připustil, že firma se stala terčem kybernetického útoku a že z ní s velkou pravděpodobností unikly informace. Ty by se měly týkat produktů a zaměstnanců.

Počítače byly napadeny ransomwarem, což je vyděračský program, který zablokuje přístup do systému. „DarkSide sdružuje zhruba třicet skupin, které bez ustání kyberneticky napadají různé společnosti. Tentokrát se jim to v případě Toshiby povedlo,“ uvedl Takaši Jošikawa z japonské společnosti Mitsui Bussan Secure Directions, jež se zabývá počítačovou bezpečností.

Skupina DarkSide vedle podniků Colonial Pipeline a Toshiba přiznala odpovědnost za útoky na tři další společnosti, a to na brazilský podnik na baterie, technologickou společnost z Chicaga a jednu britskou inženýrskou firmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 58 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...