Útok na Colonial Pipeline přišel z Ruska, řekl Biden. Kreml ale neviní

Spojené státy mají podezření, že hackerský útok na společnost Colonial Pipeline byl veden z Ruska. Tamní vládu s ním ale nespojují. Ve čtvrtek to prohlásil americký prezident Joe Biden s tím, že incident dočasně zastavil provoz klíčové sítě pro přepravu ropných produktů v USA. Necelý týden po začátku výpadku se podle agentury AP na internetu šířily nejrůznější dezinformace vykreslující Bidenovu administrativu jako viníka.

Krize začala minulý pátek, kdy se počítačová síť Colonial Pipeline stala terčem ransomwaru – vyděračského programu, jenž zablokoval přístup do systému. Od té doby se provozovateli podařilo „téměř kompletně“ obnovit provoz potrubí, řekl Biden.

Američtí vyšetřovatelé kyberútok připsali skupině DarkSide, kterou tamní média spojují s východní Evropou. Firma Colonial Pipeline, jež přepravuje ropné produkty z Texasu až na severovýchod USA, uskupení zaplatila výkupné požadované za odemčení systému.

„Nedomníváme se, že do tohoto útoku byla zapojena ruská vláda. Máme však velký důvod domnívat se, že zločinci, kteří útok provedli, žijí v Rusku. Odtud to přišlo,“ prohlásil Biden. Podle CNN dodal, že Moskva by proti aktivitám hackerů na svém území měla bojovat.

Situaci komplikují dezinformace

Hlava státu rovněž nevyloučila možnost odvetného útoku USA proti DarkSide ve snaze „narušit jejich schopnost operovat“. Podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové administrativa v tomto směru čekala na stanovisko velitelství kybernetických operací ministerstva obrany.

Vedle oficiální verze příběhu o útoku na Colonial Pipeline se však objevuje také řada nepodložených spekulací. Ty šíří mimo jiné konzervativní weby nebo komentátoři ve snaze vykreslit Bidenovu vládu jako původce chaosu, uvádí AP. Washington podle těchto příspěvků nejenže dočasný výpadek největší americké sítě produktovodů nezvládl, ale celý jej zosnoval.

Zatímco některé dezinformace označují za zdroj problémů Bidenův dekret, jiné dávají fronty u čerpacích stanic vyvolané obavami z nedostatku pohonných hmot do souvislosti se „zelenou novou dohodou“, což je sada návrhů části Demokratické strany pro boj proti změnám klimatu.

Celebrity sdílely nepodložené informace

Zavádějící informace se podle AP začaly výrazněji šířit v pondělí, kdy guvernér státu Severní Karolína Roy Cooper kvůli výpadku vyhlásil krizový stav. Analytická společnost Zignal Labs pak zjistila, že kritiku Bidena obsahovaly některé z nejpopulárnějších tweetů na téma výpadku.

„Lidé si nemohou stěžovat na ceny benzinu, když žádný benzin není k mání,“ píše se v příspěvku, který na svém twitterovém účtu sdílela republikánská kongresmanka Lauren Boebertová. „Dnes nedostatek benzinu, zítra nedostatek potravin?“ uvedla zase moderátorka televize Fox Tomi Lahrenová. Ta situaci podávala jako předzvěst „socialismu“, kterým republikáni a jejich spojenci straší dlouhodobě.

Veřejná debata kolem výpadku u Colonial Pipeline je podle AP pro Bidenovu administrativu dalším problémem po neuspokojivé měsíční zprávě o růstu pracovních míst a eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ruští hackeři ukradli data Toshibě

Hackeři ze skupiny DarkSide v pátek zveřejnili prohlášení, podle něhož získali z dceřiné společnosti Toshiba Tec 740 gigabytů dat. Japonský konglomerát připustil, že firma se stala terčem kybernetického útoku a že z ní s velkou pravděpodobností unikly informace. Ty by se měly týkat produktů a zaměstnanců.

Počítače byly napadeny ransomwarem, což je vyděračský program, který zablokuje přístup do systému. „DarkSide sdružuje zhruba třicet skupin, které bez ustání kyberneticky napadají různé společnosti. Tentokrát se jim to v případě Toshiby povedlo,“ uvedl Takaši Jošikawa z japonské společnosti Mitsui Bussan Secure Directions, jež se zabývá počítačovou bezpečností.

Skupina DarkSide vedle podniků Colonial Pipeline a Toshiba přiznala odpovědnost za útoky na tři další společnosti, a to na brazilský podnik na baterie, technologickou společnost z Chicaga a jednu britskou inženýrskou firmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 19 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...