Útok na Colonial Pipeline přišel z Ruska, řekl Biden. Kreml ale neviní

Spojené státy mají podezření, že hackerský útok na společnost Colonial Pipeline byl veden z Ruska. Tamní vládu s ním ale nespojují. Ve čtvrtek to prohlásil americký prezident Joe Biden s tím, že incident dočasně zastavil provoz klíčové sítě pro přepravu ropných produktů v USA. Necelý týden po začátku výpadku se podle agentury AP na internetu šířily nejrůznější dezinformace vykreslující Bidenovu administrativu jako viníka.

Krize začala minulý pátek, kdy se počítačová síť Colonial Pipeline stala terčem ransomwaru – vyděračského programu, jenž zablokoval přístup do systému. Od té doby se provozovateli podařilo „téměř kompletně“ obnovit provoz potrubí, řekl Biden.

Američtí vyšetřovatelé kyberútok připsali skupině DarkSide, kterou tamní média spojují s východní Evropou. Firma Colonial Pipeline, jež přepravuje ropné produkty z Texasu až na severovýchod USA, uskupení zaplatila výkupné požadované za odemčení systému.

„Nedomníváme se, že do tohoto útoku byla zapojena ruská vláda. Máme však velký důvod domnívat se, že zločinci, kteří útok provedli, žijí v Rusku. Odtud to přišlo,“ prohlásil Biden. Podle CNN dodal, že Moskva by proti aktivitám hackerů na svém území měla bojovat.

Situaci komplikují dezinformace

Hlava státu rovněž nevyloučila možnost odvetného útoku USA proti DarkSide ve snaze „narušit jejich schopnost operovat“. Podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové administrativa v tomto směru čekala na stanovisko velitelství kybernetických operací ministerstva obrany.

Vedle oficiální verze příběhu o útoku na Colonial Pipeline se však objevuje také řada nepodložených spekulací. Ty šíří mimo jiné konzervativní weby nebo komentátoři ve snaze vykreslit Bidenovu vládu jako původce chaosu, uvádí AP. Washington podle těchto příspěvků nejenže dočasný výpadek největší americké sítě produktovodů nezvládl, ale celý jej zosnoval.

Zatímco některé dezinformace označují za zdroj problémů Bidenův dekret, jiné dávají fronty u čerpacích stanic vyvolané obavami z nedostatku pohonných hmot do souvislosti se „zelenou novou dohodou“, což je sada návrhů části Demokratické strany pro boj proti změnám klimatu.

Celebrity sdílely nepodložené informace

Zavádějící informace se podle AP začaly výrazněji šířit v pondělí, kdy guvernér státu Severní Karolína Roy Cooper kvůli výpadku vyhlásil krizový stav. Analytická společnost Zignal Labs pak zjistila, že kritiku Bidena obsahovaly některé z nejpopulárnějších tweetů na téma výpadku.

„Lidé si nemohou stěžovat na ceny benzinu, když žádný benzin není k mání,“ píše se v příspěvku, který na svém twitterovém účtu sdílela republikánská kongresmanka Lauren Boebertová. „Dnes nedostatek benzinu, zítra nedostatek potravin?“ uvedla zase moderátorka televize Fox Tomi Lahrenová. Ta situaci podávala jako předzvěst „socialismu“, kterým republikáni a jejich spojenci straší dlouhodobě.

Veřejná debata kolem výpadku u Colonial Pipeline je podle AP pro Bidenovu administrativu dalším problémem po neuspokojivé měsíční zprávě o růstu pracovních míst a eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ruští hackeři ukradli data Toshibě

Hackeři ze skupiny DarkSide v pátek zveřejnili prohlášení, podle něhož získali z dceřiné společnosti Toshiba Tec 740 gigabytů dat. Japonský konglomerát připustil, že firma se stala terčem kybernetického útoku a že z ní s velkou pravděpodobností unikly informace. Ty by se měly týkat produktů a zaměstnanců.

Počítače byly napadeny ransomwarem, což je vyděračský program, který zablokuje přístup do systému. „DarkSide sdružuje zhruba třicet skupin, které bez ustání kyberneticky napadají různé společnosti. Tentokrát se jim to v případě Toshiby povedlo,“ uvedl Takaši Jošikawa z japonské společnosti Mitsui Bussan Secure Directions, jež se zabývá počítačovou bezpečností.

Skupina DarkSide vedle podniků Colonial Pipeline a Toshiba přiznala odpovědnost za útoky na tři další společnosti, a to na brazilský podnik na baterie, technologickou společnost z Chicaga a jednu britskou inženýrskou firmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 23 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...