Útok, který nechal USA na suchu. Colonial Pipeline obnovuje provoz palivové sítě

Americká společnost Colonial Pipeline začala obnovovat provoz sítě produktovodů, který minulý týden zastavil útok hackerů. Návrat k normálu nicméně potrvá několik dní, uvedla ve středu firma, která je největší svého druhu ve Spojených státech. Denně přepravuje asi 2,5 milionu barelů paliva a využívá k tomu síť potrubí o celkové délce zhruba 8850 kilometrů. Podle analytiků může trvat až dva týdny, než se dodávky vrátí na původní úroveň.

Zařízení Colonial Pipeline se dříve stala terčem takzvaného ransomwaru, což je vyděračský program, jenž nejprve zablokuje přístup k systému a poté za odblokování požaduje výkupné. Informovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že společnost nemá v úmyslu žádné výkupné platit.

Jedná se zatím o nejvážnější útok na americkou energetickou infrastrukturu. Firma Colonial Pipeline uvedla, že při vyšetřování útoku spolupracuje s odborníky na kybernetickou bezpečnost a před obnovením provozu přijala další bezpečnostní opatření.

Podnik je největším provozovatelem sítě potrubí pro přepravu ropných produktů v USA a hlavním dodavatelem pohonných hmot pro jihovýchod země. Zastavení provozu v tomto regionu způsobilo nedostatek pohonných hmot a u čerpacích stanic se před letní sezonou tvořily dlouhé fronty. Průměrná cena benzinu vystoupila na maximum od října 2014.

Distribuční síť potrubí Colonial Pipeline
Zdroj: Reuters

Výkupné

Po útoku společnost Colonial Pipeline zaplatila podle agentury Bloomberg hackerům z východní Evropy téměř pět milionů dolarů (105 milionů korun) jako výkupné. Agentuře to řekly zdroje obeznámené s transakcí. 

Podle nich platba proběhla ve formě nesledovatelné kryptoměny již v pátek, a to několik hodin po útoku. Na oplátku údajně Colonial Pipeline od hackerů obdržela dešifrovací nástroj k obnovení zablokované počítačové sítě. Nástroj byl ale tak pomalý, že firma ve snaze o obnovení sítě dál používala své vlastní záložní systémy, píše Bloomberg.

Zástupci firmy se k těmto informacím odmítli vyjádřit.

Biden podpořil kybernetickou bezpečnost

Síť potrubí Colonial Pipeline vede od rafinerií na pobřeží Mexického zálivu až směrem na východ USA. Společnost uvádí, že na zásobování východního pobřeží pohonnými hmotami se podílí asi ze 45 procent.

Americký prezident Joe Biden v reakci na útok podepsal vládní nařízení, jež má zlepšit kybernetickou bezpečnost v zemi a ochránit vládní sítě. Nařízení odstraňuje překážky, které v současnosti existují při sdílení informací v případě narušení bezpečnosti mezi vládou a soukromým sektorem. Zpřísňuje i standardy digitální bezpečnosti ve federální vládě, jako je použití vícefaktorového ověřování, a stanovuje vylepšené standardy pro software prodávaný vládě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...