Hongkongský mediální magnát a opoziční aktivista Jimmy Lai stráví 14 měsíců ve vězení za účast na nezákonném shromáždění při prodemokratických protestech v roce 2019, rozhodl soud. Dalšímu opozičnímu představiteli Martinu Leeovi podle agentury Reuters uložil ve stejném případu 11 měsíců podmíněně. Tresty si dnes vyslechlo také sedm dalších aktivistů.
Soudkyně hongkongského soudu uložila Laiovi tresty 12 a 8 měsíců odnětí svobody za jeho roli v organizaci hromadného nepovoleného protestu. Poněvadž si bude moci oba tresty odpykat zčásti najednou, stráví nakonec ve vězení dohromady 14 měsíců. Pro Laie se tím mění jen málo, protože byl už od ledna letošního roku ve vazbě. Dohromady čelí osmi různým obviněním, z nichž dvě vyplývají z nového bezpečnostního zákona.
Laiův Apple Daily tento týden otiskl jeho rukou psaný vzkaz z vazby: „Naší povinností coby novinářů je hledat spravedlnost. Dokud nás nezaslepí nespravedlivé pokušení, dokud nedovolíme zlu, aby námi prostoupilo, plníme svoji povinnost.“
Dvaaomsdesátiletý Martin Lee, zakladatel opoziční Demokratické strany, který si v bývalé britské kolonii Hongkongu vysloužil přezdívku „otec demokracie“, byl odsouzen k 11 měsícům podmíněně. Někteří ze souzených dostali podmíněné tresty kvůli svému vysokému věku, upřesnila agentura AP.
Jeden z nejsilnějších momentů procesu nastal, když souzená Margaret Ngová, profesí právnička, v řeči na svoji obhajobu parafrázovala poslední slova pronesená Thomasem Morem, který byl popraven králem Jindřichem VIII. „Jsem dobrou služebnicí zákona, ale na prvním místě jsem služebnicí lidu. Neboť zákon musí sloužit lidem, ne lidé zákonu,“ řekla Ngová. Lidé v soudní síni reagovali potleskem. Třiasedmdesátiletá Ngová si vyslechla trest 12 měsíců odnětí svobody podmíněně.
Do vězení bylo posláno celkem pět aktivistů, kteří nedostali podmíněné tresty. Když opouštěli lavici obžalovaných, lidé v síni jim mávali a volali na ně povzbudivá hesla.
Obavy z komunistické justice
Oba přední opoziční představitele soud dříve tento měsíc shledal vinnými z organizace hromadné protestní akce v srpnu 2019. Asi 1,7 milionu lidí se tehdy zúčastnilo protestního pochodu proti zákonu, který měl umožnit vydávání osob podezřelých z trestných činů ke stíhání do pevninské Číny.
„Hongkongská opozice už prakticky neexistuje. Vláda proti ní začala přijímat kroky už před rokem,“ podotkla přímo z Hongkongu zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Připomněla, že z parlamentu musela opozice odejít loni na podzim a téměř všechny potkal soud nebo museli emigrovat.
Demonstranti vyjadřovali obavy, že lidé vydaní do Číny, ovládané komunistickou stranou, by mohli čelit nejasným obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Hongkongská vláda nakonec návrh zákona pod tlakem stáhla.
Poté, co ale i nadále pokračovaly demonstrace za větší svobody, zaujal Peking vůči svým názorovým odpůrcům tvrdší postoj. Loni prosadil bezpečnostní zákon, který umožňuje, aby občané Hongkongu mohli být souzeni i v pevninské Číně. Letos pak čínský parlament odhlasoval reformu volebního systému, která zmenšila roli veřejnosti při výběru zákonodárců do hongkongské legislativy.
