Japonsko se rozhodlo vypustit vodu z Fukušimy do moře, některé země i organizace vyjádřily znepokojení

Japonská vláda v úterý rozhodla, že začne do dvou let vypouštět do moře více než milion tun kontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima, kterou před deseti lety zničilo silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Podle zahraničních médií to oznámil premiér Jošihide Suga. Úřady došly k závěru, že krok nebude mít přílišné negativní dopady na životní prostředí. S tím však nesouhlasí některé nevládní organizace či místní rybáři. Nelibost nad japonským rozhodnutím již vyjádřila také například Jižní Korea a Čína, oznámení Tokia naopak podpořil Washington.

Rozhodnutí japonské vlády je vyústěním několikaleté debaty o tom, jak naložit s velkým množstvím vody, která byla použita pro ochlazování jaderných reaktorů elektrárny poničených přírodní katastrofou.

Voda je nyní ukládána v nádržích v areálu elektrárny, jejichž kapacita však bude naplněna na podzim roku 2022, uvedla nedávno společnost Tokyo Electric Power (TEPCO), která zařízení řídí. Postupné vypouštění vody do oceánu bude trvat zřejmě desítky let s tím, jak se bude dařit reaktory vyřazovat z provozu.

Podle agentury Reuters je v nádržích téměř 1,3 milionu tun kontaminované vody. Japonci čistí tuto vodu pomocí filtračního systému, jenž z ní odstraňuje většinu nebezpečného materiálu vyjma tritia – izotopu vodíku, který se těžko separuje a je pokládán za relativně neškodný. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi při návštěvě elektrárny loni v únoru prohlásil, že vypouštění kontaminované vody do moře odpovídá celosvětovým standardům a je to běžný způsob, jakým jaderné elektrárny s vodou nakládají.

Lidé před úřadem premiéra v Tokiu protestují proti plánu
Zdroj: ČTK/AP/Eugene Hoshiko

Jižní Korea reagovala předvoláním velvyslance

Některé nevládní ekologické organizace v čele s Greenpeace však tvrdí, že voda z Fukušimy obsahuje také další prvky, které jsou zdraví škodlivé a o jejichž výskytu japonská vláda mlčí.

S plánem vlády rovněž dlouhodobě nesouhlasí místní obyvatelé a rybáři, kteří se bojí, že zákazníci přestanou kupovat ryby ulovené v oblasti.

Proti je také Jižní Korea, která si kvůli japonskému rozhodnutí předvolala japonského velvyslance v Soulu. „Bylo by těžké to přijmout, pokud by se Japonsko rozhodlo vypustit kontaminovanou vodu bez dostatečných konzultací,“ uvedla jihokorejská vláda. Jižní Korea, která již nyní zakazuje dovoz mořských plodů z vod u Fukušimy, rovněž hodlá zvýšit vlastní měření radioaktivity v oblasti. Své obavy vyjádřily také Tchaj-wan nebo Čína, jež japonský krok označila za „extrémně nezodpovědný“. 

Rozhodnutí Tokia naopak podporují Spojené státy, podle nichž Japonsko vykročilo cestou, jež se shoduje se všemi globálně přijímanými bezpečnostními standardy. Japonská vláda podle USA při rozhodnutí vystupovala transparentně.

Japonsko plán vypouštění kontaminované vody z Fukušimy zveřejnilo zhruba tři měsíce před začátkem letní olympiády v Tokiu. Některé soutěže by se měly konat pouhých 60 kilometrů od elektrárny. Bývalý premiér Šinzó Abe nicméně v roce 2013 ujistil Mezinárodní olympijský výbor, že situace v elektrárně je pod kontrolou a že Fukušima nebude mít na olympijské hry negativní dopad.

Jedna z nejvážnějších jaderných katastrof

Mohutné zemětřesení, které zasáhlo Japonsko 11. března 2011, uvrhlo zemi do největší krize od druhé světové války. Otřesy půdy vyvolaly místy až několikametrovou tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží. Podle statistik zemřelo 15 899 lidí a 2529 je evidováno jako pohřešovaných.

Tsunami poškodila také jadernou elektrárnu Fukušima. Ve třech jejích reaktorech selhaly chladicí systémy a došlo tam k explozím a požárům. Úřady po havárii uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny, aby uchránily občany před škodlivými dopady uniklé radiace. Havárie se zapsala po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu z roku 1986.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump schválil za „určitých podmínek“ vývoz některých čipů Nvidia do Číny

Bílý dům za určitých podmínek povolí vývoz čipů H200 společnosti Nvidia do Číny. Americký prezident Donald Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. Doplnil, že o tom již informoval čínského vládce Si Ťin-pchinga, který na zprávy „reagoval pozitivně“. Společnost bude moci podle zpravodajských agentur prodávat vyspělý čip používaný k vývoji umělé inteligence pouze předem schváleným zákazníkům.
před 1 hhodinou

Japonsko zasáhlo silné zemětřesení, úřady hlásí zraněné

Severovýchod Japonska zasáhlo zemětřesení o síle přes sedm stupňů, uvedla podle světových agentur Japonská meteorologická služba (JMA). Americká geologická služba USGS následně potvrdila, že zemětřesení mělo sílu až 7,6 stupně. JMA zároveň varovala před velkými vlnami tsunami, následně ale varování snížila na doporučení, aby se lidé zdržovali mimo pobřeží, následně jej úplně odvolala. Úřady hlásí podle agentury AP přes dvacet zraněných.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy EU se shodly na migračním fondu solidarity pro 2026. Česko platit nemusí

Státy EU dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu EU. Ministři vnitra na pondělním jednání v Bruselu rovněž potvrdili, že Česká republika je pro toto období osvobozena od solidárního příspěvku díky množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu. Unijní ministři se také shodli na rychlejším a efektivnějším navracení migrantů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina s Evropou do úterý dokončí návrh mírového plánu a předají ho USA, řekl Zelenskyj

Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. V pondělí to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfem Elysejského paláce Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 8 hhodinami

Nový střet mezi Thajskem a Kambodžou má pět obětí, země použily tanky i stíhačky

Thajsko a Kambodža se od neděle ostřelují na společné sporné hranici a vzájemně se obviňují z porušování příměří. Kambodža nasadila tanky a Thajsko v reakci zahájilo vzdušné údery. Média píší o mrtvém thajském vojákovi a osmi zraněných, Kambodža hlásí nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných civilistů. V Thajsku se evakuuje přes 385 tisíc lidí, své domovy v pohraničí opustily i desetitisíce osob na kambodžské straně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Dva mocní Syřané v exilu platí desetitisíce alavitů a plánují povstání

Bývalý šéf syrské tajné služby Kamal Hassan a bratranec sesazeného diktátora Bašára Asada Rámí Machlúf žijící v ruském exilu investují miliony dolarů do konkurenčního úsilí o podnícení povstání. Dvojice financuje desetitisíce možných alavitských bojovníků a soupeří o čtrnáct tajných podzemních velitelství se zbraněmi vybudovaných v posledních dnech Asadovy vlády, vyplývá z vyšetřování agentury Reuters. Damašek se snaží rebelii zabránit.
před 9 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 9 hhodinami
Načítání...