Japonsko se rozhodlo vypustit vodu z Fukušimy do moře, některé země i organizace vyjádřily znepokojení

Japonská vláda v úterý rozhodla, že začne do dvou let vypouštět do moře více než milion tun kontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima, kterou před deseti lety zničilo silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Podle zahraničních médií to oznámil premiér Jošihide Suga. Úřady došly k závěru, že krok nebude mít přílišné negativní dopady na životní prostředí. S tím však nesouhlasí některé nevládní organizace či místní rybáři. Nelibost nad japonským rozhodnutím již vyjádřila také například Jižní Korea a Čína, oznámení Tokia naopak podpořil Washington.

Rozhodnutí japonské vlády je vyústěním několikaleté debaty o tom, jak naložit s velkým množstvím vody, která byla použita pro ochlazování jaderných reaktorů elektrárny poničených přírodní katastrofou.

Voda je nyní ukládána v nádržích v areálu elektrárny, jejichž kapacita však bude naplněna na podzim roku 2022, uvedla nedávno společnost Tokyo Electric Power (TEPCO), která zařízení řídí. Postupné vypouštění vody do oceánu bude trvat zřejmě desítky let s tím, jak se bude dařit reaktory vyřazovat z provozu.

Podle agentury Reuters je v nádržích téměř 1,3 milionu tun kontaminované vody. Japonci čistí tuto vodu pomocí filtračního systému, jenž z ní odstraňuje většinu nebezpečného materiálu vyjma tritia – izotopu vodíku, který se těžko separuje a je pokládán za relativně neškodný. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi při návštěvě elektrárny loni v únoru prohlásil, že vypouštění kontaminované vody do moře odpovídá celosvětovým standardům a je to běžný způsob, jakým jaderné elektrárny s vodou nakládají.

Lidé před úřadem premiéra v Tokiu protestují proti plánu
Zdroj: ČTK/AP/Eugene Hoshiko

Jižní Korea reagovala předvoláním velvyslance

Některé nevládní ekologické organizace v čele s Greenpeace však tvrdí, že voda z Fukušimy obsahuje také další prvky, které jsou zdraví škodlivé a o jejichž výskytu japonská vláda mlčí.

S plánem vlády rovněž dlouhodobě nesouhlasí místní obyvatelé a rybáři, kteří se bojí, že zákazníci přestanou kupovat ryby ulovené v oblasti.

Proti je také Jižní Korea, která si kvůli japonskému rozhodnutí předvolala japonského velvyslance v Soulu. „Bylo by těžké to přijmout, pokud by se Japonsko rozhodlo vypustit kontaminovanou vodu bez dostatečných konzultací,“ uvedla jihokorejská vláda. Jižní Korea, která již nyní zakazuje dovoz mořských plodů z vod u Fukušimy, rovněž hodlá zvýšit vlastní měření radioaktivity v oblasti. Své obavy vyjádřily také Tchaj-wan nebo Čína, jež japonský krok označila za „extrémně nezodpovědný“. 

Rozhodnutí Tokia naopak podporují Spojené státy, podle nichž Japonsko vykročilo cestou, jež se shoduje se všemi globálně přijímanými bezpečnostními standardy. Japonská vláda podle USA při rozhodnutí vystupovala transparentně.

Japonsko plán vypouštění kontaminované vody z Fukušimy zveřejnilo zhruba tři měsíce před začátkem letní olympiády v Tokiu. Některé soutěže by se měly konat pouhých 60 kilometrů od elektrárny. Bývalý premiér Šinzó Abe nicméně v roce 2013 ujistil Mezinárodní olympijský výbor, že situace v elektrárně je pod kontrolou a že Fukušima nebude mít na olympijské hry negativní dopad.

Jedna z nejvážnějších jaderných katastrof

Mohutné zemětřesení, které zasáhlo Japonsko 11. března 2011, uvrhlo zemi do největší krize od druhé světové války. Otřesy půdy vyvolaly místy až několikametrovou tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží. Podle statistik zemřelo 15 899 lidí a 2529 je evidováno jako pohřešovaných.

Tsunami poškodila také jadernou elektrárnu Fukušima. Ve třech jejích reaktorech selhaly chladicí systémy a došlo tam k explozím a požárům. Úřady po havárii uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny, aby uchránily občany před škodlivými dopady uniklé radiace. Havárie se zapsala po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu z roku 1986.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 mminutami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve podle agentury Reuters uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka.
08:46Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ropné znečištění z ruské Usť-Lugy se vyplavilo na estonské pláže

Znečištění topným olejem nalezené na severním pobřeží Estonska pochází z ruské Usť-Lugy, kde Ukrajina minulý měsíc zaútočila na zařízení na zpracování ropy, uvedl estonský úřad pro životní prostředí.
před 44 mminutami

Izrael nevyloží loď s obilím, které podle Ukrajiny Rusko ukradlo na jejím území

Loď vezoucí obilí, které podle Kyjeva ukradlo Rusko na okupovaném území, Izrael nevyloží. Informovaly o tom ve čtvrtek izraelské sdělovací prostředky a potvrdil též ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který to označil za „vítaný vývoj“, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
před 2 hhodinami

Rebelující republikáni zavařili Trumpovi s šéfem Fedu či kolem Epsteinovy kauzy

Republikánský senátor Thom Thillis tři měsíce blokoval schválení kandidáta na šéfa americké centrální banky Fed Kevina Warshe, kterého si vybral americký prezident Donald Trump. Tillis ovšem není jediný z republikánů, kteří zkřížili plány šéfa Bílého domu ze stejné strany. Člen Sněmovny reprezentantů Thomas Massie dlouhodobě usiluje o zveřejnění všech dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina, které se administrativa zdráhá publikovat. Několik republikánů se od hlavního proudu odchýlilo spolu s Massiem.
před 2 hhodinami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Smrt libanonské vesnice“. Reuters přiblížila následky izraelských úderů

Kfar Kila je jednou z vesnic podél jižní hranice Libanonu, které byly v uplynulých dvou letech postupně srovnány se zemí izraelskými údery. Izrael vesnici označil za hlavní útočiště hnutí Hizballáh a tvrdí, že v ní byla umístěna „rozsáhlá teroristická infrastruktura“, a to i v domech a školách. Agentura Reuters přiblížila stav zničené vesnice záběry z místa i satelitními snímky. Hovořila také s bývalými obyvateli obce.
před 2 hhodinami
Načítání...