Harry s Meghan u Oprah: Novináři nemůžou obvinění ověřit. Kritizují výkon moderátorky

Velký televizní rozhovor britského prince Harryho a jeho manželky Meghan Markleové s americkou moderátorkou Oprah Winfreyovou rozdělil světová média. Vévodkyně ze Sussexu mluvila o rasismu v Buckinghamském paláci nebo o atmosféře, kvůli které přemýšlela o sebevraždě. Obvinění ale novináři nemají jak ověřit, dopodrobna se nevyptávala ani moderátorka. Někteří ji proto kritizují, že se na rozhovor dostatečně nepřipravila. Média se doposud neshodla ani na tom, na čí stranu se spíš postavit. Americká věří mladému páru, ta britská stojí na straně monarchie. Co vyvolal nejsledovanější rozhovor týdne, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Dlouho si žádný lifestylový rozhovor nezískal tolik pozornosti. Světoznámou moderátorku Oprah Winfreyovou a její hosty, prince Harryho a Meghan Markleovou, kteří se jinak médiím vyhýbají, si v uplynulém týdnu pustilo téměř padesát milionů diváků. Některá z tvrzení, která v pořadu zazněla, zmínila snad všechna důležitá světová média.

Novináři však rozdílně přistupují k tomu, co od páru zaznělo, i k tomu, jak moderátorka rozhovor vedla. „Americká média se soustředila na obsah, o čem Meghan mluvila, co popisovala. Britská média se hodně soustředila na to, zda to Meghan mohla říct a zda to bylo správné, že to řekla. Jaké jsou cíle páru, jaké jsou jejich zájmy, co za tím bylo. I díky tomu je hlasitá reakce v obou společnostech odlišná,“ řekla Jana Ciglerová z Deníku N.

Média navíc můžou pracovat jen s tím, co v interview zaznělo. Britský princ s vévodkyní si totiž od nich drží odstup a královský palác vydal k rozhovoru jen stručné oficiální oznámení. „Meghan neřekla žádný fakt, jenom vznesla obvinění bez průkazu, neřekla žádná jména. Řekla, že se někdo ptal na barvu kůže dítěte nebo že jí někdo vzal pas. To se nedá ověřit, média s tím nemají jak naložit. Je to ve stylu pomluv, proto s tím média nemůžou pracovat jinak než bránit rodinu,“ vysvětluje editorka webu Expres.cz Barbora Koukalová.

Odchod britského moderátora

Nejviditelněji se proti výrokům Meghan postavil britský moderátor televize ITV Piers Morgan. V pořadu Good Moorning Britain řekl, že manželce prince Harryho „nevěří ani slovo“. Následující den dokonce odešel ze studia, když ho kolega ve vysílání upozornil, že je příliš zaujatý. Ještě ten den se moderátor rozhodl ranní show opustit úplně.

„Piers Morgan je typ člověka, ze kterého dlouhodobě tryskalo, že nemá Meghan Markleovou rád. Nedal si pozor na pusu a myslím si, že jeho reakce byla přehnaná. Druhý rozměr je ale ten, že podle mě má slavný moderátor pravdu v tom, že by mělo být svaté právo říct vlastní názor,“ říká k nečekanému odchodu Morgana bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jiří Hošek.

Novinářka, nebo moderátorka?

Prakticky stejně jako slova páru zaujala slova jedné z nejúspěšnějších světových moderátorek Oprah Winfreyové. Ta pro pár nepředstavovala oponenturu nebo kritiku, její otázky dávaly spíš prostor říct, co pár sám chtěl. Pro některé je to selhání, druzí ale oponují, že právě to je její styl.

„Rozhovor postrádal kritičtější rozměr. Byly v něm pasáže, které volaly po dodatečné otázce, některé části rozhovoru bych označil až za herecké etudy. Nejenom ze strany profesionální herečky vévodkyně ze Sussexu, ale i ze strany Oprah Winfreyové. Třeba když byla řeč o údajném rasistickém incidentu ohledně budoucí barvy pleti malého Archieho. Její ,What?', už opravdu mělo spíš co do činění s herectvím, a ne s novinařinou,“ uvedl příklad Hošek.

Podle editora Lidových novin Martina Hampejse není Oprah Winfreyová novinářka, nepříjemné doplňující otázky nepokládá. „Chce příběh, ona nechce, aby člověk nebyl v komfortu, když s ní mluví. Na tom je založená její mediální kariéra, díky tomu se stala slavnou. Nebude teď najednou měnit recept kvůli vážnému obvinění. Oprah je profesionálně pobuřovačská, dokáže se pobouřit nad čímkoliv a zároveň se její hněv vždycky sveze na někoho druhého, nikdy to není ten, kdo je zpovídaný,“ vysvětluje Hampejs.

Rozhovor s Oprah jako dobrá reklama

Prostor, který svým hostům dává, ale také to, že její show mají obrovský dosah a žádné velké médium je neopomene citovat, je pravděpodobně důvodem, proč se Harry s Meghan rozhodli mluvit právě s Winfreyovou.

„Oprah žádala Meghan s Harrym o rozhovor už po jejich svatbě. Nejdřív nechtěli mluvit, ale když opustili Buckinghamský palác a dostalo se jim velmi negativní mediální pozornosti zejména v Británii, potřebovali říct svoji stranu příběhu. A potřebovali ji říct někomu, kdo je vyslechne, nebudete je hodnotit a budou to moct říct v bezpečném prostředí. To je dojem, který Oprah, která dělá rozhovory hrozně dlouho, umí dobře vytvořit,“ řekla Ciglerová.

Velkou pozornost v minulých letech získal například rozhovor Winfreyové s cyklistou Lancem Armstrongem, ve kterém přiznal doping. Zpěvák Michael Jacskon u ní promluvil o své nemoci, o několik let později pak jeho děti mluvily o něm. K moderátorce často chodil také bývalý americký prezident Barack Obama, rozhovor vedla i s jeho manželkou Michelle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 8 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...