Podle amerických zpravodajců schválil saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán operaci s cílem zajmout či zabít novináře a kritika Rijádu Džamála Chášakdžího. Novinář byl v roce 2018 brutálně zavražděn na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Americká diplomacie po zveřejnění odtajněného dokumentu ohlásila cestovní restrikce proti desítkám saúdskoarabských občanů. Bin Salmán by ale podle deníku New York Times (NYT) mezi nimi být neměl. Saúdská Arábie nově zveřejněné hodnocení „naprosto odmítá“, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo zahraničí.
Komando spojované s dědicem saúdskoarabského trůnu Chášakdžího zabilo 2. října 2018. Vražda, po které bylo podle tureckých vyšetřovatelů novinářovo tělo rozřezáno, rozpoutala mezinárodní vlnu kritiky a výzvy k přehodnocení diplomatických vztahů s Rijádem. Korunní princ bin Salmán jakékoli spojování s brutální vraždou odmítá, v souvislosti s ní už bylo obžalováno přes 20 lidí.
Podle amerických zpravodajců je ale velmi nepravděpodobné, že by saúdskoarabští agenti atentát vykonali bez povolení korunního prince, který je de facto vládcem své země.
„Máme za to, že korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán schválil operaci v tureckém Istanbulu s cílem zajmout nebo zabít saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího,“ citují americká média z dokumentu, který zveřejnil Úřad ředitele zpravodajských služeb (ODNI). Píše se v něm také, že faktický vládce Saúdské Arábie podporoval „používání násilných kroků k umlčení disidentů v zahraničí“.
Zpráva podle webu Axios vznikla před více než rokem, administrativa exprezidenta Donalda Trumpa, který byl jasným spojencem Rijádu, ale její odtajnění blokovala, píše agentura Reuters.
Cílené sankce
Americké ministerstvo zahraničí po zveřejnění zprávy Úřadu ředitele zpravodajských služeb představilo „Chášakdžího zákaz“ umožňující zavádět cílené sankce v souvislosti se zastrašováním či ohrožováním disidentů působících mimo svou vlast.
„Ode dneška budeme mít nové globální opatření… pro uvalování vízových restrikcí na ty, kdo podnikají extrateritoriální útoky na novináře nebo aktivisty,“ uvedl v pátek šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Mechanismus byl ihned využit proti 76 saúdskoarabským občanům, přičemž některé případy podle prohlášení ministerstva zahraničí s vraždou Chášakdžího nesouvisí.
Záhy oznámilo vlastní kroky ministerstvo financí, které uvalilo sankce na někdejšího druhého muže saúdskoarabské rozvědky Ahmada Asírího a na jednu ze složek saúdskoarabské bezpečnosti. „Jednotku rychlého nasazení“ označuje americká vláda za složku pověřenou ochranou korunního prince. Generál Asírí byl jedním z obžalovaných v kauze Chášakdžího vraždy, saúdskoarabská justice jej ale obvinění zprostila.
Korunní princ se sankcím vyhnul
Ačkoli za smrt novináře, který měl americké občanství a přispíval i do listu The Washington Post, američtí vyšetřovatelé připsali zodpovědnost princi bin Salmánovi, terčem amerických sankcí dědic trůnu není.
„Prezident Biden se rozhodl, že cena za přímé potrestání saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána je příliš vysoká,“ píše New York Times s odvoláním na vysoce postavené představitele administrativy.
Neopodstatněné a nepřesné, odmítá nařčení Rijád
Závěry amerického vyšetřování Rijád označil za neopodstatněné a nepřesné. Saúdská Arábie nově zveřejněné hodnocení „naprosto odmítá“, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo zahraničí. V prohlášení vraždu novináře označilo za čin jedinců, kteří porušili veškeré postupy, a připomenulo, že pět lidí za ni bylo odsouzeno.
Saúdskoarabská diplomacie také zdůraznila, že vztah mezi Washingtonem a Rijádem je silný a trvalý. Ujišťovala, že vedení země učinilo kroky potřebné k zajištění toho, aby se „tragédie“ podobná Chášakdžího vraždě „nikdy neopakovala“.
- Chášakdží byl označován za intelektuála, který se netajil kritikou současného saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána. Od června 2017 pobýval z důvodu obav o svou bezpečnost ve Spojených státech, od září téhož roku psal pro list The Washington Post. Ve svých komentářích kritizoval například korunního prince za to, že ač propaguje reformy, nepřipouští o nich žádnou debatu. Chášakdží byl rovněž kritikem politiky Rijádu vůči Jemenu a Kataru.
- Ze Saúdské Arábie odjel v roce 2017 v době zatýkání disidentů, mezi nimiž byli duchovní a intelektuálové. Oznámil tehdy, že dostal zákaz vyjádřit svůj názor v panarabském listě Al-Haját, který vlastní princ Chálid bin Sultán Saúd. Důvodem byla jeho obhajoba Muslimského bratrstva, které Rijád považuje za teroristickou organizaci.
- Novinářskou kariéru zahájil v 80. letech jako spolupracovník listů Saudi Gazette, Ukáz a Ašrak al-Avsat. V Afghánistánu a Súdánu několikrát dělal rozhovor s bývalým vůdcem teroristické sítě Al-Káida Usámou bin Ládinem. Působil i jako poradce saúdskoarabského velvyslance ve Washingtonu prince Turkího Fajsala, který také řídil saúdskoarabskou tajnou službu. Jako politický komentátor se objevoval na obrazovkách stanic MBC, BBC či Al-Džazíra.
- Narodil se 13. října 1958 v saúdskoarabské Medině. V mládí inklinoval k radikálnímu islámu, ale později se stal liberálem.
- Zdroj: ČTK
