Niger možná zažije první demokratické předání moci. Volí prezidenta

V Nigeru se během neděle koná druhé kolo prezidentských voleb, které by mohly vést k prvnímu demokratickému předání moci od získání nezávislosti v roce 1960. Favoritem je vítěz prvního kola a kandidát vládnoucí strany Mohamed Bazoum. Druhým uchazečem o nejvyšší úřad v zemi je bývalý prezident Mahamane Ousmane, informovala agentura Reuters. V nedělní volební den na jihozápadě země zemřelo sedm členů místní volební komise, když jejich vůz najel na minu. Informovaly o tom lokální úřady.

Bazoum, který zastával vrcholné pozice ve vládách končícího prezidenta Mahamadoua Issoufoua, zvítězil v prvním kole z 27. prosince se ziskem více než 39 procent hlasů. Ve druhém kole jej podpořili kandidáti, kteří v prvním kole skončili na třetím a čtvrtém místě. V kampani se Bazoum sliboval zaměřit na boj s islamistickými povstalci i nastartování ekonomiky, která je zasažená pandemií covidu-19.

Sedmnáct procent voličů vyjádřilo v prvním kole přízeň Ousmaneovi. Ten se v roce 1993 stal první demokraticky zvolenou hlavou státu. O tři roky později jej ovšem zbavil funkce vojenský převrat. Na rozdíl od Bazouma se prezentuje jako kandidát změny. Pro druhé kolo ho podpořilo více než deset menších politických stran.

 Niger, který leží v Sahelu a má přibližně 24 milionů obyvatel, patří k nejchudším zemím světa. Pandemie tvrdě dopadla na místní ekonomiku, kterou oslabil především pád cen hlavní vývozní komodity uranu. Hospodářské problémy způsobují i časté povodně a sucha.

Niger trápí boj s islamisty

Niger čelí povstáním islamistů na svých západních hranicích s Mali a Burkinou Faso, kde ozbrojenci napojení na teroristické organizace Islámský stát a Al-Káida podnikli v uplynulých letech řadu krvavých útoků. Na začátku ledna zemřelo při napadení dvou vesnic poblíž hranice s Mali kolem sta lidí. Podél jihovýchodní hranice s Nigérií působí další islamistická skupina Boko Haram. Její útoky si vyžádaly stovky životů a tisíce lidí kvůli bojům opustily své domovy.

Několik desítek kilometrů od hranice s Mali se v neděli stalo neštěstí, když auto volební komise najelo na minu. Sedm lidí při incidentu u vesnice Dargol zhruba 100 kilometrů od Niamey zemřelo, další tři jsou zranění. „Jeli odevzdat hlasovací urny a odvézt pracovníky volebních místností domů,“ sdělil Reuters místopředseda lokální volební komise Harouna Mounkaila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 44 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...