Rusko je odpovědné za porušování lidských práv po válce s Gruzií, rozhodl Evropský soud

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve čtvrtek rozhodl, že Rusko je odpovědné za porušování lidských práv v týdnech následujících po válce s Gruzií v roce 2008. Separatističtí vojáci podporovaní Moskvou podle něj mučili gruzínské válečné zajatce nebo bránili vysídleným Gruzíncům, aby se po válce vrátili domů. Rusko má nyní povinnost provést adekvátní a efektivní vyšetřování událostí, napsala agentura AFP. Tbilisi verdikt přivítalo, Moskva má výhrady.

Válka o Jižní Osetii vypukla 8. srpna 2008 poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti separatistickému regionu a ve snaze obnovit svoji moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali.

Ve městě začaly prudké boje s místními separatisty a Rusko vzápětí vyslalo armádu do Jižní Osetie, která byla v té době formálně autonomní oblastí Gruzie, fakticky však fungovala jako nezávislá země.

Několikadenní válka si vyžádala stovky obětí, převážně mezi civilisty. Po krátké době Jižní Osetie spolu s Abcházií vyhlásila samostatnost, kterou kromě Ruska uznala jen hrstka států.

Gruzie později obvinila u ECHR Rusko z porušení Evropské úmluvy o lidských právech během samotného konfliktu a také po odeznění bojů. Soud sídlící ve Štrasburku ve čtvrtek uznal pouze opodstatněnost žaloby týkající se událostí, které následovaly v týdnech po aktivních bojích.

Soud posuzoval tři konkrétní incidenty

Rozhodl o třech konkrétních incidentech. V jednom z nich jihoosetinské jednotky podporované Moskvou patnáct dní svévolně zadržovaly 160 civilistů, většinou gruzínských žen a starších lidí, v nedůstojných podmínkách sklepení místního ministerstva vnitra. Kromě toho separatističtí vojáci zacházeli se 30 gruzínskými válečnými zajatci způsobem, který se rovnal mučení. Odštěpenci spolu s Ruskem podle něj rovněž bránili tisícům nuceně vysílených etnických Gruzínců v návratu do jejich domovů v Jižní Osetii.

Zodpovědnost za tyto události nese podle soudu Rusko, jelikož se vzhledem k jeho podpoře separatistů a kontrole odštěpeneckých regionů odehrály de facto v jeho jurisdikci. Ruští obhájci u soudu tvrdili, že gruzínská obvinění jsou nepravdivá a incidenty se odehrály mimo ruskou jurisdikci. Soud ve Štrasburku nyní nařídil Moskvě, aby události vyšetřila.

Tbilisi je s verdiktem spokojeno

Verdikt podle agentury Reuters otevírá cestu ke stíhání Ruska kvůli porušování lidských práv v Jižní Osetii a mohl by také znamenat precedens pro zodpovědnost Moskvy za její kroky v dalších postsovětských separatistických regionech, kde působí ruští ozbrojenci, včetně východní Ukrajiny.

Tbilisi čtvrteční verdikt označilo jako vítězství a historický moment. Podle prezidentky Salome Zurabišviliové byla Gruzie „uznána coby oběť v této válce“, což je podle ní důležité z hlediska historie i pro budoucnost.

Ruské ministerstvo spravedlnosti podle agentury AP vyjádřilo nesouhlas s některými závěry soudu, jelikož „nikdy nebylo dokázáno přímé zapojení ruských vojáků“ do událostí. Zároveň vyzdvihlo fakt, že soud neuznal gruzínskou žalobu týkající se aktivních bojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 4 hhodinami
Načítání...