Rusko je odpovědné za porušování lidských práv po válce s Gruzií, rozhodl Evropský soud

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve čtvrtek rozhodl, že Rusko je odpovědné za porušování lidských práv v týdnech následujících po válce s Gruzií v roce 2008. Separatističtí vojáci podporovaní Moskvou podle něj mučili gruzínské válečné zajatce nebo bránili vysídleným Gruzíncům, aby se po válce vrátili domů. Rusko má nyní povinnost provést adekvátní a efektivní vyšetřování událostí, napsala agentura AFP. Tbilisi verdikt přivítalo, Moskva má výhrady.

Válka o Jižní Osetii vypukla 8. srpna 2008 poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti separatistickému regionu a ve snaze obnovit svoji moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali.

Ve městě začaly prudké boje s místními separatisty a Rusko vzápětí vyslalo armádu do Jižní Osetie, která byla v té době formálně autonomní oblastí Gruzie, fakticky však fungovala jako nezávislá země.

Několikadenní válka si vyžádala stovky obětí, převážně mezi civilisty. Po krátké době Jižní Osetie spolu s Abcházií vyhlásila samostatnost, kterou kromě Ruska uznala jen hrstka států.

Gruzie později obvinila u ECHR Rusko z porušení Evropské úmluvy o lidských právech během samotného konfliktu a také po odeznění bojů. Soud sídlící ve Štrasburku ve čtvrtek uznal pouze opodstatněnost žaloby týkající se událostí, které následovaly v týdnech po aktivních bojích.

Soud posuzoval tři konkrétní incidenty

Rozhodl o třech konkrétních incidentech. V jednom z nich jihoosetinské jednotky podporované Moskvou patnáct dní svévolně zadržovaly 160 civilistů, většinou gruzínských žen a starších lidí, v nedůstojných podmínkách sklepení místního ministerstva vnitra. Kromě toho separatističtí vojáci zacházeli se 30 gruzínskými válečnými zajatci způsobem, který se rovnal mučení. Odštěpenci spolu s Ruskem podle něj rovněž bránili tisícům nuceně vysílených etnických Gruzínců v návratu do jejich domovů v Jižní Osetii.

Zodpovědnost za tyto události nese podle soudu Rusko, jelikož se vzhledem k jeho podpoře separatistů a kontrole odštěpeneckých regionů odehrály de facto v jeho jurisdikci. Ruští obhájci u soudu tvrdili, že gruzínská obvinění jsou nepravdivá a incidenty se odehrály mimo ruskou jurisdikci. Soud ve Štrasburku nyní nařídil Moskvě, aby události vyšetřila.

Tbilisi je s verdiktem spokojeno

Verdikt podle agentury Reuters otevírá cestu ke stíhání Ruska kvůli porušování lidských práv v Jižní Osetii a mohl by také znamenat precedens pro zodpovědnost Moskvy za její kroky v dalších postsovětských separatistických regionech, kde působí ruští ozbrojenci, včetně východní Ukrajiny.

Tbilisi čtvrteční verdikt označilo jako vítězství a historický moment. Podle prezidentky Salome Zurabišviliové byla Gruzie „uznána coby oběť v této válce“, což je podle ní důležité z hlediska historie i pro budoucnost.

Ruské ministerstvo spravedlnosti podle agentury AP vyjádřilo nesouhlas s některými závěry soudu, jelikož „nikdy nebylo dokázáno přímé zapojení ruských vojáků“ do událostí. Zároveň vyzdvihlo fakt, že soud neuznal gruzínskou žalobu týkající se aktivních bojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 5 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...